Vznik světa
Díghanikája 27
Aggaňňa sutta
("Pojednání o počátcích" nebo "Kázání o věcech prvotních"; sútra podává buddhistický výklad o vzniku světa a lidské společnosti. Buddha ji přednesl v Sávatthí dvěma ordinovaným, Vásetthovi a Bháradvádžovi, aby je vyvedl z přesvědčení, že kněžská kasta bráhmanů je nadřazena Buddhově kastě kšatrijů. Buddha popisuje čtyřstupňový kastovní systém tradiční indické společnosti jako vedlejší produkt devoluce vnímajících bytostí. Na počátku eonu (kalpy) mají bytosti duchovní těla, která jsou světelná, mohou cestovat vzduchem a živí se radostí. Z chtivosti po smyslovém uspokojení však degenerují ve fyzické bytosti se stále hrubšími sklony: např. čím hrubší je potrava, kterou jedí (nejprve "smetanu" na vodní hladině, pak plazivé rostliny, nakonec rýže), tím hrubší jsou jejich těla, až se bytostem vyvinou pohlavní orgány, začnou souložit a následně si staví obydlí, aby skryly svou prostopášnost. Jak se jejich těla stávají stále hmotnějšími, zkracuje se i jejich délka života. Nastává nemravnost, sváry a násilí, až si lidé nakonec uvědomí, že potřebují vůdce, který je zachrání před anarchií. Zvolí si prvního lidského krále jménem Mahásammata, který byl zároveň prvním kšatrijou. Z rodu kšatrijů odvozeného od tohoto prvního krále se vyvinuly i další tři kasty - bráhman, vaišja a šúdra. Toto vyprávění zpochybňuje hlavní indické přesvědčení, že kasta bráhmanů je vrozeně nadřazená (pochází, jak tvrdí, z úst samotného boha Brahmy), a tvrdí, že skutečným měřítkem lidské nadřazenosti je úsilí o morální a duchovní dokonalost, nikoliv danost v podobě narození.)
Tak jsem to slyšel[1].
1. Buddha svého času pobýval poblíž Sávatthí ve Východním klášteře, v domě na kůlech, kde žila Migárova matka. V té době žili Vásettha a Bháradvádža na zkoušku mezi mendikanty v očekávání, že budou vysvěceni. V pozdním odpoledni pak Buddha sešel z dlouhého domu a procházel se pozorně pod širým nebem, ve stínu dlouhého domu.
2. Vásettha ho uviděl a řekl Bharadvádžovi: "Ctihodný Bháradvadžo, Buddha se prochází pozorně pod širým nebem, ve stínu dlouhého domu. Pojď, ctihodný, pojďme k Buddhovi. Doufejme, že si od něj vyslechneme promluvu o Dhammě." "Dobře, ctihodný," odpověděl Bháradvádža. Přišli tedy k Buddhovi, uklonili se a kráčeli vedle něj.
3. Pak Buddha řekl Vásetthovi: "Vásettho, vy jste původem i rodem bráhmani a odešli jste z laického života do bezdomoví z bráhmanské rodiny. Doufám, že nemusíte trpět urážky a napadání ze strany bráhmanů". "Ve skutečnosti nás, pane, bráhmani urážejí a zneužívají svými typickými urážkami v plném rozsahu." "Ale jak vás bráhmani urážejí?" "Pane, bráhmani říkají:
"Pouze bráhmani jsou nejvyšší kastou, ostatní kasty jsou nižší.
Pouze bráhmani jsou světlá kasta, ostatní kasty jsou tmavé.
Očišťují se pouze bráhmani, ne ostatní.
Pouze bráhmani jsou Brahmovými právoplatnými syny, zrozenými z jeho úst, zrozenými z Brahmy, stvořenými Brahmou, dědici Brahmy.
Oba jste opustili nejlepší kastu, abyste se přidali ke kastě nižší, totiž k těmto šarlatánům, falešným asketům, chátře, temnému výplodu z nohou našeho Původce."
Takto nás bráhmani urážejí, Pane.
4. Pak tedy, Vásettho, bráhmani zapomněli na svou starobylou tradici, když toto říkají. Vidíme totiž bráhmanky, manželky bráhmanů, které menstruují a otěhotní, rodí děti a kojí. A přesto tito bráhmani, kteří se narodili v lůně, mluví o tom, že se zrodili z úst Brahmy ... Tito bráhmani Brahmu překrucují, lžou a vyslouží si mnoho ponížení.
