Výklad karmy




1.1

Vzdejte hold všem buddhům a bódhisattvům!

1.2

Tak jsem kdysi slyšel: Bhagaván pobýval ve Šrávastí v háji prince Jety, v parku darovaném Anáthapindadou, spolu s velkým shromážděním dvanácti set padesáti mnichů.

1.3

Při té příležitosti se bráhmanský mladík Šuka, syn Taudejův, vydal do místa, kde se zdržoval Bhagaván. Po svém příchodu si s Bhagavánem vyměnil mnoho zdvořilých a příjemných zdvořilostí a zůstal stát stranou[4]. Bráhmanský mladík Šuka, syn Taudejův, se pak na Bhagavána obrátil s následující otázkou: "Gautamo, když ti položím malou otázku, odpovíš mi laskavě?".

1.4

Bhagaván odpověděl: "Mladý bráhmane, ptej se, na co chceš! Já odpovím."

Tehdy se bráhmanský mladík Šuka, syn Taudejův, zeptal Bhagavána na následující: "Pane Gautamo, existuje mnoho typů vnímajících bytostí, například bytosti, které mají krátkou nebo dlouhou délku života, mají mnoho nemocí nebo málo nemocí, jsou ošklivé nebo krásné, mají malou moc nebo jsou mocné, jsou vysoce nebo nízko postavené, jsou chudé nebo bohaté, neznají Dharmu nebo ji znají v menší či větší míře, mají štěstí nebo nemají atd. Jak karmické zrání vede k této rozmanitosti bytostí?"

1.5

Bhagaván odpověděl: "Mladý bráhmane, poslouchej a dávej pozor na to, co ti vysvětlím. Mladý bráhmane, vnímající bytosti jsou vlastníky svých činů spáchaných v minulých životech; vnímající bytosti mají činy jako své dědictví, činy jako svůj původ, činy jako své individuální příčiny; vnímající bytosti se vyvíjejí prostřednictvím činů, mladý bráhmane.

1.6

Proto jsou rozmanité druhy cítících bytostí, vzhledem k tomu, že jsou špatné, dobré nebo střední, karmicky spojeny s mnoha druhy činů, mnoha druhy utrpení a mnoha druhy názorů, v souladu s tím, co jsem učil jako černé a bílé plody karmického zrání. Mladý bráhmane, je to takto: Prováděním černých činů se vnímající bytosti znovuzrozují v nešťastných osudech znovuzrození[5]; znovuzrozují se jako pekelné bytosti, zvířata, duchové[6] (tj. ti, kdo odešli do posmrtného života) a asurové[7]. Prováděním bílých činů se bytosti znovuzrozují jako dévové nebo jako lidé.

1.7

Proto, mladý bráhmane, v důsledku svých činů má člověk krátký nebo dlouhý život, trpí mnoha nebo málo nemocemi, je ošklivý nebo krásný, je bezvýznamný nebo vlivný, má nízký nebo vysoký původ, je chudý nebo bohatý, nezná Dharmu nebo má rozsáhlé znalosti Dharmy; v důsledku svých činů se znovuzrodí jako pekelná bytost, zvíře, duch, asura, člověk, déva s fyzickým tělem nebo déva bez fyzického těla; v důsledku svých činů je znovuzrození člověka určeno v souladu se skutky, jeho znovuzrození je neurčitelné, dochází ke znovuzrození v cizí zemi, dochází ke znovuzrození provedením činu bez úmyslu, dochází ke znovuzrození, když člověk čin zamýšlel, ale neprovedl, dochází ke znovuzrození, když člověk čin zamýšlel a provedl, a existuje znovuzrození, když člověk činnost nezamýšlel ani ji neprovedl. Existují také činy, které po nahromadění vedou ke znovuzrození do nové existence až po uplynutí doby života v pekle; dále existují činy, které po nahromadění vedou ke znovuzrození do nové existence až po vyčerpání poloviny doby života v pekle, a také činy, které vedou ke znovuzrození ihned po příchodu do pekla. Existují činy, které po nahromadění vedou k budoucímu neštěstí, jež následuje po minulém štěstí. Existují činy, které po nahromadění vedou k budoucímu štěstí, jež následuje po minulém neštěstí. Existují činy, které po nahromadění u lidí a vnímajících bytostí vedou k budoucímu štěstí, jež následuje po minulém štěstí. Existují činy, které po nahromadění vedou k lakomství, k chudobě a štědrosti, k bohatství a štědrosti a k chudobě a lakomství. Existují jedinci, jejichž životnost se vyčerpala, ale ne jejich činy[8], existují jedinci, jejichž činy se vyčerpaly, ale ne jejich životnost, a existují jedinci, jejichž životnost i činy se vyčerpaly současně. Existují jedinci, kteří odstraní svá utrpení, ačkoli ani jejich životnost, ani jejich činy nejsou vyčerpány. Existují jedinci, kteří se mentálně stanou nedobrými, zatímco jejich těla jsou zdravá. Existují činy, které vedou k tomu, že jedinec je v mysli zdravý, zatímco jeho tělo nikoli, nebo že je v mysli i v těle zdravý, nebo že je v mysli i v těle nedobrý. Existují činy, které po nahromadění vedou k tomu, že jedinec má půvabné, krásně vypadající a hezké tělo s pěknou a lesklou pletí, které je pastvou pro oči, ačkoli se znovuzrodí v nižší formě existence. Existují činy, které po nahromadění vedou k tomu, že jedinec se znovuzrodí v nižší formě existence a má horší postavu, hrubé tělo a nepříjemný a nepěkný vzhled. Dále, mladý bráhmane, je to takto: Prováděním deseti necudných způsobů jednání se zhorší životní podmínky v jeho okolí.

1.8

Jakým způsobem vede jednání ke zkrácení života? V důsledku deseti faktorů se délka života zkrátí. Kterých deseti?

  • Vzít život
  • povzbuzovat druhé, aby život brali,
  • mluvit pochvalně o zabíjení,
  • rozhodnut se zabít,
  • přerušit plod,
  • povzbuzovat k potratu,
  • přát si, aby byl zabit nepřítel,
  • pociťovat radost ze smrti nepřítele,
  • připravit místo pro porážku zvířat a tam je zabít a
  • sledovat bitvu a těšit se z ní.

Díky těmto deseti faktorům se zkrátí délka života a člověk bude trpět mnoha nemocemi.

1.9

Jak lze dosáhnout dlouhého života konáním dobrých skutků? K dlouhému životu vede deset faktorů. Jakých deset faktorů to je?

  • Zdržení se zabíjení,
  • zabránění druhým v zabíjení,
  • vyslovení chvály na zdržení se zabíjení,
  • rozhodnutí zdržet se zabíjení,
  • osvobození vnímajících bytostí, které byly zajaty, aby byly zabity,
  • osvobození uvězněných lidí, kteří mají být popraveni,
  • poskytování útočiště vnímajícím bytostem, které jsou vystrašené a vyděšené,
  • soucitný postoj k těm, kteří jsou bez ochrany,
  • zahrnovat svou láskou ty, kteří jsou nemocní, a
  • dávat oblečení, jídlo a pití strádajícím.

Díky těmto deseti faktorům bude mít člověk dlouhý život a bude prostý nemocí.

1.10

Jaké jednání vede k tomu, že máme mnoho nemocí? Deset faktorů vede k mnoha nemocem. Kterých deset je to?

  • Bití někoho holí, rukou[9] nebo něčím jiným,
  • povzbuzování někoho, aby někoho bil holí, rukou nebo něčím jiným,
  • chválení jednání, při němž někdo někoho bije holí, rukou nebo něčím jiným,
  • odhodlání bít někoho holí, rukou nebo něčím jiným,
  • trápení svých rodičů,
  • trápení mnichů a mnišek,
  • pociťování radosti z toho, že nepřátelé onemocní,
  • pociťovat radost, když se nepřátelé neuzdraví z nemoci,
  • podávat jim nesprávné léky, a
  • konzumace nestravitelného jídla.

Díky těmto deseti faktorům bude mít člověk mnoho nemocí.

1.11

Jak bude mít člověk málo nemocí, když bude konat dobré skutky? Deset faktorů vede k tomu, abyste měli málo nemocí. Kterých deset faktorů to je?

  • Nebít někoho holí, rukou nebo něčím jiným,
  • bránit ostatním, aby někoho bili holí, rukou nebo něčím jiným,
  • nemluvit pochvalně o bití někoho holí, rukou nebo něčím jiným,
  • předsevzetí nebít[10] někoho holí, rukou nebo něčím jiným,
  • sloužit[11] nemocným rodičům,
  • sloužit mnichům a mniškám, když jsou nemocní,
  • být nešťastný, když nepřátelé onemocněli,
  • pociťovat radost, když se nepřátelé uzdraví z nemoci,
  • dávat nemocným léky, a
  • jíst stravitelné jídlo.

Díky těmto deseti faktorům bude mít člověk málo nemocí.

1.12

Jakým způsobem vede jednání k ošklivosti[12]? K ošklivosti vede deset faktorů. Kterých deset?

  • Hněv,
  • páchání křivd,
  • chování zášti i pro maličkost,
  • hněv,
  • urážka rodičů,
  • urážka mnichů a mnišek,
  • poškozování příbytku mnichů a mnišek,
  • zhasínání obětních lamp při čaitja[13] Tathágaty,
  • pohrdavé zacházení s ošklivými lidmi a
  • nečistota[14].

Toto je deset faktorů.

1.13

Jakým způsobem vede činnost ke kráse? Ke kráse vede deset faktorů. Kterých deset?

