Nágárdžuna
Dr. Alexander Berzin
Nágardžuna (Klu-grub), spolu s Asangou (Thogs-med), byli dva velcí průkopníci mahájánové tradice. Nágardžuna předával učení rodové linie hlubokého vhledu do prázdnoty od Maňdžušího, zatímco Asanga předával linii učení rozsáhlých praktik bódhisattvy Maitréji.
Nágardžuna se narodil do brahmánské rodiny pravděpodobně někdy uprostřed nebo na začátku druhého století n.l. v jižní Indii ve Vidarbhě, v království, které se nacházelo v dnešní Maháraštře a Andhra Pradéš. Proroctví o něm se nachází v různých sútrách, jako v Sútře Sestupu do Lanky (Lan-kar gshegs-pa'i mdo, skt. Lankavatara Sutra). Při jeho narození věštec předpověděl, že bude žít pouze sedm dní, ale když jeho rodiče obětují stovce mnichů, mohl by žít sedm let. V obavě o jeho život v sedmi letech ho rodiče poslali do klášterní univerzity v Nálandě v severní Indii, kde se setkal s buddhistickým mistrem Sarahou. Saraha mu řekl, že kdyby se stal znovuzrozeným a recitoval mantru Amitabha mantru, povede dlouhý život. Nágardžuna tak učinil a po vstupu do kláštera dostal jméno "Šrímanta".
V Nálandě studoval Nágardžuna sútry a tantry s Ratnamatim - emanací Maňdžušrího - a se Sarahou, zvláště Guhjasamadža tantru (dpal gsang-ba 'dus-pa'i rgyud). Navíc se od brahmána naučil alchymii a získal schopnost přeměnit železo ve zlato. S použitím této schopnosti, dokázal nakrmit mnichy z Nálandy během hladomoru. Nakonec se Nágardžuna stal opatem Nálandy. Vykázal osm tisíc mnichů, kteří řádně nedodržovali disciplínu. Také porazil pět set ne-buddhistů v debatě.
Dva mladíci, kteří byli emanací synů krále nágů, přišli do Nálandy. Přirozeně voněli po santalu. Nágardžuna se jich na to zeptal, a přiznali mu, kdo jsou. Nágardžuna pak požádal o vůni santalového dřeva pro sochu Táry a o pomoc nagů při stavbě chrámů. Vrátili se do říše nagů a zeptali se svého otce, který vzkázal, že mu pomohou, pouze když Nágardžuna přijde do jeho říše pod mořem, aby je učil. Nágardžuna se tam vydal, učinil mnoho obětí a učil nágy.
Nágardžuna věděl, že nágové vlastní Pradžňápáramita sútru (Shes-rab-kyi pha-rol-tu phyin-pa stong-pa brgya-pa, skt. Shatasahasrika-prajnaparamita Sutra) o stotisících verších a požádal o kopii. Když Buddha učil Pradžňápáramitu, rozsáhlé rozlišující uvědomění (dokonalost moudrosti), vzali si nágové jednu její verzi do své říše k úschově, dalším bohům a jákšským vládcům bohatství. Nágardžuna přinesl sto tisíc veršovou verzi zpátky na svět, třebaže si nágové ponechali poslední dvě kapitoly, aby se ujistili, že se vrátí a bude je dále učit. Poslední dvě kapitoly byly doplněny posledními dvěma kapitolami Osmi tisíci veršů Pradžňápáramita sútry (Shes-rab-kyi pha-rol-tu phyin-pa brgyad stong-pa, skt. Ashtasahasrika-prajnaparamita Sutra). Proto jsou poslední dvě kapitoly těchto dvou redakcí textu stejné. Nágardžuna také přinesl nágový jíl a postavil s ním mnoho chrámů a stúp.
Jednou, když Nágárdžuna učil Pradžňápáramitu, přišlo šest nágů a vytvořilo nad jeho hlavou deštník, aby ho chránil před sluncem. Proto má ikonografické zobrazení Nágárdžuny nad hlavou šest nágů. Podle této události dostal jméno Nága. A proto, že jeho dovednost ve výuce dharmy šla přímo k věci, stejně jako šípy slavného lukostřelce Ardžuny (hrdina hinduistické klasiky, Bhagavadgíty), dostal jméno Ardžuna. Stal se tak "Nágárdžunou".
Později Nágárdžuna cestoval na Severní ostrov (severní kontinent), aby tam učil. Cestou se setkal s dětmi hrajícími si na silnici. Prorokoval, že jedno z nich, jménem Džétaka, se stane králem. Když se Nágárdžuna vrátil ze Severního ostrova, chlapec již dospěl a skutečně se stal králem velkého království v jižní Indii. Nágárdžuna u něho zůstal tři roky, učil jej, a pak strávil své poslední roky na jiném místě v jeho království, u Šrí Parvata, svaté hory s výhledem na dnešní Nágárdžunakondu. Nágárdžuna sepsal pro krále A Precious Garland (Rin-chen 'phreng-ba, Skt. Ratnavali). Jde o stejného krále, kterému Nágárdžuna také napsal Dopis příteli (bShes-pa'i spring-yig, skt. Suhrllekha), jmenovitě krále Udajibhadru (bDe-spyod bzang-po).
