Meditační techniky

Meditační techniky buddhistických a taoistických mistrů

Daniel Odier

Z angličtiny přeložil: Jaroslav Holeček 2019

BUDDHISMUS

1. Příprava na meditaci

Studium cesty a jasného pochopení

Důkladná studium různých způsobů Cesty a jasné pochopení principů buddhismu, tak jak jsou ukázány v druhé kapitole jsou nezbytné k uskutečnění technik meditace. Z tohoto základu se rozvíjí skupina praktik a různých technik, které musí být zcela uskutečněny. Teprve po tomto studiu může člověk směřovat k poznání příčin a vyhnout se klopýtání během prvních pokusů o praxi. Je důležité, aby se člověk nepokoušel začínat praktikami, které nejsou dostupné začátečníkům. Jedinou zárukou budoucího pokroku je začít nejjednoduššími cvičeními.

Hledání mistra

Kvůli neúplným, špatně zvoleným a povrchně čteným, smíchaným s domněnkami, scholastickým představám a suchopárným orientalistům se ti, kteří usilují o uskutečnění základní zkušenosti z meditace často zapojují do praktických cvičení buď sami nebo pod vedením mistrů, kteří jsou ve skutečnosti pouze učiteli gymnastiky. Tento přístup, tak častý v západních zemích, může vyvolat vážné psychické potíže, a dokonce vést i k duševní nemoci. Jisté nezvládnuté duševní síly, když nejsou zcela ovládány, vyvolají skutečnou duševní explozi a zanechají učedníka jógy v šílenství, ze kterého se nikdy nezotaví.

4. Kontemplativní techniky hínajány

Současné techniky hínajány

Pokud není tělo ovládnuto, není ovládnut duch. Pokud je tělo ovládnuto, duch je ovládnut.

Co dělá mistr pro své žáky, přejíce jim dobro a plný soucitu, to jsem pro vás udělal. Zde jsou Ánando stromy a mnišská obydlí. Praktikujte meditaci, Ánando![1]

Hínajána

Hínajána neboli raný buddhismus, vyhledává metody, které se chystáme demonstrovat, aby člověk vstoupil do nirvány pro svůj výlučný prospěch. Tři základní principy této školy:

  • Pomíjivost jevů
  • S jevy souvisí utrpení
  • Neexistence já

Jsou tři základní způsoby k dosažení nirvány:

  • Následování etiky
  • Praxe moudrosti
  • Praxe soustředění

Hínajána, jejíž jméno znamená menší vozidlo je často ignorována západními lidmi, kteří nic nevědí o jejich meditativních praktikách. Ve skutečnosti by se školy menšího vozidla a vozidla většího (mahájána) neměly považovat za protikladné, ale doplňující se. Mnozí mistři si myslí, že praxe hínajánových technik je nejspolehlivějším základem, na kterém se zakládá výuka mahájány. Tyto techniky jsou speciálně studovány k zavedení všímavosti a rozvoji dokonalého ovládnutí těla a mysli vedením člověka k hlubokému uvědomění si všeho, co se v něm odehrává. Neobyčejně subtilní postup těchto technik vede k odpoutání, bez kterého nemůže být dosaženo žádného vyššího stavu. Přesto by tyto techniky neměly být považovány pouze za přípravné práce, neboť zjevně vedou k celkovému osvobození, jak sám Buddha přislíbil svým žákům. Jednoduše řečeno, počáteční odstupňování souvisí s úplným pochopením fenoménu meditace jako celku. S touto přípravou nebudou prudší mahájánské techniky žádným ohrožením. Existuje hluboká souvztažnost mezi hlubinami bytosti a činy, což uvolní značnou duševní sílu. Na Východě jsou tři vozidla - hínajána, mahájána a vadžrajána (diamantová cesta) často považovány za tři prostředky k dosažení stejného cíle. První může být v porovnání pomalou, ale plodnou procházkou k poznání rozličných principů. Pád na cestě je normální. Druhá může být přirovnána k cestě autem, detaily jsou rozostřené, nehoda může být vážná. Třetí cesta může být přirovnána k cestování nadzvukovým letadlem. Poskytuje výrazný pocit opilosti viděním věcí svrchu, světlo je prudké a východ a západ slunce je fantastický, ale nehody jsou zde často fatální.

Čtyři stádia koncentrace

Existují čtyři stupně cvičení koncentrace nebo meditace (samadhi):

  • Koncentrace, která pochází z ovládnutí devíti dhján, což bude později detailně popsáno. Tyto dhjány, vznikající z hlubokého klidu nesmí být považovány za cíl sám o sobě, ale za prostředek k dosažení konečného osvobození.
  • Koncentrace, která pochází z dosažení mimosmyslového vnímání. To znamená, že existuje možnost vnímat astrologické projevy a jevy, které nejsou zřejmé obyčejnému člověku. Tato vnímání jsou pouze přechodná a setrvávat u nich se stává nebezpečným pro další vývoj.
  • Koncentrace, která pochází z dosažení kontroly myšlení. Pouze nepřetržité ovládnutí vnitřních jevů a fungování mysli, hluboká kontrola každé s jejích vibrací, pulzující vytvářením představ, může vést ke konečným stupňům meditace. Není to cílem, ale prostředkem průniku do hlubokého zdroje.
  • Koncentrace, která pochází z dosažení vnitřní vize nebo hlubokého zdroje. Je to poslední fáze, která umožňuje překročení vlastních hranic vnímání. Vize, která z ní vyplývá se nazývá objektivní vize reality. Je to konečné dosažení, které se nachází za každým konceptem, každým protikladem.

