B


bhávaná

Hloubání, rozvíjení ducha, všechna cvičení, jež jsou povětšině označována jako "meditace". Rozlišujeme dva druhy bhávany: rozvoj duševního klidu (šamatha) a jasnozření (vipašjaná, vhled). Duševní klid představuje předpoklad pro dosažení jasnozřivosti. Podle Visuddhimaggy existuje 40 různých cvičení, jež vedou k dosažení klidu. Zahr­nují pohřížení (dhjána), vytržení (samápatti) a soustředění (samádhi).

Ke 40 cvičením patří: 10 cvičení kasi­na, přemítání o 10 odporných předmětech (ašubha), desatero rozjímání (anussati), 4 brahmaviháry, 4 arúpasamádhi, představa odpornosti potravy a rozbor čtyř prvků (dhátu vavatthána). (LVM)


bódhičitta

dosl. "duch probuzení"; úsilí či vznik snahy o probuzení, jedna z ústředních myšlenek buddhismu mahájány. Podle tibetské tradice se vyskytuje ve dvou podobách - jako po­čáteční a konečný. Počáteční duch probuzení se opět rozpadá do dvou fází: 1. z ne­konečného soucitu zrozený záměr a přání získat vysvobození (nirvána) pro blaho všech bytostí; 2. ponor do vlastního rozjí­mání, jehož cílem je zvládnutí přiměřené­ho prostředku, jak toto přání uvést ve sku­tek (bódhisattva).

Konečný duch probuzení je chápán jako postižení pravé povahy (šúnjatá) jevů. Rozličné metody k jeho vyvolání pocháze­jí od Atíši a prostřednictvím jeho učitelské tradice se dostaly i do ostatních škol tibet­ského buddhismu.

Na rozdíl od tohoto pojetí se v systémech tantry rozvinula představa ducha probu­zení jako konkrétní fyziologické entity. Je zde chápán jako "zárodečná podstata" a je­ho cílená sublimace vede k osvícení, jež lze zakusit přímo na těle.

Lexikon východní moudrosti


Brahmadatta

1. V komentářích k džátakám je uváděn jako název řady králů z Benáresu . Ve většině případů nám o nich nic víc neřeknou, nežli že v době daného příběhu vládli v Benáresu.

2. Paččéka buddha . V době Kassapa Buddhy byl mnichem a žil v lese po dvacet tisíc let. Poté se narodil jako syn krále Benáresu. Když jeho otec zemřel, stal se králem a vládl více než dvaceti tisícům měst s Benáresem jako hlavním městem, ale toužil po klidu a odešel do samoty v paláci.

brahmavihára

dosl.: "božské stavy prodlévání"; ob­sah meditačního cvičení, při němž adept v sobě probouzí čtyři pozitivní stavy ducha a vyzařuje je do všech nebeských stran. Čtveřici brahmavihár tvoří: bez­mezná laskavost (maitrí) vůči všem by­tostem; bezmezný soucit (karuná) se strá­dajícími; bezmezná radost (muditá) nad osvobozením druhých od strasti; bezmez­ná duševní vyrovnanost (upékšá) vůči přátelům i nepřátelům. Rozvoj těchto sta­vů ducha umožňuje cvičícímu překonat zlomyslnost, škodolibost, nespokojenost a chtíč.

V mahájáně se brahmaviháry počítají k "dokonalostem v ctnosti" (páramitá). Jsou to duševní stavy, jež bódhisattva po­třebuje, aby mohl vést všechny bytosti k vysvobození. Provádění brahmavihár má způsobit znovuzrození v Brahmově nebi. Podle této představy se také vysvětluje jejich jméno. - Brahmaviháry jsou též známy jako čtyři "nezměmosti" (sa. apramána, pa. appamaňňá).

Sútrový text k tomuto meditačnímu cvi­čení zní: »Jest čtvero nezměrností. Zde, bratři, mnich s myslí naplněnou laskavostí (sou­citem, sdílenou radostí, vyrovnaností) prozařuje nejprve jeden směr, pak druhý, pak třetí, pak čtvrtý a stejně tak nahoru, do­lů a dokola; a s pocitem, že se všude se vším spojil, s myslí naplněnou laskavostí (soucitem, sdílenou radostí, vyrovnaností) prozařuje celý svět, s širokou, vznešenou, neohraničenou myslí prostou nevraživosti a hněvu.« (Cit. podle Nyanatiloka, 1976, s. 53.)

Bhaišadžjagurubuddha

Dosl. "Mistr léčebných prostředků"; buddhistický "hojitel" v původním smyslu slova (často užívaný překlad "Buddha medicíny" je nejenom nehezký, ale též příliš úzký). Buddha, který symbolizuje hojivý, tj. zcelující či zdokonalující aspekt buddhovství. Vládne ve východním ráji. V ikonografii bývá nejčastěji zobrazován s léčivým plodem (myrobalánu) v levé ruce a s pravou napřaženou v ochranném gestu (mudrá) nebo s rukama složenýma v klíně v rozjímavé pozici. Často se vyskytuje v trojici, společně se Šákjamunim a s Amitábhou, přičemž se nachází nalevo a Amitábha napravo od Šákjamuniho. V jedné sútře, která je mu zasvěcena a dochovala se jen v čínské a tibetské verzi, se uvádí 12 slibů, jež Bhaišadžjagurubuddha v minulém životě učinil a při jejichž uskutečňování mu pomáhá velký počet buddhů, bódhisattvů a rovněž 12 generálů - jakšů. Obzvláště velký význam získal v Číně, Tibetu a Japonsku (japonsky Jakuši Njórai).

Dvanáct slibů zní: 1. ozařovat svým jasem všechny bytosti; 2. všem bytostem vyjevit svou moc; 3. plnit přání všech bytostí; 4. vést všechny bytosti cestou mahájány; 5. všechny bytosti uzpůsobovat k dodržování zásad mravnosti (šíla); 6. léčit všechny bytosti s chorými šesti smysly; 7. léčit všechny duševní i tělesné neduhy a vést bytosti k osvícení; 8. v příštím znovuzrození přeměňovat ženy na muže; 9. chránit bytosti před mylnými naukami a umožnit jim poznání pravdy; 10. ušetřit všechny bytosti znovuzrození ve zlých časech; 11. hladovým skýtat potravu; 12. nahé obdarovávat oděvy. (Lexikon východní moudrosti)