Praxe poznávání mysli druhých

Chce-li meditující dosáhnout [nadpřirozené schopnosti] poznávání mysli druhých, rozjímá nejprve o své vlastní mysli, přičemž si všímá jejích charakteristik vzniku, trvání a zániku. Pochopí také charakteristiky poskvrněné, neposkvrněné, soustředěné a rozptýlené mysli atd[1]. Kromě toho rozjímá o objektech mysli ve smyslu čisté či nečisté, blízké či vzdálené nebo velké či malé a poté, co si osvojil charakteristiky vědomí uvnitř a vně, si za objekty svého rozjímání vezme různé podoby vnímajících bytostí. Uchopí vlastnosti chamtivých myslí, zlostných myslí, pyšných myslí, lakomých myslí, žárlivých myslí, ustaraných myslí, ustrašených myslí a myslí, které projevují všechny druhy slovních projevů a zvuků. A pomyslí si: "Čas je jako moje mysl, když mysl vzniká, trvá a zaniká, dělá totéž. Když znám objekty své vlastní mysli, znám i objekty mysli druhých. Když znám vlastnosti forem a slovních projevů své mysli, znám i vlastnosti mysli druhých". Vytrvale se učí charakteristikám myslí, a když se v této praxi dobře vyzná, dosáhne poznání mysli druhých.

Tehdy prostě nahlíží do myslí a duševních faktorů druhých, jako když člověk jasným zrakem pozoruje ryby v průzračné vodě. Vidí všechny druhy ryb - velké, drobné, krásné i ošklivé - i když je voda může skrývat, díky průzračnosti vody je vidí všechny.

Stejně tak je meditující schopen vidět mysl vnímajících bytostí, i když je skryta tělem, a to díky síle svého poznání mysli druhých. Když dosáhne poznání mysli druhých, vyučuje Dharmu lidem, nejprve pochopí mysl posluchačů. Ví, jakou hlubokou mysl tyto bytosti používají, jakou metodu praktikují a co je činí šťastnými. Protože zná čistotu své vlastní mysli, chápe také, že mysl vnímajících bytostí může být čistá. Je jako čisté zrcadlo, které odráží původní podoby objektů, ať už jsou krátké nebo dlouhé, hranaté nebo kulaté, hrubé nebo jemné, aniž by cokoli přidával nebo ubíral[2]. Jak je to možné? I když zrcadlo nerozlišuje, přesto může díky své čistotě odhalit podoby předmětů.

Meditující je také takový. Protože jeho mysl je čistá, objekty nemají určitý tvar. Díky čistotě své mysli zná všechny mysli a mentální faktory vnímajících bytostí. Jsou-li mezi jeho posluchači bytosti, u nichž převládají smyslové touhy, pozná jejich mysl a učí je Dharmě o zanechání smyslnosti. Stejné je to s nenávistí a záští. Jak je to možné? Pravá mysl se vyznačuje osvobozením od nečistot v podobě tužeb, nenávisti a klamu[3]. Pokud jsou mezi jeho posluchači bytosti, které hledají nositele učení, pozná i jejich mysl a podle toho je bude učit Dharmu. I když je učí [Dharmu pro žáky], ví, že povaha Dharmy je prosta malosti. Pokud jde o jednotlivce, kteří hledají cestu k realizaci buddhovství pro sebe, bude také znát jejich mysl a bude je podle toho učit, neboť ví, že povaha Dharmy je prosta malosti [stupně]. Pokud jde o jednotlivce hledající velký prostředek, bude také znát jejich mysl a učit je odpovídající Dharmě, přičemž bude vědět, že povaha Dharmy je rovněž prosta velikášství[4].

Takový je i praktikující [poznání mysli druhých], který učí Dharmu v souladu s rozmanitostí myslí vnímajících bytostí, aniž by se držel rozlišování podle mentálních forem. I když učí Dharmu rozlišující tři vozidla, nekazí povahu Dharmy. Protože nekazí povahu dharmy, důkladně zná mentální jednání všech bytostí. Když zná způsoby užívání své vlastní mysli, pozná i [způsoby užívání] mysli ostatních. Jelikož [zná] svou mysl i mysl druhých, je prostý následujících či protichůdných mentálních diferencí. Bude znát spojitost mysli vnímajících bytostí jako toku řeky. Poté, co si uvědomil povahu mysli, pozná, že taková je i povaha Dharmy. [Pravé] poznání mysli druhých tedy spočívá v poznání mysli vnímajících bytostí, abychom je mohli učit Dharmu, aniž bychom kazili [povahu mysli]. Tomu se říká nadpřirozené poznání mysli druhých.

[1] Srovnej V.M. tr., 448-450.

[2] Srovnej Bhavanakrama 2, 248-251.

[3] Viz například Mahāprajñāpāramitā, Fo mu pin.

[4] Viz například T.1582, Guṇabhadra, Bosa shan jie pin, kap. 20, Bosa gong de pin.