Někteří západní učenci identifikují krále Udajibhadru s králem Gautamiputra Shatakarni (vládl 106-130 n.l.) Shatavahana dynastie (230 B.C.E. - 199 C.E.) v dnešní Andhra Pradéši. Jiní jej identifikují s následným králem, Vašištiputrou Pulumaji (130-158 n.l.). Je obtížné ho přesně identifikovat. Šatavahanové byli patrony stúpy v Amaravati, kde Buddha poprvé učil Kalačakra tantru blízko Šrí Parvaty.
Král Udajibhadra měl syna Kumaru Šaktimana, který se chtěl stát králem. Matka mu řekla, že se nemůže stát králem, dokud Nágárdžuna nezemře, protože Nágárdžuna a král mají stejnou délku života. Řekla mu, aby požádal Nágárdžunu o hlavu, a protože je Nágárdžuna tak soucitný, nepochybně bude souhlasit. Nágárdžuna skutečně souhlasil, ale Kumara nemohl hlavu mečem oddělit. Nágárdžuna prozradil, že v minulém životě zabil mravence při řezání trávy. Jako karmický následek může být jeho hlava odříznuta pouze listem trávy kuša. Kumara to udělal a Nágárdžuna zemřel. Krev z oddělené hlavy se změnila na mléko a hlava řekla: "Teď půjdu do Sukhavati Čisté země, ale znovu vstoupím do tohoto těla." Kumara umístil hlavu daleko od těla, ale říká se, že se hlava a tělo se každý rok přibližují. Jak se spojí, Nágárdžuna se vrátí a znovu bude učit. Nágárdžuna žil šest set let.
Mezi mnoha texty a tématy súter, které napsal Nágárdžuna, jsou jeho Sbírky úvah (Rigs-pa'i tshogs), Sbírky velebení (bsTod-pa'i tshogs) a Sbírky didaktických výkladů (gTam-pa'i tshogs).
Šest sbírek úvah (Rigs-tshogs drug):
- Kořenové verše střední cesty, nazvané "Rozlišující uvědomění" (dBu-ma rtsa-ba shes-rab, skt. Prajna-nama-mulamadhyamaka-karika)
- Drahocená girlanda (Rin-chen 'phreng-ba, skt. Ratnavali)
- Odmítnutí námitek (rTsod-pa zlog-pa, skt. Vigrahavyavarti)
- Sedmdesát veršů o prázdnotě (sTong-nyid bdun-bcu-pa, skt. Shunyatasaptati)
- Sútra nazývaná "jemně tkaná" (Zhib-mo rnam-'thag zhes-bya-ba'i mdo, skt. Vaidalya-sutra-nama)
- Šedesát veršů úvah (Rigs-pa drug-cu-pa, skt. Yuktishashtika).
Mezi jeho sbírky velebení patří:
- Chvála sféry Skutečnosti (Chos-dbyings bstod-pa, skt. Dharmadhatu-stava)
- Chvála nejhlubší pravdě (Don-dam-par bstod-pa, skt. Paramartha-stava)
- Chvála Nadsvětskému (Buddhovi) ("Jig-rten-las" das-par bstod-pa, skt. Lokatita-stava)
Mezi Nágárdžunovy sbírky didaktických vysvětlení patří:
- Komentář k (dvěma) bódhičittám (Byang-chub sems-kyi 'grel-ba, skt. Bodhichittavivarana)
- Antologie súter (mDo kun-las btus-pa, skt. Sutrasamuccaya)
- Dopis příteli (bShes-pa'i jaro-jig, skt. Suhrllekha)
Nágárdžunovi se také připisuje několik komentářů ke Guhjasamadža tantře, včetně:
- Zkrácené prostředky k uskutečnění (sGrub-thabs mdor-byas, skt. Pindikrta-sadhana)
- Metoda meditace na vývojové stupně Mahajóga tantry Guhjasamadža smíšené s jeho texty (zdroji) (rNal-'byor chen-po'i rgyud dpal gsang-ba 'dus-pa'i bskyed-pa'i rim-pa'i bsgom-pa'i thabs mdo-dang bsres-pa, Mdo-bsres, skt Shri-guhyasamaja-mahayogatantra-utpattikrama-sadhana-sutra-melapaka)
- Pět stupňů (kompletní stádium) (Rim-pa lnga-pa, skt. Pancakrama)
Nejznámějším žákem Nágárdžuny byl Arjadéva ('Phags-pa lha), autor Čtyřiceti veršů o činech jógy bódhisattvy (Byang-chub sems-dpa'i rnal-'byor spyod-pa bzhi-brgya-pa'i bstan-bcos kyi tshig-le'ur byas-pa, skt Bodhisattvayogacarya-catu: shatakashastra-karika) a několik komentářů ke Guhjasamadža tantře.
Z angličtiny přeložil: Jaroslav Holeček 2019
https://studybuddhism.com/en/tibetan-buddhism/spiritual-teachers/nagarjuna/the-life-of-nagarjuna