  • Nepociťování nenávisti,
  • darování oděvu,
  • časté zametání Tathágatovy čaitji,
  • zametání a čištění svatyně,
  • příjemné mluvení s rodiči,
  • příjemné mluvení s mnichy a mniškami,
  • nechovat se k ošklivým osobám s opovržením, a
  • být velmi čistotný[15].

To je deset faktorů[16].

1.14

Jakým způsobem vede jednání k malé moci? K malé moci vede deset faktorů. Kterých deset?

  • Závidět druhým jejich úspěchy,
  • být šťastný, když se druhým nedaří,
  • být nešťastný z úspěchů druhých,
  • být šťastný z neštěstí druhých, potupy, špatné pověsti, neznámosti a kritiky,
  • být nešťastný ze štěstí, slávy, dobré pověsti a proslulosti druhých,
  • nectít své rodiče a svého ctnostného duchovního učitele,
  • nesloužit mnichům a mniškám,
  • vytvářet kořeny špatných stavů vůči těm, kdo mají malou moc[17],
  • odřezávat kořeny zdravých stavů[18] vůči těm, kdo jsou mocní[19],
  • chválit ty, kdo jednají špatně.

Toto je deset faktorů.

1.15

Jakým způsobem vede jednání k získání (vlastnictví) moci? K moci vede deset faktorů. Kterých deset?

  • Nezávidět druhým jejich úspěchy,
  • radovat se z úspěchů druhých,
  • neradovat se z neúspěchů druhých,
  • neradovat se z neštěstí, potupy, špatné pověsti, neznámosti nebo kritiky druhých,
  • radovat se ze štěstí, slávy, dobré pověsti a proslulosti druhých,
  • vzbuzování mysli osvícení,
  • vztyčování stúpy a
  • čaitji pro Tathágatu,
  • odřezávání kořenů špatných stavů s ohledem na ty, kdo jsou bezmocní,
  • vytváření kořenů zdravých stavů s ohledem na ty, kdo jsou mocní.

Toto je deset faktorů.

1.16

Jaké jednání vede k nízkému zrození člověka? Deset faktorů vede k nízkému původu. Kterých deset?

  • Nectít své rodiče,
  • nectít askety,
  • nectít bráhmany,
  • nevážit si těch, kdo jsou vznešeného původu,
  • nesloužit, nevážit si nebo nectít svého mnišského preceptora, svého učitele nebo ty, kdo vstoupili na cestu osvobození,
  • nectění svých rodičů,
  • projevování pohrdání svým mnišským preceptorem, svým učitelem nebo těmi, kdo vstoupili na stezku osvobození, a nectění jich,
  • vyhýbání se těm, kdo pocházejí z mocných rodin,
  • chválení lidí, kteří konají špatné skutky.

Toto je deset faktorů.

1.17

Jakým způsobem vede činnost k tomu, že se člověk stane vysoce postaveným? Deset faktorů vede k tomu, že se člověk stane vysoce postaveným. Kterých deset?

  • Ctění památky rodičů,
  • Úcta k těm, kdo vstoupili na cestu osvobození,
  • Úcta k bráhmanům,
  • uctívání těch, kdo jsou vznešeného původu,
  • vstávání ze svého místa a jeho příprava, uctivá poklona a následné obětování svého místa a podobně svému mnišskému preceptorovi, svému učiteli, těm, kdo vstoupili na cestu osvobození, a ostatním, kteří se snaží na cestě [osvobození],
  • úcta k rodičům,
  • úcta ke svým preceptorům, učitelům, a těm, kdo vstoupili na stezku osvobození, a dalším,
  • nedělání rozdílu mezi tím, kdo má vysoké společenské postavení, a tím, kdo má nízké společenské postavení, a jejich zrovnoprávnění,
  • zasazení stromu života uvnitř Tathágatovy stúpy,
  • zavěšování květinových věnců a vztyčování slunečníků.

Toto je deset faktorů.

1.18

Jakým způsobem vede jednání k chudobě? Deset faktorů vede k chudobě. Kterých deset?

  • Krádež,
  • nabádání druhých ke krádeži,
  • schvalování (chválení) krádeže,
  • odhodlání krást,
  • připravení rodičů o obživu,
  • připravení svých vychovatelů, učitelů nebo těch, kteří vstoupili na cestu osvobození, o jejich chrámy[20], obydlí, oběti nebo služby,
  • být nešťastný ze zisků (úspěchů) druhých,
  • radovat se ze ztrát druhých[21],
  • bránit druhým v dosažení zisku,
  • přát si132 , aby nastal hladomor.

Toto je deset faktorů.

1.19

Jakým způsobem vede činnost k bohatství? Deset faktorů vede k bohatství. Kterých deset?

  • Zdržování se krádeží,
  • povzbuzování druhých, aby se vzdali krádeží,
  • radování se, když se druzí vzdají krádeží,
  • poskytování obživy svým rodičům,
  • poskytování chrámu, obydlí, služby, roucha, lůžka, léků k léčení nemocí, služby[22] nebo obživy svému mnišskému preceptorovi a ostatním členům mnišské sanghy,
  • mít radostné myšlenky na zisky druhých,
  • snažit se, aby druzí mohli získat [bohatství],
  • neradovat se ze ztrát druhých,
  • modlit se za dobrou úrodu všude,
  • radovat se z činů těch, kdo štědře praktikují štědrost apod.

Toto je deset faktorů.

1.20

Jakým způsobem vede jednání k nepoznání Dharmy? Deset faktorů vede k neznalosti Dharmy. Kterých deset?

  • Nevážení si dotazů kvalifikované osoby[23],
  • podporování všeho, co není pravou Dharmou,
  • opuštění pravé Dharmy,
  • nectění a neuctívání těch, kdo učí pravou Dharmu,
  • vychvalování těch, kdo mluví chaoticky (nedůsledně, nelogicky),
  • pozornost a věnování se těm, kdo Dharmu neznají, a služba jim,
  • opuštění těch, kdo jsou v Dharmě skutečně vzdělaní,
  • považování nesprávných názorů za směrodatné a jejich vychvalování,
  • opuštění správných názorů
  • opuštění těch, kdo jsou znalí Dharmy.

Toto je deset faktorů.

1.21

Jakým způsobem vede jednání k získání rozsáhlého poznání Dharmy? K získání rozsáhlého poznání Dharmy vede deset faktorů. Kterých deset?

  • Oceňování dotazů kohokoli pomocí postupu otázek,
  • nevěnování pozornosti, nesloužení, nectění a neuctívání neučených asketů, bráhmanů a osob, které neznají Dharmu,
  • věnování pozornosti učeným osobám, sloužení jim, jejich ctění a uctívání,
  • vzdát se všeho, co není pravou Dharmou,
  • pěstovat pravou Dharmu,
  • pěstovat neohroženost vůči osobám, které jsou hodnými schránkami Dharmy[24],
  • chválit slovy: 'Výborně! ' ty, kdo pronášejí potěšující slova, která jsou pravdivá,
  • nechválit slovy: 'Výborně!' ty, kteří o druhých mluví špatně,
  • nechválit nesprávný názor,
  • chválit správný názor.

Toto je deset faktorů.

1.22

Jakým způsobem vede jednání ke znovuzrození jako pekelná bytost? Deset faktorů vede k peklu. Kterých deset?

  • Spáchání těžkého zlého skutku tělem,
  • spáchání těžkého zlého skutku řečí,
  • spáchání těžkého zlého skutku myslí,
  • zastávání nesprávného názoru na zánik,
  • zastávání nesprávného názoru na věčnost,
  • zastávání nesprávného názoru, že činy jsou bez následků,
  • ničení blaha druhých,
  • mluvení špatně o mniších a mniškách,
  • navádění k porušování slibu celibátu.

Toto je deset faktorů.

1.23

Jakým způsobem vede činnost ke znovuzrození v podobě zvířete? Deset faktorů vede k převtělení ve zvíře. Kterých deset faktorů?

  • Zapojení se do středně špatného činu tělem,
  • zapojení se do středně špatného činu řečí,
  • zapojení se do středně špatného činu myslí[25],
  • provádění činů motivovaných různými druhy tužeb,
  • provádění činů motivovaných různými druhy hněvu,
  • provádění činů motivovaných různými druhy zmatku,
  • dávání nevhodných darů,
  • agresivita vůči těm, kdo se znovuzrodili jako zvířata,
  • znovuzrození jako lev díky síle aspirace bódhisattvy[26],
  • znovuzrození jako opice, jako jistý bráhman, které bylo způsobeno pronesením vulgární poznámky.

Toto je deset faktorů.

1.24

Jakým způsobem vede činnost ke znovuzrození v říši duchů? Deset faktorů vede ke znovuzrození v říši duchů.

  • Spáchání drobného špatného skutku tělem,
  • spáchání drobného špatného skutku řečí,
  • spáchání drobného špatného skutku myslí,
  • touha po nízkých věcech,
  • velmi silná touha[27],
  • věnování se špatnému způsobu obživy,
  • lakomství a skrblictví,
  • bránění druhým v přinášení obětí,
  • smrt pod vlivem sexuální touhy,
  • smrt v době hladu a žízně.

Toto je deset faktorů.

1.25

Jakým způsobem vede činnost ke znovuzrození v říši asurů? Deset faktorů vede ke znovuzrození v říši asurů. Kterých deset?

  • Časté páchání drobných špatných skutků tělem,
  • časté páchání drobných špatných skutků řečí,
  • časté páchání drobných špatných skutků myslí,
  • domýšlivost,
  • představa, že nemáme sobě rovné,
  • představa, že jsme větší než sobě rovní,
  • představování si sebe sama jako většího než ti, kdo jsou nadřazeni,
  • představování si sebe sama jako nadřazeného těm, kdo jsou nadřazeni,
  • domýšlení si neexistujícího s ohledem na sebe sama,
  • věnování svých kořenů zdravých stavů falešným snahám.