Je důležité mít na paměti, že realizace těchto různých stupňů koncentrace nemusí být vždy v uvedeném pořadí a že není nezbytné mít vnímání astrologických jevů, abychom získali kontrolu nad myslí nebo hluboký zdroj.

Člověk musí pochopit, že v orientálních systémech meditace není nic ponecháno náhodě. Každá fáze se uskutečňuje pomocí zvláštních postupů a cíle jsou vždy tak pečlivě systematizovány, že není nic ponecháno náhodě. Každá fáze se uskutečňuje pomocí zvláštních postupů a cíle jsou tak pečlivě systematizované, že lze přesně mluvit o mystické vědě. Není to otázka putování v mlhavých oblastech, kam nemůže myšlení proniknout, protože máme sklon k víře. Meditativní oblast je dokonale otevřená, všechny metody, všechna nebezpečí, všechny oázy jsou známé. Mnoho asketů je procházelo po celé věky a jejich věda je přesná jako naše matematika. Všechno je předpovězeno, dokonce i opuštění posledních vazeb, jakkoli jsou pak slabé, které nás stále spojují se světem jevů.

Je např. známo, že k tomu, aby se rozvinula druhá fáze meditace, která je mimosmyslovým a astrologickým vnímáním, musíme se soustředit na meditaci kasina 19. neboli na téma hinajánské meditace: Světlo. Ale před tím, než začne čtyřicet kasin, je třeba popsat čtyři všímavosti, které přivádějí ke klidu, základu každé meditace.


Praxe všímavosti[2]

Praxe všímavosti je klíčem k úplnému zvládnutí osvobození. Buddha ji opakovaně zdůrazňoval při svých rozhovorech.

Pozorování těla

"Je jedna věc mniši, která vede při kultivaci a pravidelném cvičení k hlubokému pocitu naléhavosti...k nejvyššímu míru...pozornosti a jasnému pochopení...k dosažení pravdivé vize a poznání...štěstí zde a právě teď..., k dosažení osvobození moudrostí a k plodům svatosti: je to všímavost těla." Řekl Buddha.

Pozorování dýchání

Ke zvládnutí je třeba si být pozorně vědom každého dýchacího pohybu. Touto kontrolou člověk získává dokonalé a pokojné dýchání, tiché a rytmické, které je nezbytné k vytvoření blaženosti. Kdo je úspěšný při zvládnutí dechu učinil již velmi důležitý krok. Klidné a rytmické dýchání vyjasňuje mysl a redukuje vlny představ. Spojení mezi myslí a dýcháním je tak těsné, že mistři radí změnu dechového rytmu, když se začínají objevovat překážky postupu v meditaci. Existuje hodně dechových cvičení a nemá smysl je zde vyjmenovávat. Pojďme si jednoduše říci, že abyste mohli získat vyvážené dýchání, jsou k tomu dostačující tyto čtyři fáze: vdechování, zadržení dechu, vydechování a prázdnota. Ty doprovázejí vyvážený rytmus, který je dostatečně pomalý, asi čtyři sekundy na každý krok. Je také možné střídat krátké a dlouhé rytmy. Když je toto cvičení prováděno každý den, získá člověk automatický dýchací cyklus a mysl se může potom soustředit na něco jiného; tato koncentrace se ale vytratí, když dech není pravidelný.

K tomu abyste měli představu kvality pokoje, který musí dech docílit, říkají tibetští učitelé, že vlas daný před nosní dírku by se neměl pohnout při žádném s dýchacích cyklů.

Pozorování tělesných pozic

Je nezbytné si uvědomovat nejmenší pohyby těla, dokázat je ovládat a zastavit, pokud neodpovídají vyššímu cíli. Jako při dýchání, pokud jedna s tělesných pozic neodpovídá vyššímu duševnímu stavu, je vhodné ji změnit, aby se přerušila vazba, která spojuje myšlenku a pozici. Je třeba mít na paměti, že to není já, které chodí, leží nebo sedí, ale pouze souhrn iluzorní existence. Je nutné za každým postojem zachytit základní prázdnotu, která je obsažena v každém jevu.

Pozorování vnitřního fungování těla.

Člověk si musí být vědom všech pohybů, které vznikají v těle. Pozorností by si je měl uvědomit a uvědoměním by měl dospět k ovládnutí. Soustřeďte se na srdeční tep, na pohyb krve v těle, na kontrakci svalů a na fungování orgánů. Pokaždé, když dojde ke změně tělesného rytmu nebo fungování orgánů, uvědomte si to. Důležité je také uvědomit si iluzi těchto pohybů a opakovat si: "Je zde pohyb." A ne: "Já konám."

Pozorování nečistot těla.

Tělo musí být považováno za kožený pytel obsahující 32 substancí: vlasy, chlupy, svaly, nehty, zuby, kůži, šlachy, kosti, morek, ledviny, srdce, játra, serózní blány, střeva, mezenterium, žaludek, exkrementy, mozek, žluč, trávící šťávy, hnis, krev, olej, tuk, pot, sliny, hlen, synoviální tekutiny, moč. Nicméně člověk nesmí tělo zanedbávat, ani mu přikládat příliš velký význam, ale přijmout zprostředkovatelský postoj, který spočívá ve sledování jeho dobrého fungování. Jak řekl Buddha, tělo je nástrojem osvobození:

"Skutečně, říkám vám, v tomto smrtelném těle, pouze šest stop vysokém[3], ale vědomém a obdařeném duchem, se nalézá vesmír s jeho rozvojem i úpadkem, i cesta vedoucí k opuštění toho."