5. Vásettho, existují tyto čtyři kasty: Khattiové, bráhmani, obchodníci a pracující. Někteří khattiové zabíjejí živé tvory, kradou a dopouštějí se sexuálních deliktů. Používají řeči, které jsou falešné, rozdělující, drsné a nesmyslné. A jsou chamtiví, zlomyslní, se špatným názorem.
Tyto skutky jsou nešlechetné, zavrženíhodné, nevhodné, nehodné ušlechtilých - a za takové jsou považovány. Jsou to temné skutky s temnými následky, kritizované rozumnými lidmi. Takové skutky můžeme pozorovat u některých khattiů. A můžeme je zjistit také u některých bráhmanů a pracujících.
6. Někteří khattiové se však zdržují zabíjení živých tvorů, krádeží a sexuálních deliktů. Zdržují se řečí, které jsou nepravdivé, rozdělující, drsné a nesmyslné. A jsou spokojení, dobrosrdeční, se správným názorem.
Tyto vlastnosti jsou dovedné, bezúhonné, hodné pěstování, hodné ušlechtilých - a za takové jsou považovány. Jsou to skvělé skutky se skvělými výsledky, které chválí rozumní lidé. Takové vlastnosti je možné pozorovat u některých khattiů. Vyskytují se také u některých bráhmanů, obchodníků a pracujících.
7. Protože jsou temné i světlé vlastnosti, které moudří odsuzují a chválí, rozptýleny mezi čtyři kasty bez rozdílu, moudří neuznávají tvrzení o nejvyšší kastě bráhmanů. Proč tomu tak je? Protože, Vásettho, každý ze čtyř kast, kdo se stane mnichem, arahantem, který zničil kazy který naplnil život, vykonal, co bylo třeba vykonat, odložil břemeno, dosáhl nejvyššího cíle, zničil pouta stávání se a stal se osvobozeným díky vysokému poznání - ten je prohlášen za nejvyššího díky Dhammě, a ne jejího opaku.
Dhamma je pro lidi to nejlepší
v tomto i příštím životě.
8. Tento příklad vám objasní, proč je Dhamma nejlepší na tomto i na onom světě. Král Pasenadi z Kósaly poznal: "Asketa Gótama odešel ze sousedního rodu Sákjů." A tak se stalo. Sakjové jsou nyní vazaly krále Kósaly. Prokazují mu pokornou službu a vzdávají mu hold, povstávají, vzdávají mu úctu a prokazují mu patřičnou službu. A stejně jako Sakjové prokazují králi pokornou službu..., tak i král prokazuje pokornou službu Tathágatovi, myslíc: "Je-li asketa Gótama dobře narozený, já jsem špatně narozený; je-li asketa Gótama silný, já jsem slabý; je-li asketa Gótama příjemný na pohled, já jsem neoblíbený; je-li asketa Gótama vlivný, já jsem málo vlivný." Nuže, právě kvůli uctívání Dhammy, vyzdvihování Dhammy, vážení si Dhammy, vzdávání úcty Dhammě prokazuje král Pasénadi pokornou službu Tathágatovi a vzdává mu patřičné pocty:
Dhamma je pro lidi to nejlepší
v tomto i příštím životě.
9. "Vásettho, vy všichni, kteří jste odešli z domova do bezdomoví, i když jste různého původu, jména, rodu a rodiny, když se vás někdo zeptá, kdo jste, odpovězte: "Jsme asketové, následovníci Sákji." Ten, jehož víra v Tathágatu je ustálená, zakořeněná, upevněná, pevná, neotřesitelná jakýmkoli asketou či bráhmanem, jakýmkoli dévou či márou, Brahmou či kýmkoli jiným na světě, může skutečně říci "Jsem pravý syn Požehnaného, zrozený z Jeho úst, zrozený z Dhammy, stvořený Dhammou, dědic Dhammy." Proč tomu tak je? Protože, Vásettho, to označuje Tathágatu: "Tělo Dhammy[2]", čili "Tělo Brahmy", nebo "Staň se Dhammou", čili "Staň se Brahmou".