Těchto deset faktorů povede ke znovuzrození v říši asurů.

1.26

Jakým způsobem vede činnost ke znovuzrození v lidské říši? Deset faktorů vede ke znovuzrození v lidské říši. Kterých deset? Když člověk neporuší a nenaruší deset ctnostných způsobů jednání, znovuzrodí se v lidské říši.

1.27

Jakým způsobem vede činnost ke znovuzrození v podobě dévy v jednom ze šesti nebes smyslové rozkoše? Deset faktorů vede ke znovuzrození v podobě dévy v jednom ze šesti nebes smyslové rozkoše. Pokud člověk neporušuje deset ctnostných způsobů jednání a je jim pilně oddán, znovuzrodí se jako déva v jednom ze šesti nebes smyslové rozkoše.

1.28

Jakým způsobem vede činnost ke znovuzrození jako déva s fyzickým tělem? Deset faktorů vede ke znovuzrození v dévu s fyzickým tělem. Kterých deset faktorů? Zatímco se člověk věnuje deseti ctnostným způsobům jednání, přivádí šest dokonalostí a čtyři bezmezné stavy k dokonalosti - to vede ke znovuzrození jako déva mající fyzické tělo[28].

1.29

Jakým způsobem vede jednání ke znovuzrození jako déva bez fyzického těla? Praktikování deseti ctnostných faktorů a čtyř stavů neporušitelnosti[29] vede ke znovuzrození jako déva bez fyzického těla. Co se týče čtyř stavů neporušitelnosti:

1.30

1. Člověk překračuje veškerou materiálnost kontemplací nekonečnosti prostoru, takže když se všechna jména označující fyzické objekty[30] stanou nevýslovnými a prázdnými[31], překračuje označování a představování si rozmanitých jevů, ale nepostihuje klid, který vytváří sféra nekonečného prostoru.

1.31

2. Poté, co člověk zcela překročil celou sféru nekonečného prostoru, rozjímá o nekonečnosti vědomí, ale nepostihuje klid, který je vytvářen sférou nekonečného vědomí.

1.32

3. Po úplném překročení celkové sféry nekonečného vědomí člověk uvažuje o tom, že vůbec nic neexistuje, ale nepostihuje klid, který je způsoben sférou nicoty.

1.33

4. Po úplném překročení celkové sféry nicoty člověk uvažuje o tom, že neexistuje ani mysl, ani ne-mysl, ale nepostihuje klid, který vzniká ve sféře ani mysli, ani ne-mysli.

1.34

Díky těmto čtyřem faktorům[32] se člověk znovuzrodí jako déva v beztvaré říši.

1.35

Jak vede jednání k předurčenému znovuzrození? Poté, co člověk vykonal činy založené na kořenech zdravých stavů, věnuje je tomu místu znovuzrození, o které usiloval; nebo se dopouští zlých činů, které přinášejí okamžitou karmickou odplatu. Těmito způsoby bude mít znovuzrození člověka povahu předurčení.

1.36

Jak lze změnit znovuzrození prostřednictvím činu? Člověk vykoná ctnostný čin a pronese toužebnou modlitbu - na základě tohoto činu lze změnit svůj osud při znovuzrození.

1.37

Jak může jednání způsobit, že se člověk znovuzrodí v jiné zemi? Poté, co člověk s pevnou vírou rozjímá buď o Buddhovi, Dharmě, Sangze nebo o jakékoli osobě, která má morální kázeň, obětuje a modlí se, aby se znovuzrodil v jiné zemi. Podle toho, jakých [jiných] činů se člověk dopustil, jsou jejich dobré či špatné [karmické výsledky] ilustrovány na příběhu o obchodníkovi: jeho činy dozrály poté, co odcestoval do cizí země[33].

1.38

Jaký druh jednání se považuje za vykonaný bez úmyslu? Když člověk něco vykoná, pociťuje výčitky svědomí, trápí ho svědomí, myslí si, že udělal chybu a že to bylo špatné, a přizná se k tomu; nevzdává se ho, znovu se do něj nezapojuje a přísahá, že ho v budoucnu už neudělá. Tento druh jednání se považuje za jednání provedené bez úmyslu.

1.39

Jaké jednání se považuje za zamýšlené, ale neuskutečněné? Čin nebyl fyzicky proveden, když se v člověku objevila myšlenka a v té chvíli si řekl: "Udělám to," a pak to neprovedl. Tento druh jednání se považuje za zamýšlené, ale neuskutečněné.

1.40

Jaký čin se považuje za zamýšlený a vykonaný? Ať už člověk vykonal jakýkoli čin, necítí výčitky svědomí, nemá výčitky svědomí, nemyslí si, že to byl omyl, nevyznává se, nesnaží se ho zahladit, znovu se do něj zapojí a neslibuje si, že už ho v budoucnu neudělá.

1.41

Jaký druh činnosti, pokud se nahromadí, vede k tomu, že se člověk, který se narodil v pekelné říši, po dokončení celého života v pekelné říši znovu narodí jako pekelná bytost? Předpokládejme, že člověk vykonal úmyslný čin, který vede ke znovuzrození v pekle, a necítí výčitky svědomí, není jím zasažen, nepovažuje svůj čin za chybu, nepovažuje ho za nevhodný, nedozná se, nesnaží se ho zahladit, znovu se do tohoto zlého činu zapojí, dokonce přísahá, že se tohoto činu v budoucnu znovu dopustí, raduje se z tohoto činu a obdivuje takový čin. Člověk, který takový čin nahromadil, se znovu narodí v pekelné říši a po dokončení celého života v pekelné říši se znovu narodí v pekle.

1.42

Jaký druh činnosti vede k tomu, že se člověk, který se narodil v pekelné říši, po uplynutí pouhé poloviny života v pekle znovu narodí jako pekelná bytost? Předpokládejme, že člověk vykonal čin, který vede ke znovuzrození v pekle, ale cítí výčitky svědomí, trápí ho svědomí a myslí si, že udělal chybu a že to bylo špatné; a přizná se, nevzdá se toho, aby to smazal, znovu se do tohoto špatného činu nezapojí a přísahá, že se tohoto činu v budoucnu už nedopustí. Zatímco ten, kdo nahromadil tento druh jednání, se znovu narodí jako pekelná bytost, následně se znovu narodí až po uplynutí poloviny života v tomto pekle.

1.43

Jaký druh činnosti, pokud se nastřádá, vede k tomu, že se člověk, který se narodil v pekelné sféře, okamžitě se po znovuzrození znovu narodí v pekelných světech? Předpokládejme, že člověk provedl úmyslný čin, který vede ke znovuzrození v pekle, ale cítí výčitky svědomí, trápí ho svědomí, myslí si, že udělal chybu a že to bylo špatné; a člověk se z toho vyzná, nevzdá se toho, aby to smazal, znovu se do tohoto špatného činu nezapojí a slíbí, že se ho v budoucnu už nedopustí; a později je nešťastný z toho, že takový čin vykonal, od tohoto činu upustí, vyhýbá se mu a zříká se ho a vzbuzuje intenzivní pocit odříkání[34]. Člověk, který takový čin nahromadil, se po zrození v pekelné říši ihned znovu narodí, jak to udělal například král Adžátašatru[35].

1.44

Jaký druh činnosti, když se nastřádá, vede k tomu, že člověk je zpočátku šťastný a později se stane nešťastným? Předpokládejme, že někdo daruje, ale nedává s radostí. Tím, že se mu nepodařilo učinit svou mysl šťastnou a radostnou, pociťuje po darování lítost. Když se pak člověk znovu narodí jako člověk, narodí se do bohaté rodiny, bohatě obdarované bohatstvím a majetkem, a poté, co se stane významnou osobou s vysokým postavením, bude mít mnoho služebníků, pomocníků, příbuzných a členů klanu[36]; bude mít mnoho majetku a jeho pokladnice a sýpka budou vždy dobře naplněny. Člověk bude šťastný a bude vlastnit mnoho koní a kočárů. Po celou dobu se člověk těší štěstí, ale později se zmenšuje a vyčerpává. Když takto dospěl k neštěstí, je člověk, který takovou činnost nashromáždil, následkem toho mocný, bohatý a zpočátku šťastný, ale později, oslaben nedostatkem (hladem), se stává nešťastným.

1.45

Jaký druh jednání, když se nastřádá, vede člověka k tomu, že je zpočátku nešťastný a v budoucnu šťastný jako karmický výsledek? Předpokládejme, že člověk zpočátku přináší oběť bez víry, ale později se jeho mysl stane věrnou a člověk se cítí povzneseně. Pokud se znovu narodí jako člověk, narodí se do chudé rodiny. Jídla a majetku bude málo. Ze stavu, kdy je člověk v nouzi a bez jídla a oblečení, se později stane mocným, bohatým a šťastným a všeho přibude. Člověk, který takto přišel k nedostatku, je zpočátku nešťastný, ale v budoucnu se stává šťastným.

1.46

Jaký druh činnosti, když se nastřádá, vede člověka k tomu, aby byl zpočátku šťastný a šťastný v budoucnu? Předpokládejme, že člověk přináší štědrou oběť a dává ji s radostí, a díky tomu, že dává, se jeho vlastní mysl stává šťastnou a později nelituje. Karmické ovoce takového člověka, pokud se znovu narodí jako člověk, spočívá v tom, že se narodí do bohaté rodiny a bude se těšit z hojného bohatství. Poté, co se stane významnou osobou s vysokým postavením, bude mít mnoho služebníků, pomocníků, příbuzných a členů klanu; bude mít hojný majetek a sýpka bude vždy plná. Člověk bude hluboce šťastný a bude vlastnit mnoho koní a kočárů. Narodí-li se v takové rodině, štěstí tohoto druhu bude vznikat a narůstat. Proto bude člověk díky nastřádání takového působení šťastný zpočátku i v budoucnu.