Pozorování pocitů a myšlenek

Pozorováním pocitů, které zažíváme, vystoupíme z řetězce dvanácti překážek a uvědomíme si, že je v každém pocitu, příjemném či nikoli je mnoho trápení. Musíme si uvědomit jejich nestálost jako jejich prázdnotu. Stejně tak člověk, který cítí má být chápán jako prázdnota. Prostřednictvím sledování posloupnosti a rozvíjení myšlenek, které pramení v nepřetržitém sledu z mysli, je možné si uvědomit obrovskou myšlenkovou vlnu, která nás formuje a stejně tak je možné postupně zpomalit její rytmus. Je velmi obtížné dosáhnout uvědomění souvislého pohybu myšlení a pouze dlouhodobé a pravidelné pozorování nás k tomu dovede. Myšlenky se skrývají, vylétají, vnikají a vznáší se navzájem ve víru, který musí být zredukován na jasné, tenké a stejnoměrné vlákno, aby mohlo být později vyloučeno cvičeními, která vedou postupnými eliminacemi k realizaci prázdnoty.

Mysl je jako nepřetržitě poskakující opice. Jednotlivé pohyby si můžeme představit pasivně, aniž bychom jim přikládali jakoukoli důležitost a tím prostě zapomenout na vytváření a mizení myšlenek a prostě si uvědomovat formování a mizení myšlenek. Rovněž můžeme vyhlazovat myšlenky, jakmile si jejich vznik uvědomíme. Pečlivá analýza umožní vystopovat jednotlivé fáze vzniku myšlenek poznáním jejich původu a zdroje. Měli bychom si být vědomi, že myšlenky nemají žádnou vlastní existenci, ale jsou pouze ovocem nevědomosti. Tak to píše sútra:

"Všechny jevy jsou nestálé, existují pouze v naší mysli. Proto pozorováním neskutečného charakteru všeho a rozpoznáním, že všechny věci nejsou ničím jiným než předměty smyslů, jim nemusíte věnovat žádnou myšlenku."

Pozorování vnitřních jevů a fungování mysli

Měli bychom si uvědomovat různé druhy pocitů, které v nás jsou a způsob jakým určují naše činy. Je důležité pochopit, jak rozličné překážky vytvářejí myšlenky a určují jednání. Pozorováním, které vjemy zapříčiňují emoce a jak fungují emoce v našem těle, se stává snadnějším zvládnutí neužitečných a ničivých reakcí. Vyžaduje to však hodně cvičení, než se pozornost ustálí.

Pozorováním pěti skandh[4], kontakt s nimi vytváří iluzi já, - totiž fyzických jevů, pocitů, podoby, duševní činnosti a vědomí - dokážeme pochopit, jakým různým spojením vytvořit iluzorní jevy, které můžeme ovládnout. Pomocí detailního poznání způsobu, jak vznikají tyto subtilní kontakty, se stává možným zasahovat dříve, než překážky mohou vytvářet reakce, které by mohly způsobovat problémy během meditace.

Stejným způsobem, jako s těmito znalosti zrušíte ničivé výtvory mysli, lze také plně rozvinout všechny užitečné možnosti.

Alexandra David Neelová popisuje cvičení, které v současné době praktikuje hodně buddhistických škol a které spojuje praxi čtyř pozorování:

Na konci dne si připomínáme činy, které jsme vykonali, pocity, které jsme zažili a myšlenky, které jsme měli. Toto zkoumání se provádí zpětně, což znamená, že se začíná u posledního pocitu, který člověk zažil, posledním činem, který uskutečnil a poslední myšlenkou, kterou člověk měl. Pak postupně pokračujeme až k prvnímu výskytu, který následoval po probuzení. Je třeba si připomenout jak ty nejméně významné, tak ty nejdůležitější skutečnosti. Zkrátka, hodnota připomínání našich každodenních duševních zážitků nás jednoduše naučí, abychom cokoli, co naše smysly vnímaly, nebo jakákoli myšlenka, která se objevila zmizely bez toho, abychom to pochopili.

Buddhismus považuje paměť za faktor nejvyšší důležitosti. Jedním z jeho principů je nikdy na nic nezapomenout. Všechno, co bylo viděno, slyšeno, vše jakkoli vnímané, dokonce pouze jednou během okamžiku, musí být zapsáno do paměti a nikdy nesmí zmizet... Přezkoumání jednoho dne je pouze začátečnické cvičení. Po tréninku, jehož délka se liší podle schopností těch, kteří ji praktikují, pokračuje přezkoumání na dva dny, týden, potom měsíc, někdy zahrnuje nejen epizody zaznamenané v bdělém stavu, ale i sny, které se objevily během spánku. Některé přehledy období minulého života mohou zahrnovat mnoho let a vracet se do prvních dnů dětství.

... Pouze málo z nesčetných pocitů, které ovlivní náš organismus je vědomě odhaleno a přeneseno do individuální paměti; další zůstanou inertní nebo se projevují pouze neodolatelnými popudy nebo nepřehlednými sklony. To, co nazýváme dědičnost a atavismy, lze chápat jako způsobené dávnou paměť elementů, které jsou přítomné v naší současné osobě. Takže někteří se domnívají, že trpělivým cvičením mohou být odhalený nehmotné obrazy jako na fotografické desce. Člověk dokáže snadno připustit myšlenku přinesení světla do části našeho podvědomí nebo dokonce celého, ale pro mnohé bude těžké uvěřit v možnost vybavit si vzpomínky na pocity, které měly vtisknuté některé z elementů tvořících naší současnou osobu, když byly součástí jiných skupin, individuí nebo věcí[5].

