I


iččhantika

V sanskrtu bytost, která podle některých mahájánových textů postrádá buddhovskou podstatu nebo potenciál k osvícení (bódhi). Tento názor byl kontroverzní, protože naznačoval, že některé bytosti se nikdy neosvobodí ze samsáry, a byl obecně reinterpretován v pozdějších mahájánových tradicích, kdy se předpokládalo, že i takové bytosti budou nakonec vykoupeny zásahem buddhů nebo bódhisattvů.  (DOB)


Indra

páli: Inda; tibetsky: Dbang po; čínsky: Jin-tchuo-luo/ Ti-Š' (Yintuoluo/Di-Shi); japonsky: Indara/Taishaku

V sanskrtu je Indra zkratkou pro Šakro devánám Indra ("Šakra, král bohů"). Indra je védský král bohů ovzduší nebo nebe, který se nakonec v indickém lidovém náboženství stává hlavním ze všech božstev. Indra je začleněn do buddhistického panteonu jako strážce dharmy a král říše dévů. Indra je v indické buddhistické ikonografii vždy zobrazován jako Buddhovi podřízený: uctívá Buddhu, drží nad ním deštník, aby ho chránil před sluncem, nebo mu nosí misku s almužnou. Indra předsedá nebi třiatřiceti božstev (trájastrinša), druhé ze šesti nebeských říší existujících v rámci smyslové říše (kámadhátu), která se nachází na vrcholu hory Suméru. Uprostřed tohoto nebe se nachází Indrovo královské město Sudaršana, v jehož středu je jeho královský palác Vaidžajanta. (PDB)


indrija

22 duševních a tělesných sil či schopností: šest základů (ájatana, šadájatana); mužská a ženská potence, jež rozlišuje pohlaví; způsobilost k životu, určující všechny fyziologické jevy; schopnost chtíče, bolesti, radosti, smutku a lhostejnosti; pětice duševních kořenů, jež vytvářejí základ pro rozvoj patera sil (bala), a sice kořen důvěry (šraddhá), rozhodnosti (vírja), bdělosti, soustředění (samádhi) a moudrosti (pradžňá); tři nadpozemské schopnosti: jistota, že bude možno poznat ještě nepoznané, jež stojí na počátku nadzemské cesty (árjamárga); nejvyšší vědění, jehož se dosáhne v okamžiku realizace stavu šrótápanna; a konečně schopnost toho, kdo vládne dokonalým poznáním, jež vytváří arhata.


indrijasanvara

dosl.: "ochrana smyslových orgánů"; meditační technika, která vychovává k objek­tivnímu čistému vnímání a má zabránit to­mu, aby z vjemového dráždění nevznika­ly emoce jako sympatie, antipatie, touha, nenávist apod. Chránění smyslových or­gánů slouží rovněž k usnadnění soustře­dění (samádhi).

Indrijasanvara tvoří jedno z příprav­ných cvičení k vlastním meditacím a musí se praktikovat v rámci každodenních povinností, mimo ryze meditační období. Představuje ctnost (šíla), spočívající v čis­totě, jež je pro mnichy závazná.

Výcvik v ochraně smyslových orgánů je popisován následujícími slovy: »Když mnich zrakem vidí podobu (rúpa), slu­chem slyší tón, čichem čichá vůni, jazykem okouší chuť, tělem pociťuje něco hmatatel­ného anebo myslí poznává nějakou tečnost (dharma), pozoruje buď celek ne­bo jednotlivosti. Pokouší se ochránit orgán zraku atd. před tím, co způsobuje, že se zlé, neblahé skutečnosti jako žádostivost a ne­spokojenost valí na toho, kdo orgán zraku atd. nechrání, před tím orgán zraku atd. ochraňuje a dosahuje ochrany orgánu zra­ku atd. Tím, že se cvičí v této ochraně smy­slových orgánů, zakouší v nitru neúchylné blaho.« (LVM) ­

Vytvořte si webové stránky zdarma!