10. "Přijde čas, Vásettho, kdy se tento svět dříve či později po dlouhé době smrští[3]. V době kontrakce se bytosti většinou rodí ve světě Ábhassará Brahma. A tam přebývají, stvořené myslí, živící se radostnými pocity, samozářivé, pohybující se vzduchem, nádherné - a zůstávají takové po velmi dlouhou dobu. Ale dříve či později, po velmi dlouhé době, se tento svět začne opět rozpínat. V době expanze se bytosti ze světa Ábhassará Brahma, které odtud odešly, většinou znovu narodí v tomto světě. Zde přebývají, stvořené myslí, živící se rozkoší, samozářivé, pohybující se vzduchem, nádherné[4] - a takto zůstávají po velmi dlouhou dobu.
11. "Tehdy, Vásettho, existovala pouze jedna vodní masa a všude byla tma, oslepující tma. Neobjevil se ani měsíc, ani slunce, neobjevila se žádná souhvězdí ani hvězdy, nerozlišovala se noc a den, ani měsíce a čtrnáctidenní, žádné roky ani roční období, ani muž a žena, bytosti se považovali jen za bytosti[5]. A dříve nebo později, po velmi dlouhé době, se nad vodami, kde byly ony bytosti, rozprostřela pikantní (chutná) země[6]. Vypadala stejně jako vrstva, která se tvoří na horkém mléce, když vychladne. Byla obdařena barvou, vůní a chutí. Měla barvu jemného ghí nebo másla a byla velmi sladká, jako čistý divoký med.
12. "Tehdy nějaká bytost chtivého charakteru řekla: "Co to může být? A ochutnala na prstu pikantní zemi." Přitom se jí ta chuť zalíbila a vznikla v ní touha. Poté ostatní bytosti, které si z této bytosti vzaly příklad, také ochutnaly tu věc na prstech. I ony se nechaly tou chutí unést a vznikla v nich touha. A tak se do ní pustily rukama a odlamovaly kousky hmoty, aby ji snědly. A výsledkem toho bylo, že jejich samozářivost zmizela. A v důsledku zmizení jejich samozářnosti se objevil měsíc a slunce, rozlišila se noc a den, objevily se měsíce a čtrnáctidenní, rok a jeho roční období. Do té míry se svět znovu vyvinul.
13. "A tyto bytosti velmi dlouho hodovaly na této chutné zemi, živily se jí a byly jí nasycovány. A jak tak činily, jejich těla se stávala hrubšími[7] a vznikaly mezi nimi rozdíly ve vzhledu. Některé bytosti začaly vypadat dobře, jiné ošklivě. A ti hezcí opovrhovali ostatními a říkali: "My vypadáme lépe než oni." A protože se stali arogantními a domýšlivými na svůj vzhled, pikantní země zmizela. Na to se sešli a naříkali a plakali: "Ach, ta chuť! Ach, ta chuť!" A tak i dnes, když lidé říkají: "Ach ta chuť!", když dostanou něco pěkného, opakují dávné rčení, aniž by si to uvědomovali.
14. "A pak, když pikantní země zmizela, vyrostla houba[8] podobná hřibu. Měla dobrou barvu, vůni i chuť. Měla barvu jemného ghí nebo másla a byla velmi sladká, jako čistý divoký med. Ty bytosti se pustily do houby a jedly ji. A to trvalo velmi dlouho. A jak se houbou dál živily, jejich těla se stávala ještě hrubšími a rozdíl v jejich vzhledu se ještě zvětšoval. A ti hezcí opovrhovali těmi ostatními... A protože se stali arogantními a domýšlivými na svůj vzhled, sladká houba zmizela. Pak se objevily popínavé rostliny, vyrůstající jako bambus..., a i ty byly velmi sladké, jako čistý divoký med.
15. "A ty bytosti se pustily do těch popínavých rostlin a živily se jimi. A jak tak činily, jejich těla se stávala ještě hrubšími a rozdíl v jejich vzhledu se ještě zvětšoval... [88] A staly se ještě zpupnějšími, a tak zmizely i ty popínavé rostliny. Na to se sešli a naříkali a plakali: "Běda, naše popínavá rostlina je pryč! O co jsme přišli!" A tak i dnes, když lidé na otázku, proč se rozčilují, říkají: "Ach, co jsme ztratili!", opakují dávné rčení, aniž by si to uvědomovali.