1.47

Jaký druh jednání, když se nastřádá, vede člověka k tomu, že je nejprve nešťastný a v budoucnu nešťastný jako karmický výsledek? Předpokládejme, že někdo opustil svého ctnostného přítele, nikdo ho vůbec nepodporoval ve štědrosti a také sám od sebe nepřinesl žádné oběti druhým. Pokud se někdo takový znovu narodí jako člověk, bude chudý a vyhladovělý, bude mít nedostatek jídla a pití, nedostatek oblečení, a proto bude žít v nouzi, nebo bude žít bez jídla, pití a oblečení. Také v budoucnu se kvůli těmto podmínkám člověk nestane šťastným a nebude se těšit z přírůstku zdrojů. Ten, kdo si nastřádal takovou činnost, nebude zpočátku šťastný a v budoucnu bude také nešťastný.

1.48

Jaký druh jednání vede člověka k tomu, že je lakomý, i když je v důsledku karmy bohatý? Předpokládejme, že člověk není vůbec velkorysý vůči důstojným příjemcům obětí a obětuje jen malou částku; díky tomu, že je při dávání skoupý, i když z toho udělá zvyk, narodí se v bohaté rodině. Ačkoli bude mít k dispozici rozsáhlé bohatství a mnoho majetku, bude lakomý. Člověk, který nastřádal takové jednání, bude sice bohatý, ale velmi lakomý.

1.49

Jaký druh jednání vede člověka k tomu, aby byl bohatý a štědrý jako karmický výsledek? Předpokládejme, že někdo štědře obětoval a vypěstoval si zvyk přinášet velmi vysoké oběti důstojnému příjemci obětí. Pokud se člověk znovuzrodí jako člověk, bude znovuzrozen do bohaté rodiny; může vést život plný hojnosti jídla a majetku a bude štědrým člověkem. Nahromadění takového jednání vede k tomu, že je člověk bohatý a štědrý.

1.50

Jaké jednání vede člověka k tomu, že je chudý a štědrý jako karmický důsledek? Předpokládejme, že někdo štědře obětoval a zvykl si přinášet velké oběti těm, kteří nejsou hodni obětí. Pokud se člověk znovu narodí jako člověk, bude znovuzrozen do chudé rodiny, nebude moci vést život v hojnosti jídla a majetku a bude trpět nouzí. Ale i když nemá dostatek oblečení a jídla, aby si zajistil vlastní život, je štědrý. Člověk, který nashromáždil takovéto jednání, bude chudý a štědrý.

1.51

Jaké jednání vede člověka k chudobě a lakomství, když se nastřádá? Předpokládejme, že člověk opustil svého ctnostného přítele, vůbec nikdo ho nepodporoval ve štědrosti a ani sám od sebe nepřinášel žádné oběti - ale úmyslně neprováděl žádné zlé činy - pak, i kdyby se znovu narodil jako člověk, narodil by se do chudé rodiny. Žil by bez jídla a majetku a trpěl by nouzí. Neustále by se lopotil, aby získal oblečení a jídlo, a byl by lakomý. Člověk, který nashromáždil takovou činnost, bude chudý a lakomý.

1.52

Jaké osoby vyčerpaly svůj čas života, ale ne potenciál svých minulých činů? Předpokládejme, že někdo, kdo zemřel v pekelné říši, se následně znovu narodí v pekle; nebo kdo zemřel jako zvíře, se znovu narodí jako zvíře; nebo kdo zemřel v říši duchů, se znovu narodí jako duch; nebo kdo zemřel v říši asurů, se znovu narodí jako asura; nebo kdo zemřel jako člověk, se znovu narodí jako člověk. Takové osoby vyčerpaly svůj život, ale ne potenciál svých minulých činů.

1.53

Který druh lidí vyčerpal potenciál svých minulých činů, ale ne svého života? Ti, kteří byli dříve šťastní a později se stali nešťastnými, nebo ti, kteří byli dříve nešťastní a později se stali šťastnými. Takové osoby vyčerpaly potenciál svých minulých činů, ale ne délku svého života.

1.54

Jaký druh lidí vyčerpal potenciál svých minulých činů i délku svého života? Předpokládejme, že člověk, který zemřel v pekelné říši, se znovu narodí jako zvíře, nebo když zemřel jako zvíře, znovu se narodí jako duch, nebo když zemřel jako duch, znovu se narodí jako asura, nebo když zemřel jako asura, znovu se narodí jako člověk, nebo když zemřel jako člověk, znovu se narodí jako bůh. Takové osoby vyčerpaly potenciál svých minulých činů i délku svého života.

1.55

Jaký druh osob, jakým druhem jednání odstranil utrpení, když se nevyčerpala ani jejich délka života, ani potenciál jejich minulých činů? Ti, co vstoupili do proudu, kteří se jednou vrátí, nevracející se a arhati[37] - tito jedinci odstranili utrpení, ačkoli vskutku nevyčerpali ani potenciál svých minulých činů, ani délku svého života.

1.56

Jaký je člověk, kterému je dobře na těle, ale ne na duchu? Obyčejný světský člověk, který se po získání zásluh stane univerzálním panovníkem - takový člověk má dobré tělo, ale ne mysl[38].

1.57

Co je to za člověka, který je v pořádku duševně, ale ne tělesně? Arhat, který neshromáždil zásluhy, ale jehož etické chování je dokonalé. Člověk jako Lekuňčika[39], který je arhatem, má dobrou mysl, ale jeho tělo není v pořádku.

1.58

Jaký člověk se cítí dobře na duchu i na těle? Arhat, který nashromáždil zásluhy, člověk jako Šaivala[40], jehož etické chování je dokonalé, má v pořádku mysl i tělo.

1.59

Jaký druh lidí není v pořádku v mysli a v těle? Obyčejní světští lidé, kteří neshromáždili žádné zásluhy. Tito lidé jsou na tom špatně jak v mysli, tak v těle.

1.60

Jaký druh činnosti, když se nashromáždí, vede k tomu, že se člověk narodí do nižší formy existence s tělem, které je zdravé, příjemné, hezké, má krásnou barvu, zářivou pleť a je krásné na pohled? Člověk, který motivován touhou porušil svou morální kázeň, bude mít po znovuzrození v nižších sférách tělo, které je zdravé, příjemné a hezké.

1.61

Jaký druh jednání, když se nashromáždí, vede k tomu, že se člověk narodí do nižší formy existence s tělem, které je podřadné, hrubé, ošklivé a odporné?[41] Když se člověk, který má hněvivou povahu a není schopen dodržovat morální kázeň, po nahromadění odpovídajícího jednání znovu narodí do nižší formy existence, bude mít tělo, které je podřadné, hrubé, ošklivé a odporné.

1.62

Jaký druh jednání, když se nashromáždí, vede k tomu, že se člověk narodí do nižší formy existence, páchnoucí a s poškozenými, chybějícími nebo nedostatečnými smyslovými orgány? Když má člověk sklon ke zmatení a není schopen dodržovat morální kázeň a po nahromadění odpovídajícího jednání se znovu narodí v nižší formě existence, bude zapáchat a bude mít poškozené, chybějící nebo nedostatečné smyslové orgány.

1.63

Jak se zhorší vnější prostředí člověka v důsledku vykonání deseti necudných činů?[42]

  • V důsledku zabití země ztratí svou barevnost[43],
  • následkem krádeže bude země zasažena krupobitím a zamořena ptáky, myšmi a hmyzem,
  • v důsledku vedení necudného života se člověk narodí na místě sužovaném mlhou, větrem, prachem a prachovými bouřemi,
  • karmickým důsledkem lhaní je špatná chuť v ústech a jeho dech bude zapáchat,
  • karmickým důsledkem častého používání rozverných řečí je, že se člověk narodí v zemi, kde je půda nerovná, hrbolatá a nečistá - v zemi, kde převládá kožní nemoc zvaná rkong[44] a kde jsou všude rozházeny hromady kamení,
  • karmickým důsledkem malicherných řečí je, že se člověk narodí v zemi s mnoha roklemi, kde jsou stromy, větve a listí plné trní a kterou pokrývá hustá džungle[45],
  • karmickým důsledkem chamtivosti je, že obilí a ovoce bude málo,
  • v důsledku nenávisti budou obilí a ovoce ostré, kyselé a hořké,
  • v důsledku zastávání nesprávných názorů a vyvolávání nesprávných názorů u druhých bude obilí a ovoce málo a horší kvality.

Tím, že se člověk tímto způsobem zapojí do deseti necudných činů, zhorší se jeho vnější (enviromentální) prostředí a narodí se na nepříjemných místech."

1.64

A Bhagaván dále prohlásil: "Mladý bráhmane, měl bys dále pochopit a vědět, že zabíjení má deset negativních důsledků[46]. Jakých deset?

  • Člověk bude mít mnoho nepřátel,
  • bude mít ošklivý vzhled,
  • jeho život bude krátký,
  • bude myslet na zlé činy,
  • bude děsit vnímající bytosti,
  • bude neustále usínat se smutkem,
  • bude se neustále probouzet se smutkem,
  • člověk bude snít o hříších a později toho bude litovat,
  • člověk bude myslet na činy, které vedou ke krátkému životu, a bude je vykonávat,
  • po smrti a rozloučení s fyzickým tělem upadne do špatných stavů a znovu se narodí v pekle.

1.65

Karmické dozrávání krádeže vede k deseti negativním důsledkům. Jakých deset to je?