Je-li auto-psychoanalýza pro západní lidi absurdní, je to proto, že začíná člověkem, jehož chápání je zaměřeno na vnější svět, a proto je tento pokus odsouzen k selhání v rámci civilizace, která nás formovala. Proto se musíme obrátit na analytika, aby objevil naše vnitřní fungování a rozluštil je. Orientálci, kteří praktikují psychoanalýzu po staletí, si myslí, že pomoc vnější osoby je prospěšná pouze v případě blízkého vztahu, jaký existuje mezi mistrem a učedníkem. I v tomto případě je intervence omezena na minimum. Spočívá spíše v praktickém cvičení technik a cvičení pozornosti, která poznenáhlu žákovi umožní vstoupit do nitra a osvítit své podvědomí. Rozdíl spočívá v tom, že během tohoto pomalého pokroku hledí člověk do sebe a zároveň získává ovládnutí svého těla a mysli. To mu umožní dosáhnout postupného progresivního osvícení. Pouze si uvědomí, že získal potřebnou sílu k vlastnímu odhalení. To zjevně není shodné u osoby analyzované západní technikou. Jinými slovy: Vědomí prázdnoty jevů umožňuje mnohem zásadnější objevy, když vnímání prozkoumává hlubiny a krůček po krůčku způsobuje odhalení stavy extáze.

Čtyřicet kasin

Kasina neboli předměty meditace se dělí na dva typy, a proto také vyžadují dva rozdílné přístupy. První typ vyžaduje hlubokou meditaci na daný předmět, doprovázený silnou koncentrací a pozitivní realizací. Cílem těchto kasin je vyvolat klid těla a mysli použitím všech zdrojů intelektu. Vyřeší všechny fenomény v hlubokém uvědomění. Druhá skupina vyžaduje stejné intelektuální prostředky, ale v jistém momentě vyzývá k ustoupení od rozumu a vnímání, aby je člověk mohl překročit čistou vizí.

Takže kasina zahrnují celou škálu meditací, od nejjednodušší úrovně k nejvyšší.

1. Buddha

Meditace na tři buddhy: historického Buddhu; na buddhu jako duchovní princip, s pevným rozhodnutím stát se buddhou intenzivní praxí rozjímání. Na buddhu Maitréju neboli budoucího buddhu.

2. Dharma

Buddhovo učení (dharma) musí být předmětem meditace, aby bylo jasně pochopeno. Po pevném rozhodnutí intelektu je nutné učení pochopit a uskutečnit tím, že mu věnujeme celou svou energii.

3. Sangha

Komunita mnichů není jen strážcem učení, ale musí být jejím vtěleným rozšířením neboli smyslovým uskutečněním. Pouze osvobozením některého z jejich členů se může vyvarovat otroctví dogmatu a neplatným směrnicím. Je to průvodce a živoucí doklad skutečného učení.

4. Morálka

Zachovávání pěti denních pravidel vyjmenovaných Buddhou: "Buďte soucitní a respektujte všechen život, i když nepatrný. Potlačte v sobě zlobu, chamtivost a hněv. Dávejte svobodně a nic nepřijímejte neoprávněně, násilím, podvodem nebo nečestně. Nikdy nelžete, dokonce ani, když by vás lež osvobodila. Upusťte od drog a opojných nápojů, které kalí mysl. Respektujte manželku jiného a nedopusťte žádný nelegitimní nebo zvrácený tělesný akt".

5. Štědrost

Neomezujte štědrost na hmotné dary, ale chápejte je jako celkový dar sebe sama, s ohledem na prázdnotu toho, kdo dává, prázdnotu toho, kdo přijímá a prázdnotu toho, co je dáváno. Za čistý čin nic neočekávejte.

6. Duchy a božstva

Poskytují přístup do niterných oblastí, které se vztahují k jejich síle.

7. Smrt

Smrt musí být chápána jako prostý konec iluzorního stavu, který nazýváme životem a který je pouze tělem v kontaktu s pěti skandhami[6]. Smrt je spánek beze snů. Je třeba si uvědomit, že já nemizí smrtí, protože i během života je to pouze iluze. Je nutné zkoumat, jak je vše, co je podřízeno narození, stejně tak podřízeno smrti, a pochopit, jak navazuje žízeň (touha) a připoutanost během posloupnosti existencí. Pouze nirvána je vyhasnutím žízně.

8. Tělo

Jak již bylo zmíněno, je tělo považováno za kožený pytel obsahující různé materiály. Zde je důležité zvážit pozici těla během meditační praxe. Obecně s malými obměnami platí, že je levá noha umístěna na pravé. Nohy jsou přitažené k trupu. Pás je uvolněný. Oblečení volné. Levá ruka je položena na pravé a spočívají na kotnících. Páteř není ani strnule rovná, ani ohnutá. Nos je kolmo na pupek. Oči napůl zavřené, aby se odfiltrovalo světlo. Jazyk je v přirozené poloze.

Správné držení těla je založeno na jeho jemném vyvážení, aby byla nalezena rovnováha a dokonalá stabilita. Pak musí být tělo jakoby upevněné k zemi, nehybné, pevné a neotřesitelné.