16. 'A pak, když plazivé rostliny zmizely, objevila se na volných prostranstvích rýže, zbavená prachu a plev, voňavá a čistě zrnitá. A to, co si vzali večer k večeři, znovu vyrostlo a ráno bylo zralé, a to, co si vzali ráno k snídani, bylo do večera opět zralé, bez známek sklizně. A tyto bytosti se pustily do této rýže a živily se jí, a to trvalo velmi dlouho. A jak tak činily, jejich těla ještě více zhrubla a rozdíl v jejich vzhledu se ještě více zvětšil. A u samic se vyvinuly ženské pohlavní orgány a u samců mužské. A ženy se začaly nadměrně zabývat muži a muži ženami. Díky tomuto nadměrnému zájmu o sebe navzájem se v nich probudila vášeň a jejich těla vzplanula chtíčem. A později se kvůli tomuto planutí oddávali sexuálním aktivitám[9]. Ti, kdo je viděli, jak se jim oddávají, na ně však házeli prach, popel nebo kravský trus a volali: "Chcípni, ty špinavá bestie! Jak může jedna bytost dělat druhému takové věci!" A tak se stalo. Stejně jako dnes v některých oblastech, když je snacha vyvedena, někteří lidé na ni házejí hlínu, někteří popel a někteří kravský hnůj, aniž by si uvědomovali, že opakují starodávný obřad. To, co se tehdy považovalo za špatnou formu, se dnes považuje za dobrou formu.
17. "A bytosti, které se v těch dnech oddávaly sexu, nesměly do vesnice nebo města jeden nebo dva měsíce. Proto si ti, kdo se příliš dlouho oddávali takovým nemravným praktikám, začali stavět obydlí, aby si mohli dopřávat pod střechou[10].
"Nyní napadlo jednu z těch bytostí, která měla sklony k lenosti: "Proč bych se měl obtěžovat sbírat rýži večer k večeři a ráno k snídani? Proč bych ji neměl sbírat najednou na obě jídla?" A udělal to. Pak k němu přišel jiný a řekl: "Pojď, půjdeme sbírat rýži." "To není třeba, příteli, nasbíral jsem si dost na obě jídla." Druhý pak po jeho vzoru nasbíral dost rýže na dva dny najednou a řekl: "To by mělo stačit." Pak přišla jiná bytost a řekla té druhé: "Pojď, půjdeme sbírat rýži." "Není třeba, příteli, nasbírala jsem dost na dva dny." (Totéž na 4, pak na 8 dní). Když si však ony bytosti udělaly zásobu rýže a žily z ní, začaly zrno obalovat slupky a plevy, a tam, kde bylo sklizeno, už nerostlo, a ukázalo se místo po řezu a rýže rostla v oddělených trsech.
18. 'A pak se ty bytosti sešly a naříkaly: "Rozmohly se mezi námi zlé způsoby: nejprve jsme byli stvořeni myslí, živili jsme se rozkoší... (všechny tyto události se opakují až do nejnovějšího vývoje, přičemž o každé nové změně se hovoří, že je způsobena 'zlými a nezdravými způsoby')... a rýže roste v oddělených shlucích. Nyní tedy rozdělme rýži na ohraničená pole." Tak to také udělali.
19. "Pak, Vásettho, jedna chamtivá bytost, zatímco hlídala svůj pozemek, zabrala jiný pozemek, který jí nebyl přidělen, a užívala jeho plodů. Tak ho chytili a řekli: "Udělal jsi hříšnou věc, když sis takto vzal cizí pozemek! Už nikdy nic takového nedělej!" "Neudělám," řekl, ale udělal totéž podruhé a potřetí. Znovu ho chytili a pokárali a někteří ho bili pěstmi, jiní kameny a další klacky. A tak Vásettho, braní si toho, co nebylo dáno, a odsuzování, lhaní a trestání, vzalo svůj původ.
20. "Tehdy se ty bytosti sešly a naříkaly nad tím, že mezi nimi vznikly tyto zlé věci: braní toho, co nebylo dáno, odsuzování, lhaní a trestání. A přemýšlely: "Dejme tomu, že bychom ustanovili nějakou bytost, která by projevovala hněv tam, kde by ho bylo třeba, káráním těch, kdo si to zaslouží, a vyháněním těch, kdo si zaslouží vyhnanství! A na oplátku bychom mu udělili podíl na rýži." A tak se stalo. Šli tedy za tím, kdo z nich byl nejšikovnější, nejhezčí, nejpříjemnější a nejschopnější, a požádali ho, aby to pro ně udělal výměnou za podíl na rýži, a on souhlasil.
