Praxe první dhjány
Pokud praktikující takto rozjímal a odstranil pět překážek a zároveň shromáždil všechny zdravé dharmy, bude schopen hluboce vstoupit do jednobodového soustředění. Poté opustí potíže (trápení) z říše přání a vstoupí do prvního pohroužení. Jak je popsáno v buddhistických písmech, meditující po opuštění smyslových tužeb a zlých, neprospěšných dharm vstoupí do první dhjány, které je doprovázeno působícím a udržovaným myšlením, vytržením a potěšením zrozeným z odloučení.
Otázka: Jaké vlastnosti jsou spojeny s dosažením první dhjány?
Odpověď: Když meditující zastavil a odstranil pět druhů tužeb [vůči pěti druhům smyslových objektů] prostřednictvím praxe správné bdělosti, pocity jeho těla a mysli se stanou příjemnými, měkkými a poddajnými a jeho tělo bude vyzařovat světlo ještě před stupněm dosažení. Po dosažení prvního pohroužení tyto vlastnosti ještě více převládnou. Jelikož čtyři prvky ve sféře formy prostupují celým tělem a s jednobodovostí je spojena měkkost, lehkost a poddajnost, meditující zakouší vytržení díky tomu, že opustil všechny zlé a nezdravé dharmy. Praktikující uvidí světlo uvnitř i vně svého těla, protože hmota pocházející ze čtyř prvků ve sféře formy má vlastnosti vyzařování světla. Mysl praktikujícího se změní: předměty, které v něm dříve vyvolávaly nelibost, ho již nebudou dráždit a ty, které v něm vyvolávaly radost, ho nebudou těšit. Osm světských dharem (větrů) již nebude schopno pohnout jeho myslí. Jeho víra, úcta (k třem drahokamům) a stud budou silnější. Jeho mysl nebude připoutána k oblečení, jídlu, nápoji a podobným záležitostem. Bude mít vysokou úctu ke všem ctnostem a jiného si nebude všímat. Jeho mysl nebude připoutána ani k pěti nebeským rozkoším. Není třeba mluvit o pěti předmětech nečistých světských tužeb (v říši tužeb). To jsou vlastnosti toho, kdo dosáhl prvního pohroužení.
Navíc mysl v prvním pohroužení zažívá velké nadšení, jako když chudák náhle najde vzácný poklad. Když v srdci prožívá velkou radost, začne přemýšlet o tom, jak pomocí píle a askeze podpořit praxi první dhjány ve třech hodinách nočního rozjímání:
Nyní jsem dosáhl nádherného štěstí - pravého výsledku cesty, (takže mé úsilí) není marné. Vnímající bytosti jsou však zmatené a tvrdohlavé ve své zmatenosti. Jsou ponořeny do pěti nečistých tužeb, které nemohou vést ke štěstí; je třeba je vskutku zatratit.
Štěstí prvního pohroužení prostupuje celým tělem uvnitř i navenek, podobně jako voda zvlhčuje vyschlou půdu uvnitř i navenek. Zážitek štěstí v říši tužeb nemůže prostoupit celým tělem, protože smyslné (smyslové) touhy a odpor spalují tělo jako oheň. Vstoupit do prvního pohroužení je jako vstoupit do chladného rybníka, kde všechny palčivé potíže uhasnou. Tak jako se palčivé vjemy okamžitě odstraní vstupem do chladného rybníka, tak i první dhjány se okamžitě dosáhne (nepřetržitým) následováním zvolené meditační praxe.
Nebo (k dosažení prvního pohroužení) lze použít jiné meditační předměty, jako je samádhi rozjímání o buddhech, rozjímání o nečistotě, meditace o přátelskosti atd. Proč? Je tomu tak proto, že touto praxí (dhjánou na různé meditační objekty) se prohloubí meditační schopnost rozjímání za účelem dosažení pohroužení, a tím se jeho vhled stane jasnějším.