9. Dýchání

Dýchání musí být tiché. Velký mistr Chihchi z T'ien-t'ai udává tuto definici: "Při tichém dýchání, bez zvuku a nucení. Je zde jen pocit klidu našeho dechu, vytvářející v mysli dojem bezpečí a míru; pouze praxí tichého dýchání můžeme dosáhnout samádhi. Jiný způsob dýchání ruší koncentraci, ztíží ji a unavuje[7].

10. Klid

Uklidněte všechny fyzické a duševní aktivity. Stav pohody, který z toho vychází musí být založen na zvládnutí pozice těla. Nicméně není nezbytné omezit klid na dobu rezervovanou k meditaci, ale měl by být pozvolna začleněn do všech denních aktivit.

11. Země

Země je spojena se setrvačností (netečností). Je to jeden ze čtyř hmotných elementů. Když se tato meditace na element země v našem těle spojí s následujícími třemi meditacemi, umožní nám pocítit neosobní povahu těla. Toto srovnání poté přivádí blíže k neživé materii.

12. Voda

Voda je spojena se soudržností. Je to druhý element, který vstupuje do složení hmoty. Meditace na tekuté elementy těla a smíšení tohoto elementu s ostatními třemi umožňuje člověku vnímat neskutečnost těla.

13. Oheň

Oheň je spojený se zářením. Principy meditace jsou stejné jako u ostatních elementů.

14. Vzduch

Vzduch je spojen s vibracemi. Meditace na tento element se praktikuje dechovými technikami. Rozjímání o těchto čtyřech elementech bylo doporučeno Buddhou: "Stejně jako zručný řezník nebo jeho pomocník zabije krávu a nakrájí ji na kousky, a potom se posadí na křižovatku velkých cest, stejně tak mnich uvažuje o stejném těle, ať už vzhledem k místu nebo jeho poloze ve vztahu k těmto primárním elementům: v tomto těle element země, element vody, element ohně a element vzduchu.[8]"

15. Analýza čtyř elementů

Tato analýza zahrnuje nejen čtyři elementy těla, ale také složení vší hmoty. Přechod tohoto rozjímání od osobní úrovně k univerzální klade důraz na jednotu hmoty, která zahrnuje vše.

16. Modrá

Meditace na modrou barvu je doporučena lidem, jejichž mysl je rozrušená a utrápená, protože má uklidňující účinek. Je nezbytné praktikovat meditaci barev tak, že nejdříve prohlížíme barvy na objektech, které se nacházejí v našem zorném poli. Pak si představte vše modré ve vesmíru pomalu se rozpouštějící do jednoho abstraktního homogenního pole a při meditaci o modré nechejte uvědomění vklouznout do úplné absorpce.

17. Žlutá

Rozjímání o žluté barvě je doporučeno lidem, jejichž myšlení je zatemněné, ospalé a netečné. Žlutá probouzí mysl a stimuluje ji. Praxe tohoto rozjímání je stejná jako v předchozím popisu.

18. Červená

Rozjímaní o červené barvě je vzrušující a tvořivější než rozjímání o žluté barvě. Pozornost se na ni snadno zaměří a poskytuje dobrý pocit velmi příznivý pro meditaci. Je to barva velmi často používaná v tantrických vizualizacích pro její pozoruhodné účinky. Praxe meditace odpovídá popisu popsaném u předchozích barev.

19. Bílá

Rozjímání o bílé barvě je viditelným ekvivalentem meditace klidu. Bílá je prázdná barva, která má všechny své možnosti v potenciálním stavu. Tato barva je také využívána v tantrických vizualizacích. Je to barva pleti velkého množství božstev.

20. Světlo

Rozjímání o světle používají hlavně asketové, kteří si přejí získat okultní síly, které se rychle rozvíjejí, když je pozornost dokonale zafixována na světlo. Jsou zde nejrůznější druhy technik. Jednou z nejprospěšnějších se zdá být vizualizace světelného jádra, které prochází tělem v přímé linii od anusu k temeni lebky, zatímco vyzařuje do různých center koncentrace. Tato představa může být také prováděna uvnitř hlavy psychickou fixací světelného jádra rytmickým pohybem zezadu dopředu mezi bodem mezi očima a zátylkem. Stejný pohyb může být prováděn mezi spánky a konečně, když je lebka vizualizována jako koule, z jakéhokoli bodu k dalšímu.

Technika, kterou podrobně popíšeme na konci této kapitoly, je také založena na meditaci světelného jádra. Nicméně je uvedena v pořadí, aby vedla k nejvyšším meditačním stavům. Je možné, že během jeho cvičení se projeví mimosmyslové nebo astrální fenomény vnímání, ale tento cíl není sledován. Konečným cílem je dosažení prázdnoty.

21. Obloha

Meditace na bezmračnou oblohu nám umožňuje dosáhnou klidu. Při delším pozorování oblohy odlišíme různé modré vrstvy. Přesunováním se od jedné k druhé musí člověk opustit představu těla a umožnit upadnutí do prázdnoty.

22-31 Deset meditací na mrtvolu

22. Lidské nebo zvířecí tělo, mrtvé dva nebo tři dny, opuštěné, zmodralé, rozkládající se.

Toto rozjímání, stejně jako devět následujících jasně poukazují na povahu a nestálost těla. Doporučuje se na přemáhání smyslových požitků a přílišného lpění na těle. Doporučuje se také pro materialistické typy, aby pochopili stav fyzické nestálosti jevů. Každá z těchto meditací může být prováděna ve skutečnosti nebo vizualizací. (Na Východě je všude přítomna smrt a často je možné vidět rozkládající se zvířata nebo zvířata požíraná supy. Časté jsou zde také kremace, a občas když nemá rodina zemřelého dost prostředků na zakoupení potřebného množství dřeva na spálení těla, je možné zahlédnout části rukou nebo nohou plovoucí ve vodách posvátné řeky.

