Vytříbenost


Sukhamála sutta (AN 3:39)


Mniši, žil jsem ve vytříbenosti, v nejvyšší vytříbenosti, v naprosté vytříbenosti. Můj otec dokonce nechal v našem paláci udělat lotosová jezírka: v jednom kvetly červené lotosy, v druhém bílé lotosy, v třetím modré lotosy, to vše kvůli mně. Nepoužíval jsem žádné santalové dřevo, které by nepocházelo z Váránasí. Můj turban byl z Váránasí, stejně jako má tunika, spodní oděv a svrchní plášť. Bílý slunečník jsem měl nad sebou ve dne i v noci, aby mě chránil před chladem, horkem, prachem, špínou a rosou.

Měl jsem tři paláce: jeden pro chladné období, jeden pro horké období a jeden pro období dešťů. Během čtyř měsíců období dešťů mě v paláci pro období dešťů bavilo služebnictvo, mezi kterým nebyl jediný muž, a já jsem z paláce ani jednou nesestoupil. Zatímco v domech jiných lidí se služebnictvo, dělníci a podruzi stravují čočkovou polévkou a lámanou rýží, v domě mého otce dostávali služebníci, dělníci a podruzi pšenici, rýži a maso.

I když jsem byl obdařen takovým bohatstvím, takovou naprostou vytříbeností, napadla mě myšlenka: "Když nepoučený, běžný člověk, který sám podléhá stárnutí, ale ještě není starý, vidí jiného, který je starý, je odpuzován, zhnusen a znechucen, zapomínaje sám na sebe, že i on podléhá stárnutí, i když ještě nezestárnul. Kdybych já - který podléhám stárnutí, ještě sám nezestárlý - bych při pohledu na jiného člověka, který stárne, byl odpuzován, zahanben a znechucen, nebylo by to pro mě vhodné. Když jsem si to uvědomil, (typické) opojení mladého člověka mládím zcela opadlo.

I když jsem byl obdařen takovým štěstím, takovou naprostou vytříbeností, napadla mě myšlenka: "Když nepoučený, běžný člověk, který sám podléhá nemoci, a právě není nemocný, vidí jiného, který je nemocný, je odpuzen, zhnusen a znechucen, zapomínaje sám na sebe, že i on podléhá nemoci, i když teď není nemocen. A kdybych já, který podléhám nemoci, ačkoli nejsem nemocný, měl být odpuzován, zahanben a znechucen, když vidím jiného člověka, který je nemocný, nebylo by to pro mě vhodné. Když jsem si to uvědomil, opojení zdravého člověka zdravím zcela opadlo.

I když jsem byl obdařen takovým štěstím, takovou naprostou vytříbeností, napadla mě myšlenka: "Když nepoučený, běžný člověk, který sám podléhá smrti, který ještě žije, vidí jiného, který je mrtvý, je odpuzen, zhnusen a znechucen, zapomínaje sám na sebe, že i on podléhá smrti, i když ještě žije. A kdybych já, který podléhám smrti, stále žijící, měl být odpuzován, zhnusen a znechucen, když vidím jiného člověka, který je mrtvý, nebylo by to pro mě vhodné. Jakmile jsem si to uvědomil, opojení živého člověka životem zcela opadlo.


Mniši, existují tyto tři formy opojení. Které tři? Opojení mládím, opojení zdravím, opojení životem.

Opilý opojením z mládí se nepoučený, běžný člověk dopouští tělesných prohřešků, slovních prohřešků a duševních prohřešků. Poté, co se dopustil tělesného prohřešku, slovního a duševního prohřešku, se po rozpadu těla, po smrti, objeví ve sféře strádání, na špatném místě, v nižších sférách, v pekle.

Opilý opojením zdravím se nepoučený, běžný člověk dopouští tělesných prohřešků, slovních a duševních prohřešků. Poté, co se dopustil tělesného prohřešku, slovního a duševního prohřešku, se po rozpadu těla, po smrti, objeví ve sféře strádání, na špatném místě, v nižších sférách, v pekle.

Opilý opojením životem se nepoučený, běžný člověk dopouští tělesných prohřešků, slovních a duševních prohřešků. Poté, co se dopustil tělesného prohřešku, slovního a duševního prohřešku, se po rozpadu těla, po smrti, objeví ve sféře strádání, na špatném místě, v nižších sférách, v pekle.

Opilý opojením z mládí opouští mnich cvičení a vrací se do nižšího života. Opilý opojením zdravím mnich opouští výcvik a vrací se do nižšího života. Opilý opojením života opouští mnich výcvik a vrací se do nižšího života.

Podléhá zrození, podléhá stárnutí,

podléhá smrti,

běžní lidé

jsou odpuzováni těmi, kteří trpí

tím, čemu jsou vystaveni.


A kdybych měl být odpuzován

bytostmi, které těmto věcem podléhají,

nebylo by to pro mě vhodné,

žít jako ony.


Když jsem si tento postoj zachoval -

poznání Dhammy

bez získání...

překonal jsem veškeré opojení

zdravím, mládím a životem

jako ten, kdo vidí

odříkání jako pokoj.


Posílila se energie,

odpoutání bylo jasně zřetelné.

Teď už není žádná cesta.

Mohl jsem se účastnit smyslových požitků.

Po následování svatého života,

se už nevrátím.

Přeložil: Jaroslav Holeček 2022

https://www.dhammatalks.org/suttas/AN/AN3_39.html

Vytvořte si webové stránky zdarma!