21. "Volba lidu" je význam označení mahá-sammata[11], které je prvním pravidelným titulem, který byl zaveden. "Pán polí" je významem titulu khattija[12], který je druhým takovým titulem. A "Obdařuje ostatní Dhammou" je významem titulu rádža[13], který se zavádí jako třetí. Toto je tedy, Vásettho, původ třídy khattijů v souladu se starobylými tituly, které pro ně byly zavedeny. Vznikli mezi stejnými bytostmi, jako jsme my, ne jinak, a v souladu s Dhammou, ne jinak.
Dhamma je pro lidi to nejlepší.
v tomto i příštím životě.
22. "Některé z těchto bytostí si pak pomyslely: "Mezi bytostmi se objevily zlé věci, jako je braní toho, co není dáno, odsuzování, lhaní, tresty a vyhnanství. Měli bychom zlé a neprospěšné věci odložit." A učinily tak. "Odložení[14] zlých a špatných věcí" je význam slova 'bráhman', což je první běžný titul, který byl pro tyto lidi zaveden. V lesních místech si stavěli chatrče z listí a meditovali v nich. S vyhaslým dýmajícím ohněm, s odloženou paličkou hmoždíře, sbírajíce almužnu na večerní a ranní jídlo, odcházeli do vesnice, městečka nebo královského města hledat potravu a pak se vraceli do svých chatrčí s listí meditovat. Lidé to viděli a všímali si, jak meditují. "Meditují"[15] je význam slova džhajaka[16], které je druhým běžným označením, jenž byl představen.
23. "Některé z těchto bytostí však nemohly meditovat v chatrčích z listí, usadily se ve městech a na vesnicích a sepisovaly knihy[17]. Lidé je viděli, jak to dělají a nemeditují. "Nyní tito nemeditují" je významem adždžhájaka, což je třetí pravidelný titul, který třeba uvést. V té době byl považován za nízké označení, nyní je to označení vyšší. Toto je tedy, Vásettho, původ třídy bráhmanů v souladu s dávnými tituly, které pro ně byly zavedeny. Jejich původ byl z řad právě těchto bytostí, podobných jim samým, ne odlišných, a v souladu s Dhammou, ne jinak.
Dhamma je pro lidi to nejlepší.
v tomto i příštím životě.
24. "A pak, Vásettho, některé z těchto bytostí, když se spárovaly[18], přijaly různá povolání, a toto "různá"[19] je význam slova vessa, které se stalo běžným označením pro tyto lidi. Takový je tedy původ třídy vessa, v souladu se starobylými tituly, které pro ně byly zavedeny. Jejich původ byl právě z řad těchto bytostí...
25. "A pak se, Vásettho, ty bytosti, které zůstaly, vydaly na lov. "Jsou to základny, které žijí lovem", a to je význam slova sudda, které se stalo běžným označením těchto lidi. Takový je tedy původ třídy sudda[20] v souladu s prastarými tituly, které pro ně byly zavedeny. Jejich původ byl z řad týchž bytostí...
26. "A pak se, Vásettho, stalo, že nějaký khattija, nespokojený se svou vlastní dhammou, odešel z domácího života do bezdomoví a usoudil: "Stanu se asketou." A podobně učinil i nějaký bráhman, podobně učinil i nějaký vessa a podobně učinil i nějaký sudda. A z těchto čtyř tříd vznikla třída asketů. Jejich původ byl právě z těchto bytostí, které byly stejné jako oni sami, ne jiné, a v souladu s Dhammou, ne jinak.
Dhamma je pro lidi to nejlepší.
v tomto i příštím životě.
27. A, Vásettho, khattija, který vedl špatný život tělem, řečí a myšlením a který má špatné názory, se v důsledku těchto špatných názorů a činů po smrti při rozpadu těla znovu narodí ve stavu ztráty, špatného osudu, pádu, pekelného stavu. Stejně tak se zrodí bráhman, vessa nebo sudda.