  • Člověk se stane nepřítelem,
  • bude pociťovat výčitky svědomí
  • bude chodit nevhodně[47],
  • bude se potulovat po nocích,
  • bude spojen s každým špatným společníkem,
  • bude zbaven všech ctnostných přátel[48],
  • nebude schopen vést domácnost[49],
  • bude postaven před soud a odsouzen králem,
  • bude neustále přemýšlet o činech a provádět je, které vedou k neštěstí druhých,
  • po smrti a rozloučení s fyzickým tělem člověk upadne do špatných stavů a znovu se narodí v pekle.

1.66

Měli bychom si uvědomit, že vést necudný život vede k deseti negativním důsledkům. Jakým?

  • Člověk bude spát s manželkami jiných lidí,
  • bude hledat příležitost [spát s manželkami jiných lidí],
  • bude se hádat se svým partnerem,
  • partner ho opustí,
  • vzniknou nejrůznější necudné osobní vlastnosti a ctnostných vlastností bude neustále ubývat,
  • člověk nenajde pravou ochranu,
  • rodina nebude skutečně chráněna,
  • člověk bude pociťovat úzkost,
  • člověk bude uvažovat o činech a provádět činy, které z jeho příbuzných, přátel a soukmenovců udělají nepřátele
  • po smrti a rozloučení s fyzickým tělem člověk upadne do špatných stavů a znovu se narodí v pekle.

1.67

Když člověk lže, má to deset negativních důsledků. Jakých deset?

  • Kolem těla lháře se nebudou shromažďovat božstva,
  • místo toho se budou shromažďovat nelidští duchové,
  • ostatní budou člověka klamat,
  • jeho slovo bude nespolehlivé,
  • vždy bude mít špatný dech (zápach z úst),
  • všichni mu budou nedůvěřovat, i když bude mluvit upřímně,
  • lidé budou říkat, že je špatné se tak velkého lháře na něco ptát,
  • člověk se stane známým jako někdo se špatnou pověstí a bez pochvaly,
  • člověk bude obvykle uvažovat a provádět činy, které jsou považovány za špatné, což povede k tomu, že nikdo nebude poslouchat, co říká,
  • po smrti a rozloučení s fyzickým tělem se člověk propadne do špatných stavů a znovu se narodí v pekle.

1.68

Člověk by měl znát negativní důsledky spojené s pitím alkoholu, které vedou k pětatřiceti druhům bezohlednosti. Kterým?

  • Rozptýlí se bohatství, které člověk právě má[50],
  • rozptýlí se jeho víra [ve Tři klenoty],
  • vzniknou hádky a spory,
  • člověk nebude cítit rozpaky (hanbu) ani mít špatné svědomí,
  • pitím se člověk znemožní,
  • pitím se zhorší jeho poznání,
  • dříve nenashromážděné štěstí se v budoucnu nenashromáždí,
  • štěstí, které člověk nashromáždil, se zmenší a nakonec zcela zmizí,
  • člověk odhalí tajemství,
  • člověk zanedbá své povinnosti,
  • člověk se stane slabým a nemocným,
  • člověk bude zdrojem utrpení [pro ostatní],
  • člověk nebude ctít svou matku,
  • člověk nebude ctít svého otce,
  • člověk nebude ctít ty, kdo vstoupili na cestu osvobození,
  • člověk nebude ctít bráhmany,
  • člověk nebude projevovat úctu a respekt těm, kdo jsou vznešeného původu,
  • člověk nebude ctít Buddhu,
  • člověk nebude ctít Dharmu,
  • člověk nebude uctívat Sanghu,
  • místo toho bude uctívat nemravné přátele,
  • člověk zcela opustí a znechutí si ctnostné přátele,
  • člověk nebude mít špatné svědomí,
  • člověk se nebude bát rozpaků,
  • člověk bude zanedbávat svůj zevnějšek,
  • bude nedbalý, pokud jde o sexuální přestupky,
  • mnoho bytostí ho bude považovat za nepřitažlivého,
  • mnozí jím budou opovrhovat,
  • člověk opustí vznešené rodiny, příbuzné a soukmenovce,
  • člověk plně přijme to, co není pravou Dharmou,
  • člověk zcela opustí pravou Dharmu,
  • lidé nad ním[51] se od něj s odporem odvrátí a řeknou: "Tento člověk není chvályhodný kvůli svému špatnému chování",
  • člověk bude na dlouhou dobu odloučen od nirvány,
  • člověk bude přemýšlet, jak se opít, a bude se dopouštět nectných chyb ve velmi mnoha směrech,
  • po smrti člověk upadne do pekelných říší, a i když bude bez fyzického těla, dostane se do špatného stavu.

Proto by se [alkohol] neměl pít a měl by se ho vzdát každý, vysoký i nízký."

1.69

Mladý bráhman získá deset výhod, když se bude s oddaností a s úctou spojenými dlaněmi klanět u čaitji Sugaty. Jakých deset?

  • Člověk se narodí ve vznešené rodině,
  • bude mít vysoké tělo,
  • bude mít mnoho služebníků,
  • bude mít velkou úctu a vážnost ke svým rodičům,
  • bude mít velké bohatství,
  • bude mít velkou erudici,
  • bude mít víru,
  • bude mít dobrou paměť,
  • a rozsáhlé poznání,
  • získá jistou cestu do nebe.

1.70

Klaněním se před čaitjou Tathágaty získáte deset výhod. Jakých deset?

  • Člověk bude mít krásné tělo,
  • bude mít příjemný hlas,
  • všichni budou naslouchat jeho slovům,
  • všichni jeho služebníci ho budou chválit,
  • bude obdařen štěstím,
  • bude mít vliv mezi dévy
  • a lidmi,
  • jeho majetek bude hojný,
  • bude znovuzrozen v nebi
  • rychle dosáhne i nirvány.

1.71

Obětování slunečníku u Tathágaty získá deset výhod. Jakých deset?

  • Člověk bude jako slunečník[52],
  • nezpůsobí světu škodu[53],
  • stane se předmětem touhy [lidí],
  • získá světskou moc,
  • bude jednat podle svých záměrů[54],
  • nakonec dosáhne stavu univerzálního panovníka,
  • stane se velmi mocným,
  • bude mít hojný majetek,
  • znovuzrodí se v nebi,
  • rychle dosáhne nirvány.

1.72

Obětování zvonu u čaitji Tathágaty přinese deset výhod. Jakých deset?

  • Člověk bude mít krásné tělo,
  • jeho hlas bude melodický,
  • jeho řeč bude příjemná,
  • jeho řeč bude jako zpěv ptáka Kalavinky[55],
  • všichni budou naslouchat tomu, co říká,
  • člověk bude vždy šťastný a naplněný radostí,
  • bude neustále slyšet příjemné zvuky,
  • bude mít hojný majetek
  • znovuzrodí se v nebi
  • dosáhne nirvány.

1.73

Obětování roucha u čaitji Tathágaty přinese člověku deset výhod. Jakých deset?

  • Člověk bude mít jemnou pleť,
  • na jeho těle se nebude držet prach,
  • bude svědomitý,
  • bude na něj radost pohledět,
  • bude mít vždy oděv,
  • jeho oděv zůstane navždy měkký a trvanlivý,
  • získá vše, co si přeje,
  • bude mít hojný majetek,
  • znovuzrodí se v nebi,
  • rychle dosáhne nirvány.

1.74

Obětováním květin u čaitji Tathágaty získá člověk deset výhod. Jakých deset?

  • Člověk bude na světě jako květina[56],
  • jeho vyjadřovací schopnost se očistí,
  • vůně, kterou vydává jeho tělo, bude sladká,
  • jeho tělo se očistí,
  • člověk bude šířit sílu k udržování mravní kázně všemi směry [jako všude prostupující mocná vůně][57]
  • a přitáhne všechny bytosti,
  • člověk bude mít ve světě zisk,
  • člověk získá nespočet žádoucích vlastností,
  • člověk se znovu narodí v nebi.
  • rychle dosáhne nirvány.

1.75

Člověk získá deset výhod, když nabídne květinovou girlandu u čaitji Tathágaty. Jakých deset?

  • Fyzické tělo člověka se stane pro okolí voňavé jako květinový věnec,
  • jeho tělo se očistí,
  • jeho vůně bude vždy příjemná,
  • bude obdařen ozdobami,
  • celé jeho okolí si bude blízké a v harmonii,
  • bude přitažlivý pro všechny muže a ženy,
  • bude mít hojný majetek,
  • bude znovuzrozen v nebi,
  • rychle dosáhne nirvány[58].

1.76

Člověk získá deset výhod obětováním lampy u čaitji Tathágaty. Jakých deset?

  • Člověk se stane podobným lampě pro svět,
  • jeho fyzické oči se očistí a
  • získá magické oko[59],
  • nebude zahalen v černé temnotě nevědomosti,
  • získá světlo poznání,
  • bude schopen rozlišovat mezi ctnostnými a nectnostnými cíli,
  • i když bude bloudit v samsáře, nebude omámen její temnotou,
  • bude mít hojný majetek,
  • bude znovuzrozen v nebi a
  • rychle dosáhne nirvány.

1.77

Obětováním kadidla u čaitji Tathágaty získá člověk deset výhod. Jakých deset?

  • Stane se voňavým pro okolí,
  • jeho čich se zostří,
  • vůně jeho těla se očistí a
  • zůstane navždy voňavá,
  • bude mít krásné tělo,
  • vnímající bytosti si ho oblíbí a budou se k němu hrnout,
  • bude mít ve světě zisk,
  • získá nespočet vytoužených vlastností,
  • znovuzrodí se v nebi a
  • rychle dosáhne nirvány.

1.78

Obětování bubnu u čaitji Tathágaty přinese člověku deset výhod. Jakých deset?

