Úvod

Shrnutí

Ve Výkladu o karmě pobývá Buddha v háji knížete Jety ve Šrávastí, kde ho navštíví bráhmanský mladík Šuka, který žádá Ctihodného, aby mu vysvětlil, proč se živé bytosti objevují tak různorodě. Buddha odpovídá na Šukovu otázku pojednáním o různých kategoriích činů a také o znovuzrození a činech, které k němu vedou. Rozprava představuje padesát jedna kategorií činů, po nichž následuje vysvětlení negativních důsledků přestoupení pěti přikázání, která dodržují všichni buddhisté, výhod získaných uctíváním čaitja a záslužných výsledků konkrétních skutků štědrosti.


Úvod

Obsah

Dharmový spis "Výklad karmy", který je zde poprvé uveden v anglickém překladu[1], se odehrává ve Šrávastí, v háji knížete Jety, kde Buddha pobývá s velkým počtem 1250 mnichů. Buddhu navštíví bráhmanský mladík jménem Šuka, který Buddhu žádá, aby mu vysvětlil, jak může karmické zrání vést k tak velké rozmanitosti bytostí. Buddha v odpovědi vysvětluje, že příčinou rozmanitosti bytostí jsou individuální karmické následky, a podrobně učí padesát jedna kategorií negativních a pozitivních následků spolu s konkrétními činy, které fungují jako jejich příčiny. Dále Buddha vyjmenovává deset negativních důsledků za přestoupení každého z pěti přikázání: zdržení se braní života, zdržení se krádeže, zdržení se sexuálního zneužívání (zde přestoupení slibu celibátu), zdržení se lži a zdržení se požívání omamných látek. Nakonec Buddha vysvětluje karmické výhody, které plynou z budování a uctívání čaitja[2] Tathágaty[3]. Vyjmenovány jsou také výhody získané přinášením obětí a vedením náboženského života, životem v ústraní, získáním buddhistického žebráka a rozvíjením sebedůvěry.


Klasifikace textů

Výklad karmy patří do skupiny buddhistických spisů, které buddhističtí badatelé nazývají třída Karmavibhanga nebo Šukasútra. Texty této skupiny se obsáhle zabývají tématem karmy a znovuzrození v závislosti na činech jednotlivců. Pro pojednání o karmě a znovuzrození v těchto textech je charakteristický podrobný, katalogový výčet konkrétních karmických následků a jejich příčinných činů. Je však zřejmé, že to nemá být chápáno jako determinismus. Například na několika místech je zmíněna přítomnost či nepřítomnost úmyslu a výčitek svědomí jako faktorů, které mohou určit, zda se určitý karmický následek dostaví, zda lze jeho výsledek ovlivnit a zda se mu lze zcela vyhnout.

V tibetském kánonu je Výklad karmy zařazen mezi sútry patřící ke Šrávakajáně a ve vydání Kandžuru v Degé je uveden v oddílu sútry pod "různými sútrami patřícími k hínajáně."

...

Zdá se, že skupina textů Karmavibhanga byla obzvláště populární ve Střední Asii a v Číně, kde o přetrvávajícím zájmu o ni svědčí existence ne méně než šesti různých překladů v čínské Tripitace, které pokrývají období osmi století od konce třetího nebo počátku čtvrtého století do jedenáctého.

...


[1] A dnes poprvé v překladu českém.

[2] Doslova "svatyně"; shromažďovací síň buddhistické obce určená k rozjímání a kázáním.

[3] "Ten, jenž takto dospěl, (tak přišel), Dokonalý; označení toho, jenž na cestě pravdy dospěl k nejvyššímu osvícení. Jeden z deseti titulů Buddhy, jehož on sám užíval, když hovořil o sobě nebo o některém z dalších buddhů.

Vytvořte si webové stránky zdarma!