U každé z těchto meditací je nezbytné si uvědomit, že naše vlastní tělo podstoupí stejnou degradaci a že všechny organismy mu podléhají stejně. Je také nutné si uvědomit, že mrtvola je pouze tělo bez já.

Mimoto se tyto meditace doporučují asketům, kteří chtějí žít samotní v pouštních oblastech, protože poskytuje osvobození od strachu a úzkosti z fyzického utrpení, a protože poskytuje velkou vytrvalost.

23. Tělo rozpárané vránami, supy, psy, tygry, šakaly a červy.

24. Krvavé tělo, kde jsou vidět kosti a šlachy.

25. Tělo bez masa, kde zůstávají už jen šlachy a kosti.

26. Tělo, kde už zůstávají pouze kosti a některé uschlé šlachy.

27. Pozůstatky z rozhozených kostí, které již netvoří obraz těla.

28. Tělo pouze s vybělených kostí.

29. Tělo pouze z kostí starších jeden rok.

30. Tělo ze ztrouchnivělých kostí

31. Prach země, ze kterého nikdo nedokáže určit lidský původ.

32. Jídlo

Člověk to musí zvažovat s odstupem, bez upadnutí do excesů askeze. Musí si být vědom, že myšlenka na jídlo, jaká je před konzumací, musí být v kontrastu s rozkladem jídla během trávení, aby se neklonil k chuti, ale pouze k výživové hodnotě. Meditující musí přijímat každý druh jídla s vyrovnaností.

33. Přání dobra[9]

Přání dobra všem bytostem světa musí být v meditujícím permanentně. Během meditace si má představovat záplavu blahodárné energie, která proniká v podobě světla všemi bytostmi světa.

34. Soucit

Meditující se nesmí izolovat pouze na sebe a věnovat se pouze asketické praxi. Musí si být neustále vědom velkého utrpení lidstva a promítat své vlny světla tak, aby zabránil jeho úplnému upadnutí do temnoty. Texty trvají rozhodně na tomto bodě: "Naladil si se na velké utrpení lidstva, ó kandidáte světla?"

35. Sdílená radost

Člověk by měl s pokrokem v meditačních technikách sdělovat hlubokou a rostoucí radost rozšiřováním sebe jako nesmírného a nevyčerpatelného zdroje, který zaplavuje svět.

36. Vyrovnanost

Přichází z realizací klidu a oddělení se od jevů, které jsou vnímány jako iluzorní a prázdné.

37. Nekonečnost prostoru

"Nekonečnost prostoru je vnímána, když člověk zastavil roztříštěnost rozlišováním v samotných oddělených věcech a když vypudil ze své mysli představu mnohosti (rozmanitosti).[10]"

38. Nekonečné vědomí

"Nekonečné vědomí je vnímáno, když ho člověk přestane omezovat na rámec pocitů a vnímání, které mu sdělují smysly, když se dotýkají vnějších předmětů.[11]"

39. Prázdnota, neexistence

"Prázdnota a neexistence jsou vnímány, když člověk pečlivě zkoumá a analyzuje všechny dharmy (prvky existence, jevy), když jsou rozpoznány jako nestálé a postrádající já.[12]"

40. Stav ani vnímání ani nevnímání

Tento protiklad se používání na popis oddělení se od všech forem absolutna. Je to kompletní realizace.


Čtyři meditace tvaru

Tyto čtyři meditace, které se vztahují k formě (tvaru), vycházejí z uskutečnění klidu. Tyto čtyři stupně vždy poukazují na dokonalé zvládnutí, které člověka přivádí do kontaktu s nejhlubší extází.

  • "Mnich, oddělený od předmětů smyslů a nežádoucích myšlenek, vstupuje do prvního stupně meditace, vzniklého z odloučení a doprovázeného pojmovým myšlením se závěry i bez nich, naplněn radostí a potěšením. Touto radostí a potěšením, zrozených z odloučení, je tělo naplněno, a tak nasyceno, že žádná jeho součást nezůstane nedotčena."
  • "Po uklidnění obojího druhu myšlení (se závěrem i bez něho) získává vnitřní klid a harmonii druhého stupně meditace, který je naprosto osvobozený od myšlení, zrozený z koncentrace a naplněn radostí a potěšením. Touto radostí a potěšením je tělo naplněno a nasyceno tak, že žádná jeho součást nezůstane nedotčena."
  • "Po vymizení radosti přebývá mnich v klidu. Je pozorný a jasně vědomý a prožívá štěstí v těle, o kterém vznešení říkají: "Blažený je ten, kdo žije v klidu a pozornosti!" Poté dosahuje třetího stupně meditace. Tímto štěstím bez potěšení je tělo naplněno a nasyceno tak, že žádná jeho součást nezůstane nedotčena."
  • "Opuštěním radosti i utrpení, s předchozím vymizením potěšení a utrpení vstoupí do čtvrtého stupně meditace a setrvává v něm, který je mimo radost a trápení a obsahuje čistou pozornost zásluhou vyrovnanosti. Posadí se a prostupuje právě toto tělo čistým a jasným duchem, takže žádná jeho součást nezůstane nedotčena.

Kdo žije takto, oddaný, bdělý a rozhodný, v tom se ztrácí vzpomínky a způsoby světa. Potom jeho duch vnitřně posílí, bude klidný, harmonický a soustředěný. Tímto způsobem, mniši, kultivujte pozorování těla."