28. Khattiové, kteří vedli dobrý život tělem, řečí a myšlením a kteří mají správný názor, se v důsledku tohoto správného názoru a skutků po smrti rozpadu těla znovu narodí v dobrém osudu, v nebeském stavu. Stejně tak se zrodí i bráhman, vessa nebo sudda.
29. A khattija, který vykonal skutky obojího druhu v těle, řeči a myšlení a jehož názory jsou smíšené, bude v důsledku těchto smíšených názorů a skutků po smrti při rozpadu těla zakoušet jak potěšení, tak bolest. Stejně tak bude trpět i bráhman, vessa nebo sudda.
30. Khattija, který je zdrženlivý tělem, řečí a myšlením, a který si osvojil sedm předpokladů osvícení[21], dosáhne parinibbány[22] ještě v tomto životě. Stejně tak to udělá i bráhman, vessa nebo sudda.
31. A Vásettho, kdokoli z těchto čtyř kast se jako mnich stane arahantem, který zničil kazy, vykonal, co bylo třeba vykonat, odložil břemeno, dosáhl nejvyššího cíle, zcela zničil pouta stávání se a osvobodil se nejvyšším vhledem, ten je prohlášen za předního mezi nimi v souladu s Dhammou, a ne jinak.
Dhamma je pro lidi to nejlepší.
v tomto i příštím životě.
32. Vásettho, tento verš pronesl Brahma Sanankumara:
"Khattiové jsou nejlepší mezi těmi, kdo si váží rodu;
Kdo má znalosti a chování, je nejlepší z bohů a lidí."
Tento verš byl zpíván správně, ne špatně, vyslovován správně, ne špatně, spojen s užitkem, ne bez užitku. I já říkám, Vásettho:
"Khattiové jsou nejlepší mezi těmi, kdo si váží rodu;
Kdo má znalosti a chování, je nejlepší z bohů a lidí."
Tak Pán promluvil a Vásettha a Bharadvádža se z jeho slov potěšili a zaradovali.
(Podle anglického překladu Maurice Walshe do češtiny přeložil: Jaroslav Holeček 2024)
[1]Tato sutta je nejblíže buddhistickému mýtu o původu. Čerpá z prvků védské mytologie a zároveň jí dodává vlastní nádech. Příbuzné příběhy lze nalézt v DN 26 a Snp 2.7. Buddha popisuje přirozený proces evoluce, který nevyžaduje žádný metafyzický zásah, avšak od darwinovské evoluce se nápadně liší tím, že upřednostňuje roli touhy před výběrem.
[2] Dhamma-kája: pojem, který byl stejně jako dharmakája předurčen k tomu, aby hrál velkou roli v mahájánovém buddhismu.
[3] Srovnej DN 1.2.2.
[4] Ačkoli se narodili na zemi, jsou to stále dévové, nikoli lidé.
[5] Jako dévové ze světa Brahmy jsou bezpohlavní.
[6] Rasa-pathaví.
[7] Protože tyto bytosti, jakkoli jsou nádherné, nejsou osvícené, propadají touze (tanhá), a tím postupně ztrácejí své nadsvětské vlastnosti.
[8] Bhúmi-pappaṭaka: přesný význam není znám. RD má "výrůstky".
[9] Dosud se rodily "spontánně", přičemž se předpokládalo, že tento proces bude pokračovat.
[10] Obydlí nebyla stavěna ani tak pro bydlení (jak naznačuje RD), jako spíše na ukrývání.
[11] Jméno prvního krále sluneční rasy a předka mimo jiné vládců Sakja (a tedy i Gótamy).
[12] Souvisí s khetta 'pole', což je etymologie, která nemusí být zcela nesprávná.
[13] Rádžá: příbuzné s latinským rex, régis 'král', zde souvisí s kořenem rága 'touha, chtíč'.
[14] Báhenti
[15] Džhájanti: ze stejného kořene jako džhána, před-buddhistický typ meditace.
[16] "Meditátor".
[17] Ganthe: předpokládat psané knihy by bylo anachronické. DA říká, že sestavovali Védy a učili je.
[18] "Přijetí sexuální praxe" (methuna-dhamma), což znamená, že ostatní žili v celibátu.
[19] Vissa: "různý", odtud údajně vessa "obchodník".
[20] "Řemeslníci".
[21] Viz DN 22.16 a poznámky k němu.
[22] Parinibbána je dosažení konečné nibbány, jak je uvedeno v DN 16.Vložte svůj text...