  • Člověk bude mít krásné tělo,
  • bude mít příjemný hlas,
  • jeho řeč bude příjemná,
  • bude obdařen štěstím,
  • bude vždy oblíben,
  • všichni budou naslouchat jeho slovům a
  • nakonec získá proslulý hlas,
  • bude mít hojný majetek,
  • bude znovuzrozen v nebi a
  • rychle dosáhne nirvány.

1.79

Když si člověk postaví Tathágatovu čaitju, získá deset výhod. Jakých deset?

  • Člověk se narodí do vznešené rodiny,
  • jeho tělo a oči budou krásné a přitažlivé,
  • protože bude vlivnou osobou, bude mít početnou družinu a její členové budou mezi sebou vřele přátelští,
  • bude mít hojný majetek,
  • stane se pro všechny sjednocující osobností[60],
  • protože se o něm neustále vytváří proslulost a dobrá pověst, člověk všude dosáhne velké slávy a dostane se mu úcty od dévů i lidí,
  • nakonec bude mít hojné bohatství a
  • stane se univerzálním panovníkem,
  • získá tělo bódhisattvy, jehož podstata je [nezničitelná] jako diamant[61] a
  • rychle dosáhne nirvány.

1.80

Velkorysou nabídkou místa získáte deset výhod. Jakých deset?"[62]

  • Člověk [dosáhne] vysokého [postavení] ve světě,
  • vynikne [ve světě],
  • pro množství vnímajících bytostí se stane zvučnou radostí,
  • bude mít hojný majetek,
  • znovuzrodí se v nebi a
  • rychle dosáhne nirvány.

1.81

Nabídkou obuvi získáte deset výhod. Jakých deset?[63]

  • Člověku nebudou chybět dopravní prostředky ani koně,
  • bude mít výborné nohy,
  • na cestách bude po celou dobu obdařen silou,
  • jeho tělo nebude unavené,
  • během cesty nebude zraněn ani kamenem, ani dřevem,
  • získá nadpřirozené nohy,
  • bude spokojen se svými služebníky a
  • znovuzrodí se v nebi a
  • rychle dosáhne nirvány.

1.82

Velkorysou obětí misky získáte deset výhod. Jakých deset?

  • Člověk bude vlastnit misku[64],
  • začne ztělesňovat dobré světské vlastnosti,
  • bude mít malou žízeň,
  • a když bude mít žízeň, bude obdarován nápojem,
  • jeho mysl bude pružná[65],
  • člověk se nezrodí jako duch,
  • bude vždy milý dévům a lidem[66],
  • bude mít hojný majetek,
  • bude znovuzrozen v nebi a
  • rychle dosáhne nirvány.

1.83

Velkorysá oběť jídla přináší člověku deset výhod. Jakých deset?[67]

  • Člověk bude mít dlouhý život,
  • bude mít moc,
  • bude mít fyzickou sílu,
  • bude mít dobrou paměť,
  • stane se výmluvným[68],
  • když shromáždí následovníky, potěší je,
  • učiní všechny dévy a lidi spokojenými,
  • bude mít hojný majetek,
  • bude šťastný,
  • znovuzrodí se v nebi a
  • rychle dosáhne nirvány.

1.84

Velkorysou nabídkou přístřeší získáte deset výhod. Jakých deset?

  • Člověk se stane vazalským králem,
  • člověk se stane vládcem provincie,
  • člověk se stane vládcem, který je ostatními nezpochybnitelný,
  • člověk se stane králem kontinentu,
  • člověk se stane králem dvou kontinentů,
  • člověk se stane králem tří světadílů,
  • člověk se stane králem čtyř světadílů,
  • člověk bude mít hojný majetek,
  • člověk se znovu narodí v nebi a
  • rychle dosáhne nirvány.

1.85

Vstupem na cestu osvobození člověk získá deset výhod. Jakých deset?

  • Člověk se zbaví připoutanosti k dětem, manželkám, příbuzným a rozptýlení ve světě,
  • zbaví se žárlivosti,
  • zbaví se chytání se svých tužeb,
  • nebude nešťastný, když bude přebývat v lese, bude uctívat Tři klenoty,
  • zbaví se stavu nevědomosti,
  • člověk se osvobodí od činitelů, které ho vedou k nepříznivému osudu znovuzrození,
  • bude usilovat o ctnostné vlastnosti,
  • bude odloučen od dévů a lidí[69],
  • vždy vstoupí na cestu osvobození a bude praktikovat Dharmu jako ušlechtilý Tathágatův žák a
  • po rychlém osvobození od utrpení dosáhne nirvány.

1.86

Nabídkou nápoje získáte deset výhod. Jakých deset?

  • Smyslové schopnosti člověka budou neporušené,
  • jeho čelo bude mít dokonalou velikost[70],
  • jeho slova budou všechny těšit,
  • jeho mysl bude pružná,
  • člověk bude mít malou žízeň,
  • a když bude mít žízeň, bude obdařen nápojem,
  • člověk se nezrodí jako duch,
  • bude mít hojný majetek,
  • bude se rodit v nebi a
  • rychle dosáhne nirvány.

1.87

Velkorysou nabídkou vozidla člověk získá deset výhod. Jakých deset?

  • Člověk bude mít pružné nohy,
  • jeho nohy budou dokonale tvarované,
  • při chůzi pěšky nebude jeho tělo zraněno,
  • bude bez nepřátel,
  • bude obdařen základy nadpřirozených schopností,
  • nikdy mu nebude chybět vozidlo nebo oř,
  • bude mít hojný majetek,
  • bude mít štěstí a
  • bude znovuzrozen v nebi a
  • rychle dosáhne nirvány.

1.88

Pobytem v ústraní člověk získá deset výhod[71]. Jakých deset?

  • Člověk opustí velké davy,
  • bude se těšit z úplné samoty,
  • jeho mysl se soustředí na meditativní pohroužení,
  • bude se věnovat jen málo činnostem,
  • bude uctívat Buddhu,
  • jeho tělo bude v pořádku a v klidu,
  • neztratí se v mezistavu mezi smrtí a znovuzrozením,
  • podrobně pochopí význam Dharmy přesně tak, jak ji slyšel,
  • plně dosáhne čtyř stavů neochvějnosti, a
  • plně dosáhne poznání.

1.89

Žebráním člověk získá deset výhod[72]. Jakých deset?

  • Člověk si zvykne chodit,
  • bude daleko od toho, aby vedl usedlý život,
  • vzdá se pýchy[73],
  • dosáhne vlastního prospěchu[74] a
  • utvrdí ostatní v zásluhách[75],
  • bude šířit učení Dharmy[76] a
  • osvítí tak ty, kteří se narodí v budoucnosti,
  • nepřestoupí mnišskou kázeň[77],
  • jeho mysl se stane jasnou a
  • protože člověk vstoupil do praxe žebrání s myslí, která je zcela zaměstnána ctnostnou kázní, nebude v žádném směru existovat temnota.

1.90

Sebeovládání a sebedůvěra přinášejí člověku deset výhod. Jakých deset?

  • S jistotou člověk vstupuje do města,
  • s jistotou vychází z města,
  • s jistotou vstupuje do rodinného domu,
  • s jistotou vysvětluje Dharmu ve shromáždění,
  • s jistotou přistupuje k sangze,
  • s jistotou přistupuje ke svému preceptorovi a svému učiteli,
  • cvičí se[78] v síle milující laskavosti,
  • bezchybně užívá svá roucha, almužní jídlo, rohož, léky a další pomůcky[79],
  • bezchybně provádí své každodenní recitace silným hlasem a
  • i když nadešel čas jeho smrti, je si jistý.

1.91

To řekl Bhagaván. Mladý brahmín Šuka, syn Taudejův,307 vstal ze svého místa a zůstal stát stranou, poklekl na pravé koleno a postavil se čelem k Bhagavánovi, dlaněmi spojenými na prsou mu vzdával hold a modlil se: "Bhagaváne, klaním se třem vzácným a drahocenným a přijímám útočiště.308 Prosím tě - buď mým ctnostným duchovním učitelem nyní i navždy!

1.92

Výklad karmy v jednom díle je dokončen.


[1] A dnes poprvé v překladu českém.

[2] Doslova "svatyně"; shromažďovací síň buddhistické obce určená k rozjímání a kázáním.

[3] "Ten, jenž takto dospěl, (tak přišel), Dokonalý; označení toho, jenž na cestě pravdy dospěl k nejvyššímu osvícení. Jeden z deseti titulů Buddhy, jehož on sám užíval, když hovořil o sobě nebo o některém z dalších buddhů.

[4] Součástí staroindické etikety při styku s významnými a uznávanými náboženskými vůdci bylo nikdy nestát přímo před dotyčnou osobou, ale stát nebo sedět mírně stranou. Také při odchodu se nejprve obcházelo kolem učitele po směru hodinových ručiček, tj. pravým ramenem směrem k učiteli, a teprve poté se odcházelo z boku.

[5] Tibetské ngan song, sanskrtské apája, je synonymem sanskrtského durgati, které se častěji překládá jako "nižší sféry".

[6] dúragatadúraṃgama - doslova "ti, kteří odešli do posmrtného života". Synonymum pro préta; duch ve Výkladu karmy. Préta je třída vnímajících bytostí patřících ke "špatným" nebo "nešťastným osudům znovuzrození" (skt. apája); viz zvíře. V komentáři k Petavatthu (sedmá kniha Khuddakanikája pálijského kánonu) je první termín vysvětlen jako "odešlý na onen svět nebo do posmrtného života" (pálijsky paralokagata), což je vlastně totéž jako sanskrt préta a pálijsky peta; zesnulý, mrtvý. Význam durágata nebo dúraṃgama ("daleko jdoucí", "jdoucí sem a tam") může odkazovat na víru, že duchové zemřelých se mohou volně a rychle pohybovat prostorem, protože nemají fyzická těla, a že říše duchů ve skutečnosti neexistuje na pevném místě, ale je všude. Jak ukazují příběhy z Petavatthu, světy duchů a lidí se často prolínají.

