Dhjána sútry


Dhjána sútry nebo "meditační souhrny" je skupina raných buddhistických meditačních textů, které jsou většinou založeny na meditačních učeních jógáčáry (4. století n. l.) Většina textů se dochovala pouze v čínštině a byla klíčovým dílem ve vývoji buddhistických meditačních praktik čínského buddhismu.

Dhjána sútry se zaměřují na konkrétní podrobnosti meditativní praxe jógáčárinů v severní Gandháře a Kašmíru, kteří byli známí jako mistři buddhistické meditace. Kašmír se pravděpodobně stal centrem praktikování dhjány díky úsilí Madhjántiky (Madždžhantiky), žáka Ánandy, který cestoval na sever, aby praktikoval a učil meditaci.

Pět hlavních typů meditace v těchto sútrách je:

  1. ánápánasati (všímavost dýchání)
  2. meditace patikúlamanasikára - všímavost nečistot těla
  3. meditace milující laskavosti - maitrí
  4. rozjímání nad dvanácti spojeními - pratítjasamutpáda
  5. rozjímání o Buddhových třiceti dvou charakteristikách

Kromě toho některé sútry obsahují pokyny pro rozjímání nad dhátu (prvky, elementy), rozjímání o bílých kostech a čerstvých mrtvolách, a rozjímání o bódhisattvech, jako je Amitábha.

Obsah těchto textů je spojen s pracemi jógáčára abhidharma, zejména s Abhidharmamahávibhásá-šásta, která často cituje praktiky raných jógáčárinů a obsáhlá Jogáčárabhúmi-šástra.

Ačkoli doktríny v těchto sútrách jsou většinou v souladu s ranou buddhistickou ortodoxií, jsou dílem buddhistů a překladatelů, kteří také žili a cestovali po Střední Asii a Číně, proto některé z nich zahrnují také buddhistické učení mahájány a meditační metody společné pro samádhi sútry. Dhjána sútry jsou tedy souborem textů, které ilustrují vývoj meditace od raných buddhistických metod k technikám mahájány. Sútry, jako je Čchan-fa jao-ťie (Chanfa Yaojie), sestavená v Indii nejpozději ve třetím století), obsahují meditace, které jsou odvozeny z dřívějších nikáj, a také materiál pojednávající o ideálu mahájánského bódhisattvy a učení mahájánských technik šúnjaty.

PŘEKLADY

Jedním z prvních čínských překladatelů meditačních shrnutí byl parthský meditační mistr An Š'-kao (An Shigao) (147-168 n. l.), který pracoval na různých textech, včetně vlivného An-pan šou-i ťing (Anban shouyi jing) (sanskrt: Ánápánasmrti-sútra), nebo "Všímavost diskurzu dýchání." Během období východního Chan byla nejpřednější meditační technikou, kterou učil An Š'-kao a jeho škola, forma anapanasati (annabanna), která zůstala vlivnou po staletí. Většina z těchto shrnutí se dochovala pouze v čínském překladu a často nejsou v původní podobě, ale obsahují i pozdější rozšíření, jako například komentář čínských překladatelů. Obtížnost práce s čínskými překlady ukazuje porušená povaha Da Anban shouyi jing, která podle Florin Deleanu "shromažďuje původní překlad Š'-kaa, téměř nemožný rekonstruovat, fragmenty z vlastního komentáře An Š'-kaa i fragmenty z glosy Čchen Chueje, Kchang Seng-chueje, Č' Tuna, Tao-tana a Sie Fu (Chen Hui, Kang Senghui, Zhi Dun, Daoan a Xie Fu)." Nedávno objevený rukopis An-pan Šou-i Ťing (Anban Shouyi Jing) v chrámu Kongo-ji (Japonsko) se zdá být skutečným překladem An Š'-kao (An Shigao). Mezi další velmi vlivná a široce studovaná pojednání o meditaci Š'-kao (Shigao) raných čínských buddhistů patří "Písmo o dvanácti branách" (Shier men jing) a "Kanonický text týkající se "skandh" - dhát a ájatan (Jin čch' žu ťing: Yin chi ru jing, YCRJ). Podle Erica Greena poskytuje Písmo o dvanácti branách a jeho komentář některé z nejkomplexnějších informací o praxi rané čínské meditace (čchan

Další dílo, Pojednání o základních tajemstvích meditace (Taisho 15, č. 613) je jedním z nejstarších textů, které byly na téma meditace přeloženy do čínštiny (kolem 2. nebo 3. století n. l.), A proto pravděpodobně mělo vliv na meditační praktiky buddhismu tchien-tchaj (Tiantai) a čchan (Chan). Tento text patřil buddhistické škole dárstántika a první čínský překlad vytvořil Č' Čchien (Zhi Qian) na počátku 3. století n. l.