Realizace meditací formy

První meditace

  • Bdělost
  • Radost
  • Klid (ztišení)
  • Pátrání
  • Radostné tělo

Druhá meditace

  • Čistá důvěra
  • Potěšení
  • Klid
  • Radost

Třetí meditace

  • Vyrovnanost
  • Moudrost
  • Klid
  • Pozornost
  • Radost

Čtvrtá meditace

  • Ani utrpení, ani potěšení
  • Dokonalá pozornost
  • Vyrovnanost
  • Pochopení

Čtyři meditace bez formy

Po dokončení čtyř meditací formy povedou člověka čtyři meditace bez formy za svět jevů. Tyto čtyři stupně extáze korespondují s posledními čtyřmi kasina popsanými dříve.

  • Mnich nemá nadále žádné ideje, vycházející z fenomenální existence. Nevnímá dále smyslové objekty, jako je forma, světlo, zvuk, vůně a myšlenky. Konečně nemá žádný kontakt se světem formy. Všechny pojmy mnohosti jsou pryč. Tak pobývá v oblasti nekonečného prostoru. Toto je první meditace bez formy.
  • Po vymizení nekonečného prostoru, nemá mnich už žádný kontakt s prostorem. Pak vstoupí do nekonečného vědomí a přebývá tam. To je druhá meditace bez formy.
  • Po vymizení nekonečného vědomí vidí mnich, že všechny jevy nemají samostatnou existenci. Postřehuje, že vše je prázdnotou. Tak dosáhne oblasti prázdnoty a přebývá tam. To je třetí meditace bez formy.
  • Po vymizení prázdnoty vstupuje mnich do oblasti, kde neexistují ani myšlenky, ani nepřítomnost myšlenek a přebývá tam. To je čtvrtá meditace bez formy.

K těmto čtyřem stupňům extáze bez formy je běžně přidáván ještě jeden pro lepší představu o překročení hranic. Jde o stav úplného dokončení, což je vstup do nirvány.


Problémy a překážky

Aby člověk splnil zmíněné podmínky meditace, musí se osvobodit od sedmi problémů a pěti překážek, kterými jsou:

  • Víra v existenci já
  • Pochybnost
  • Víra v účinnost obřadů
  • Touha po budoucím životě
  • Pýcha
  • Domněnky
  • Nevědomost
  • Smyslnost
  • Hněv
  • Nedbalost
  • Duševní neklid
  • Skepticismus

Vhled do zdroje neboli vnitřní vize

Metoda, kterou chceme popsat je málo známa u hínajánských mnichů a zdá se být vhodnější svými charakteristickými rysy pro mahájánu. Nicméně je praktikována v klášteře Wat Paknam v Bangkoku v Thajsku a hodně mnichů ji tam chodí studovat. Kromě mnichů Malého vozu přicházejí pod vedením opata meditovat také zenoví mniši, což ukazuje, že tato metoda není ortodoxní. Její pronikavost a jemnost je taková, že se člověk snadno ztratí v různých intelektuálních zkoumáních, která neustále zaměstnávají vnitřní stav prostřednictvím dlouhého průběhu vhledů. To člověka nutí, aby prošel všemi různými úrovněmi meditace, začínaje doménou formy, aby mohl dospět ke konečnému vysvobození. Jednoduché vysvětlení této metody obsahuje minimálně dva svazky: Samma samadhi, část 1 a 2 od Venerable Chao Khun Mongkol-Thepmuni[13], vydané v roce 1962 v Bangkoku. Není možné poskytnout kompletní přehled na několika stranách. Nicméně popíšeme první stupně.

Metoda zahrnuje deset následujících vhledů

  • Vhled do nehmotných faktorů, jak vznikají a jejich skutečných významů.
  • Vhled do nekonečného rození a smrti hmotných a nehmotných věcí od jednoho okamžiku k dalšímu.
  • Vhled do rozpuštění všech jevů.
  • Vhled do povahy nebezpečí, kterým je třeba se vyhnout.
  • Vhled do inherentní bídy všech jevů, které se zakládají na toužení.
  • Po vhledu do prvních pěti faktorů dochází k následné averzi, což je příprava na vysvobození.
  • Vhled do hledání osvobození podle Vznešené stezky.
  • Vhled do rozlišující meditace, která osvobozuje transcendencí agregáty touhy.
  • Vhled do vyrovnanosti, ve které budou všechny formy pochopeny jako příprava ke konečnému vysvobození.
  • Vhled do možností transformace života, kterým dochází ke konečnému vysvobození. To je podstata čtyř Vznešených pravd se všemi jejich důsledky a vývojem Střední cesty, která přesahuje asketismus i smyslovost.

Technika podrobně

1.Hrubý obraz těla

Po zaujmutí správné tělesné polohy pro meditaci a dosažení klidu se soustřeďte na bod ve středu břicha, dva prsty nad pupkem. Osvoboďte mysl od všech myšlenek a představ. Zapomeňte na dýchání. Pomocí koncentrace se objeví světelné jádro. Pomáhá opakování mantry Samma Araham, která musí být vyslovována pomalu a rytmicky. Toto jádro se koncentrací rozvíjí a dosahuje průměru dvou centimetrů. Nástup této první fáze vidění světelné koule může být zdlouhavý, ale je třeba vytrvat, dokud není dostatečně průzračná, takže nebrání dalšímu postupu. Dříve, než postoupíme dále, musí být tato koule viděna jak během cvičení, tak v průběhu denních činností.