[7] Zde jsou asurové neboli polobozi počítáni mezi nešťastné osudy znovuzrození neboli nižší říše, které jsou známé spíše jako tibetské ngan 'gro gsum, "tři nižší říše" (peklo, říše zvířat a duchové).

[8] To, že činy jedince nejsou vyčerpány, znamená, že tento člověk ještě musí v budoucnu zakusit karmické následky.

[9] Tibetsky thal mo (la sogs pas), doslova "dlaň".

[10] V tibetštině znamená doslova "neusilovat (nebo netoužit) bít" ('tshog pa la mi smon pa).

[11] Tibetské rim gro byed pa může mít v podobných kontextech dva hlavní významy: (1) úcta, uctívání (také ve formě obřadů a rituálů), pocty; a (2) služba, sloužit, starat se, pomáhat, pečovat. Vzhledem ke kontextu nemoci jsme přijali druhý význam. Přesný překlad komplikuje skutečnost, že tibetština zřejmě nese oba významy zároveň: pečovat o někoho nebo se o někoho starat s úctou nebo respektem, protože je ve vznešeném postavení, které vyžaduje něčí úctu a respekt (rodiče, duchovní).

[12] Ve smyslu vzhledu - nehezkost, šerednost.

[13] Tibetské mchod rten se používá k překladu sanskrtského stúpa i čaitja. Sanskrtské slovo čaitja může označovat stúpu, ale také svatyni, posvátné místo nebo jakýkoli posvátný předmět. Proto jsme v tomto překladu mchod rten přeložili širším výrazem čaitja, abychom zachovali a vyjádřili tuto dvojznačnost, s výjimkou případů, kdy je jasné, že se mluví konkrétně o stúpě.

[14] Jedná se o volný překlad tibetského ci la yang mi gtsang bar byed pa|, doslova "zašpinění všeho".

[15] Doslova "učinit vše čistým".

[16] Všimněte si, že tento odstavec obsahuje pouze osm položek. Některé z následujících odstavců obsahují také méně než deset položek. Nebudeme si toho všímat ve všech případech, ale pouze tehdy, když to souvisí s jazykovými problémy nebo když existuje rozpor mezi různými čteními různých vydání Kandžuru.

[17] Tuto větu je z tibetštiny také možné přeložit jako "způsobuje, že kořeny nedobrých stavů vznikají v těch, kteří mají málo síly" nebo "odříznutí od silných kořenů zdravých stavů; pohrdání osobami s malou mocí".

[18] Kušalamúla: Podle většiny seznamů (zejména pálijských a některých abhidharmových tradic) jsou (tři) kořeny ctnosti nebo kořeny dobrých či zdravých stavů (mysli) tím, co činí mentální stav dobrým nebo špatným; jsou označovány jako protiklady tří mentálních "jedů" - chtivosti, nenávisti a klamu. Jednání založené na kořenech ctnosti nakonec povede k budoucímu štěstí. Dharmasaṃgraha však uvádí tři kořeny ctnosti: (1) mysl osvícení, (2) čistotu myšlení a (3) osvobození od egotismu.

[19] "Kořeny nedobrých stavů" jsou tři mentální jedy: chtivost, nenávist a klam.

[20] Tibetské gtsug lag khang může také znamenat "dům/budova, kde se uchovávají buddhistická písma (tib. gtsug lag = sde snod; skt. tripiṭaka)".

[21] Doslova "Radovat se, když druzí [něco] nedostali (nebo nezískali)".

[22] Tibetské g.yog zde pravděpodobně znamená "služebníci", ale může také znamenat jen "služba".

[23] Tibetské rung, "kvalifikovaný" nebo "vhodný", zde může odkazovat na šramany a bráhmany...

[24] Člověk by se měl stát nebojácným v oslovování učitelů, aby jim kladl otázky nebo žádal o učení.

[25] D, S, Z yid kyis; L 'dod yid kyi ngan pa, "zlý skutek chtivé (nebo toužící) mysli".

[26] Tibetsky smon lam, sanskrtsky praṇidhána "slib". Pravděpodobně se jedná o Buddhu v době, kdy byl ještě bódhisattvou. Může se však vztahovat na bódhisattvy obecně. V mahájáně představuje sanskrtská praṇidhána jednu z deseti schopností bódhisattvy: (schopnosti bódhisattvů v mahájánové literatuře byly možná inspirovány starším seznamem deseti schopností buddhy; kromě toho, že jsou vyjmenovány, bohužel neexistuje žádné jasné vysvětlení, co přesně tyto schopnosti zahrnují; srov. har Dayal 1975, 148) aspirace či sliby bódhisattvů jsou činěny s takovým soustředěním a nasazením, že je zaručeno jejich uskutečnění. Zde je použito tibetské slovo mthu (skt. anubháva) místo tibetského stobs (skt. bala), které se obecně používá ve výčtech deseti sil bódhisattvů (tib. byang chub sems dpa'i stobs bcu'i min la; skt. bodhisattvabaláni ...

[27] Odpovídající pasáž v Mh-karmav (odst. 17, Lévi 1932, 46) zní lobho, visamalobho, mithjádžívo, "chtivost/žádostivost", "velmi silná chtivost/žádostivost [nebo (morálně) špatná touha; pro skt. viṣama, adj. ve významu "velmi silná", viz Apte, s.v.], "špatné živobytí"..., "špatné živobytí prostřednictvím vášně a velmi silné (nebo nevhodné) vášně pro smyslové potěšení".

[28] Snad stojí za zmínku, že s mahájánou je obecně spojováno šest dokonalostí: dávání (skt. dána), mravnost (skt. šíla), trpělivost neboli snášenlivost (skt. kšánti), úsilí (skt. vírja), soustředění (skt. dhjána) a moudrost (skt. pradžňá). Ty se liší od deseti dokonalostí (pálí páramí), které se učí v pálijském buddhismu. Nevíme, na jaký přesný seznam dokonalostí se zde náš text odvolává. Zatímco čtyři bezmezné stavy vedoucí ke znovuzrození v říši (čistých) forem jsou standardním učením Abhidharmy, zmínka o praktikování šesti dokonalostí jako příčině znovuzrození v říši (čistých) forem je neobvyklá. V každém případě se zdá, že šest dokonalostí plus čtyři bezmezné stavy tvoří deset "faktorů", které se mají v tomto odstavci praktikovat. Úloha deseti ctnostných způsobů jednání je však nejasná. Zdá se, že tibetská syntax naznačuje, že by se měly dodržovat a zároveň by se mělo praktikovat šest dokonalostí a čtyři bezmezné stavy.

[29] D mi g.yo ba 'dzin pa bzhi'i chos spyad; L, Z mi g.yo 'dzin pa bzhi'i chos spyod [S spyad] pa. Podle lamy Kunga Rinpočheho se jedná o popisný nebo alternativní výraz pro tibetské gzugs med pa'i snyoms par 'jug pa bzhi neboli "čtyři meditační pohroužení spojená s beztvarou říší" (skt. árúpjávačaradhjána nebo arúpasamápatti).

[30] Podle výkladu lamy Kunga Rinpočheho to v podstatě znamená transcendenci "jména (tib. ming) a formy (tib. chos sna tshogs)" (skt. námarúpa).

[31] Tibetské brjod du med pa, doslova "nevyjádřitelné", jsme se rozhodli překládat dvěma přídavnými jmény.

[32] Tibetsky: chos 'di bzhis

[33] Tento odstavec je nejasný. Zdá se, že obsahuje dva různé argumenty: (1) Činnost spočívající v obětování a modlitbě ke Třem klenotům nebo jiným vhodným oblastem zásluh může vést k určení nebo změně místa budoucího znovuzrození a (2) člověk zažije karmické výsledky svých (jiných) činů v jiné zemi (tj. jeho činy nemohou být vymazány znovuzrozením v jiné zemi). To může odkazovat na dharmu, která se ve výkladu Sáthmíty nazývá avipranása. Srov. paralelní pasáž v Mh-karmav, odstavec 32 (Lévi 1932, 50): "Jakým způsobem vede jednání k dozrání karmického výsledku v cizí zemi? Jednání, které dozrává právě v tomto životě jako dobrý nebo špatný karmický výsledek pro někoho, kdo odešel do jiné země, se [nazývá] jednáním, jehož výsledek dozrává v jiné zemi." ... Odkazuje na známý příběh o synovi námořního kupce Maitrájánovi (Maitrakanjaka v sanskrtské literatuře avadána a Mittavindika v pálijských džátakách), který se svými přáteli cestuje po moři za bohatstvím, utrpí ztroskotání a v cizích zemích zažívá dozrávání svých dobrých i špatných činů. Jiná verze tohoto příběhu se nachází v Karmavibhanga (Toh 338), odstavec 32, Mh-karmav, 51-65.

[34] Dovolili jsme si tibetský výraz shin tu mi dga' ba'i yid skyod pa|, "vzbuzující [stav] mysli, který je krajně nešťastný", přeložit volněji.

[35] Syn Bimbisáry, vládce Magadhy v Buddhově době, který spáchal otcovraždu, uzurpoval otcův trůn a spikl se s Dévadattou, aby se zmocnil sanghy. Později se kál a stal se Buddhovým laickým žákem. - Příklad, na který je zde odkazováno, si můžete podrobněji přečíst v Lévi, Sylvain. Mahā­Karma­vibhaṅga and Karma­vibhaṅgopadesa, Paris 1932. odst. 29a (Toh 338 F.282.b).