Pozdějším významným čínským překladatelem těchto textů byl Kumáradžíva (334-413 n. l.), který do roku 402 přeložil několik důležitých meditačních súter. Kumáradžívovy přeložená meditační písma, jako je Čchan-fa jao-ťie (Chanfa yaojie), byl široce propagován jeho žákem Tchao Šengem (Tao Sheng). Současník Kumáradžívy, Buddhabhadra, sarvástivádin z Kapilavastu, přeložil Ta-momuo-tuo-luo čchan ťing (Damoduoluo chan jing: Dharmatráta Dhjána sútra), meditační příručku Sarvastivada Dárstántika spojenou s indickými učiteli Dharmatrátou a Buddhasénou. Tento text, napsaný ve verši, zahrnuje ortodoxní sarvástivádinové meditační techniky, jako je ánápána-smrti, a tantrické mahájánské praktiky, jako je vizualizace a mandala pokyny. Proto je tato práce důkazem, že některé pozdější meditační praktiky mahájány byly odvozeny z technik vyvinutých sarvástivádovými jógačáriny. Celkově vzato překlady sarvástivádinových meditačních manuálů Kumáradžívou a Buddhabhadrou položily základ pro praktiky čchanového buddhismu (zenu) a práci Tchien-tchaj (Tiantai) meditačního mistra Č'-i (Zhiyi).

SEZNAM DHJÁNA SÚTER

Přeložené nebo spojené s An Shigao a jeho překladatelskou školou:

  • Foshou da anban shouyi jing - Velká rozmluva Buddhy o všímavosti Ánápánny (The Great Discourse by the Buddha on the Mindfulness of Ānāpānna).
  • Anban shouyi jing
  • Yin chi ru jing - Kanonický text týkající se skandh, dhátu a ájatan.
  • Scripture on the Twelve Gates (Shier men jing)
  • Písmo o dvanácti branách (Explanations on the Scripture of the Twelve Gates: Jie Shier men jing)
  • Chan xing fa xiang jing - Rozmluva o vnímání zákona praxí meditace (Discourse on Perception in the Law of Practice of Meditation)
  • Renben yusheng jing
  • Foshuo chanxing san shi qi pin jing
  • daodi jing
  • Yin-chi ru jing zhu
  • Wu yin piyu jing
  • Foshou foyin sanmei jing, mahájánský text
  • The Foshuo zishi sanmei jing, mahájánský text
  • Qichu sanguan jing
  • Shiwei jing (Písmo o základní metodě meditace)

Přeložené Kumaradžívou:

  • Chan mi yaofa jing (Rozprava o základním tajemstvích meditace - Discourse on the Essential Secrets of Meditation), přeloženo Kumáradžívou 401-413.
  • Zuochan sanmei jing - Sútra dhjánové meditace vsedě - Sutra of Sitting Dhyana samadhi, přeloženo asi roku 407. (Také se nazývá Bodhisattvadhyana Pusa Chanfa Jing nebo The Sutra on the Practice of Meditation (Sútra meditační praxe)
  • Chanfa yaojie (Essential Explanation of The Method of Dhyāna - Základní vysvětlení metody dhjána)
  • Siwei yaolue fa (An Epitome of Meditation - Shrnutí meditace), přeloženo asi roku 405.

Další překladatelé:

  • Damoduoluo chan jing - Dharmatrata Dhyana sutra, přeložil do čínštiny Buddhabhadra, 398-421.
  • Guan-fu-san-mei-hai-sutra - Buddha Dhyana-samadhi Sagara-sutra, přeložil do čínštiny Buddhabhadra.
  • Wumen chan jingyao yongfa, překlad Dharmamitra (356-442).
  • Zhi chanbing mi yaofa, přeložil Juqu Jingsheng (5 stol).
  • Xiuxing dao di jing (Yogacarabhumi-sutra of Sangharaksa), přeložil Dharmaraksa do čínštiny roku 284.
  • Chan Yao Jing, přeložil Zhi Qian 223-253.


Wikipedia