[36] Podle lamy Kunga Rinpočheho může tibetské rigs gcig pa znamenat "vlastní klan", ale přesný význam je nejasný.

[37] Pravradžita: vznešené osoby, tedy ti, kteří díky dosažení cesty vidění patří k jednomu ze čtyř typů: vstoupili do proudu (skt. šrota-ápanna), jednou se vracející (skt. sakrdágámin), nevracející se (skt. anágámin) nebo ctihodný (skt. arhat). Tato stadia se vyznačují postupným odstraňováním pout (skt./pálí samjódžana), která člověka poutají k samsáru a k tomu, aby byl obyčejným člověkem (skt. prthagjana; pálí puthudždžana).

[38] "Panovník otáčející kolem" (tib. 'khor lo skor ba'i rgyal po) v tomto odstavci pravděpodobně odkazuje na příběh mýtického krále Mándhátara, jehož celý příběh lze nalézt v Pálí Džátace (č. 258) a v Dijávadáně (Vaidya č. 17: Mándhátávadánaṃ).

[39] Tibetské "gug pa", "pokřivený", "ohnutý", "shrbený", je zřejmě tibetským přivlastněním sanskrtského jména Staršího (tib. gnas brtan) jménem Lekuňčika (pálijsky Lakuntaka, "trpaslík"), který se vyskytuje v pálijsko-džátakové literatuře a v sanskrtském Avadánasataka č. 94 a který je popisován jako malý, ošklivý, a dokonce hrbatý (skt. kuňčita znamená "ohnutý" nebo "skrčený") jako karmický důsledek svých činů v minulých životech.

[40] Šaivala je znám z Vinaji Múlasarvástivádinů. Čínsky da shi li: 大 (tib. gnas brtan) 石 (tib. rdo) 力 (tib. stobs).

[41] Tibetský mthong na mi sdug pa znamená doslova "nepříjemný na pohled".

[42] Z nám neznámých důvodů uvádí Toh 339 pouze devět (ne)ctnostných způsobů jednání.

[43] Pravděpodobně je tím myšleno, že vitalita či produktivita půdy se zhorší nebo upadne.

[44] Není nám známo, o jaké konkrétní nemoci se v textu hovoří.

[45] V tomto seznamu chybí šestý necudný čin, urážlivé vyjadřování (tib. tshig rtsub po mi dge ba'i las; skt. páruṣjaváda).

[46] To, že předmětem tohoto odstavce je negativní akt zabití, je naznačeno; tibetský text zde neuvádí slovo pro zabití (srog gcod pa).

[47] Tibetština zde není zcela jasná (mi rigs par 'gro ba yin). Pravděpodobně to znamená, že se člověk pohybuje podezřele nebo na nevhodných místech či v nevhodnou dobu, jak by se od zlodějů očekávalo. Ve skutečnosti se v Karmavibhanga (Toh 338) píše "někdo chodí v nevhodnou dobu" (tib. dus ma yin par rgyu ba).

[48] Karmavibhaṅga (Toh 338) má "Člověk bude opuštěn ctnostnými přáteli" (tib. dge ba'i bshes gnyen gyis rnam par spangs pa).

[49] Podle L, S, Z khyim; vv.ll. D khyim; KY, J, KQ, N, C, H khrims: "člověk nebude schopen dodržovat morální kázeň". Čtení kandžurských vydání Thempangmova verše se zdá být pravděpodobnější vzhledem k tomu, že předmětem tohoto odstavce je krádež.

[50] Alternativní překlad tibetského mngon par snang bzhin du může znít "Bohatství se rozplyne jako přízrak".

[51] Tibetské bla ma může alternativně znamenat "[něčí] učitel (nebo guru)".

[52] Slunečník (skt. čattra; tib. gdugs) symbolizuje ochranu a světské bohatství nebo královskou hodnost.

[53] Možný alternativní překlad: "člověk bude na světě nezraněn", což vyjadřuje myšlenku ochrany, implicitně obsaženou v symbolu slunečníku, jako karmickou odplatu za vztyčení slunečníku na kaitju.

[54] Tibetsky las sems shing byed par 'gyur|, doslova "člověk zamýšlí nějaký čin a provede ho".

[55] V buddhismu je Kalavinka nesmrtelné stvoření s lidskou hlavou a ptačím trupem, s dlouhým vlajícím ocasem. Přebývá v čisté západní zemi a káže dharmu svým jemným hlasem.

[56] Tibetsky 'jig rten gyi nang na me tog dang 'dra bar 'gyur|; metafora pro fyzickou krásu?

[57] Význam této věty není jasný. Alternativní překlady: "Tělo Buddhy (tib. thub pa'i gzugs) se rozšíří po deseti směrech [v podobě (nebo jako)] morální kázně (tib. khrims)"; nebo "schopnost (L, S, Z, KY, KQ gzungs) [dodržovat] morální kázeň (nebo pravidla) (mnišského chování) se rozšíří po deseti směrech?". Feer (1883, 275): "(une forme adéquate à la régle s'étendant à travers les dix régions.) V buddhismu je dokonalá morální kázeň (nebo etika) již dlouho spojována s vůní nebo s vůní těla. Srov. také paralelní větu v Mh-karmav, odst. 74 (Lévi 1932): daśa diśaḥ śīlagandhaḥ khyātim gacchati, "vůně morální kázně se bude šířit po deseti směrech".

[58] Tento odstavec obsahuje pouze osm položek, přestože je v něm uvedeno deset položek. Počítáme-li však dvě položky spojené slovem "a" v čísle (4), resp. čísle (5), dojdeme k deseti položkám.

[59] Doslovný překlad tibetského "phrul gyi mig. Poreformní termín pro něj je lha'i mig (nebo lha'i spyan; skt. divjačakšu), "božské oko".

[60] Konkrétněji to může znamenat, že bude přirozeně všemi vybrán jako rozhodce nebo prostředník (mediátor).

[61] Doslovněji snad "člověk se promění v tělo bódhisattvy ... nebo "člověk získá tělo diamantové [doslova tvrdé jako kámen (nebo diamant)] ".

[62] Všimněte si, že tento seznam z neznámých důvodů obsahuje pouze šest položek.

[63] Tento odstavec obsahuje pouze devět položek.

[64] Žebrací miska (tibetsky obvykle lhung bzed) je jedním z náčiní, které je vyžadováno od mnichů nebo noviců vstupujících do řádu. Karmavibhanga (Toh 338; A, s. 853) čte (1) a (2) jako jednu větu: "člověk se stane podobný nádobě na všechny dobré vlastnosti světa" ...Samotnou tibetštinu lze interpretovat tak, že obsahuje dvě věty: "Člověk bude vlastnit (žebráckou) misku; stane se dobrými vlastnostmi světa.".

[65] Mysl se stává přítelem nebo pomocníkem.

[66] Gramaticky je možné přeložit také jako "dévové a lidé budou mít radost (nebo budou šťastní)".

[67] Z neznámých důvodů je v tomto odstavci ve skutečnosti uvedeno jedenáct položek.

[68] Tibetské spobs a sanskrtské pratibhána jsou v buddhistické sanskrtské literatuře spojovány s řečí: "inspirovaná (nebo pronikavá) řeč" a "výmluvnost".

[69] Přeloženo podle tibetského lha dang mi la dben pa yin|, jehož alternativní překlad může být: "člověk bude izolován od dévů a lidí". Tato pasáž nějak připomíná jednu z charakteristik tathágaty: ani dévové ho nejsou schopni najít/najít (srov. Samjutta Nikája I.12)...

[70] Široké čelo je jedním z osmdesáti druhotných fyzických znaků velké bytosti neboli buddhy (skt. ašíty anuvjaňdžanáni). (Podle rozšířené jihoasijské víry se Brahmá (nebo jiné božstvo) zjevuje šestý den po narození dítěte, aby mu na čelo vepsal osud.)

[71] Překlad podle D, L, S, Z čtení khrod dben par gnas pa. V.l. KY, KQ dur khrod dben par gnas pa, "přebývání v samotě hřbitova (nebo pohřebiště)".

[72] Prosba o almužnu je součástí života buddhistického žebráka nebo potulného askety.

[73] Já, ega.

[74] Vlastní prospěch odkazuje na cíl buddhistické cesty - vlastní osvobození. Následující věty ilustrují prospěch pro druhé.

[75] Sangha je považována za "pole zásluh" (skt. puṇjakšétra). Tato věta znamená, že když člověk žije z almužny, kterou mu poskytují druzí, poskytuje jim příležitost k hromadění náboženských zásluh. Pouze mniši, kteří dodržují přísné etické chování, neporušují své sliby a aktualizují učení, jsou prý hodni přijímat almužní jídlo.

[76] Tibetský výraz bstan pa'i chos běžně znamená "dharma učení" na rozdíl od "dharmy realizace". Domníváme se však, že toto rozlišení představuje pozdější kategorizaci, kterou nelze nutně aplikovat na takto raný překlad. Mohlo by to snad znamenat "komentáře"?

[77] Tibetský thar par zhugs pa'i tshul las mi 'gal bar byed par 'gyur|. Při doslovném výkladu lze také přeložit jako "člověk se neodchýlí od metody těch, kteří vstoupili na cestu osvobození". Pravděpodobnější však je, že tshul je zde zkratkou pro tshul khrims.

[78] spyod pa "uplatnit se"; "jednat", "cvičit"; "užívat si".

[79] Tyto předměty mohou mniši a mnišky podle Vinaji vlastnit a používat, aniž by porušili svá přikázání.

Vytvořte si webové stránky zdarma!