  • Zesílení koncentrace na tuto kouli se nazývá koule prvního stupně. Poté se stává průzračnější a svítivější.
  • Soustřeďujte se, dokud se nestane zcela průzračnou a stálou.
  • V centru koule se objeví jádro, které se díky vytrvalému soustředění transformuje na kouli nazvanou pronikavá pozornost.
  • Zaměřte se na ni, dokud nebude průzračná a nehybná.
  • Ve středu koule se objevuje jádro, které se vytrvalou koncentrací transformuje na kouli nazývanou morálka.
  • Zaměřte se na ni, dokud nebude průzračná a nehybná.
  • Ve středu koule se objevuje jádro, které se vytrvalou koncentrací transformuje na kouli nazývanou koncentrace.
  • Zaměřte se na ni, dokud nebude průzračná a nehybná.
  • Ve středu koule se objevuje jádro, které se vytrvalou koncentrací transformuje na kouli nazývanou moudrost.
  • Zaměřte se na ni, dokud nebude průzračná a nehybná.
  • Ve středu koule se objevuje jádro, které se vytrvalou koncentrací transformuje na kouli nazývanou osvobození.
  • Zaměřte se na ni, dokud nebude průzračná a nehybná.
  • Ve středu koule se objevuje jádro, které se vytrvalou koncentrací transformuje na kouli nazývanou vnímání a poznání osvobození.
  • Zaměřte se na ni, dokud nebude průzračná a nehybná.
  • Ve středu koule se objevuje jádro, které se vytrvalou koncentrací transformuje na pročištěný neboli astrální obraz těla meditujícího v lotosové pozici.

2. Pročištěná neboli astrální forma člověka

  • Zaměřte se na tuto formu ve vnitřním prostoru koule, která je vidět ve středu břicha.
  • Soustřeďte se na ni, dokud nebude průzračná a nehybná. Ve středu koule se objevuje jádro, které se díky vytrvalé koncentraci transformuje na kouli nazvanou pronikavá pozornost.
  • Soustřeďujte se na ni, dokud nebude průzračná a nehybná.
  • Ve středu koule se objevuje jádro, které se díky vytrvalé koncentraci transformuje na kouli nazvanou morálka.
  • Soustřeďujte se na ni, dokud nebude průzračná a nehybná.
  • Ve středu koule se objevuje jádro, které se díky vytrvalé koncentraci transformuje na kouli nazvanou koncentrace.
  • Soustřeďujte se na ni, dokud nebude průzračná a nehybná.
  • Ve středu koule se objevuje jádro, které se díky vytrvalé koncentraci transformuje na kouli nazvanou moudrost.
  • Soustřeďujte se na ni, dokud nebude průzračná a nehybná.
  • Ve středu koule se objevuje jádro, které se díky vytrvalé koncentraci transformuje na kouli nazvanou osvobození.
  • Soustřeďujte se na ni, dokud nebude průzračná a nehybná.
  • Ve středu koule se objevuje jádro, které se díky vytrvalé koncentraci transformuje na kouli nazvanou vnímání a poznání osvobození.
  • Soustřeďujte se na ni, dokud nebude průzračná a nehybná.
  • Ve středu koule se objevuje jádro, které se díky vytrvalé koncentraci transformuje do hrubého obrazu nebeské formy sedící v lotosové pozici.

Postup pokračuje stejným způsobem procházením každého vhledu šesti koulemi: Pronikavá pozornost, morálka, koncentrace, osvobození, vnímání a poznání osvobození. Na konci každého cyklu se objevuje nová forma uvnitř koule, uvnitř které se opět objevuje světelné jádro.

Zde jsou postupné kroky:

  • Hrubá nebeská forma
  • Pročištěná nebeská forma
  • Hrubá forma Brahmy
  • Pročištěná forma Brahmy
  • Hrubá forma arúpa-Brahmy
  • Pročištěná forma Arúpa-Brahmy
  • Hrubá transformovaná forma
  • Pročištěná transformovaná forma
  • Hrubá forma pronikavého proudu
  • Pročištěná forma pronikavého proudu
  • Hrubá forma jediného návratu
  • Pročištěná forma jediného návratu
  • Hrubá forma nenávratu
  • Pročištěná forma nenávratu
  • Osvobození - hrubá forma
  • Osvobození - pročištěná forma

Prvních osm fází této meditace vede k vnímání forem, které nejsou pro běžného člověka postřehnutelné. Počínaje astrálním tělem prochází různými formami nebeských světů, aby se dostal do světa arúpa-brahmy. Arúpa znamená bez formy. Proto je tento svět spojen s touto realizací meditativního stavu bez formy, o němž jsme pojednali dříve.

Devátá etapa označuje přechod z prvních tří etap koncentrace (jak bylo popsáno na začátku této kapitoly) do čtvrtého a posledního stupně meditace. Ten se označuje jako "transformace formy".

Jedenáctá fáze, pronikavý proud, ukazuje impuls ke konečnému vysvobození. Ten, kdo dosáhl této fáze, nemá před sebou více než sedm existencí života v samsáře neboli ve světě iluze.

Třináctá etapa je ta, kdy už má člověk před sebou pouze jednu životní existenci. Patnáctý stupeň je nenavrácení se do světa samsáry. Kdo tento stupeň dosáhne, zrodí se do světa Brahmy, aby mohl konečným očištěním dosáhnout osmnáctý stupeň úplného osvobození. Cyklus znovuzrození je konečně zlomen.


O autorovi

Daniel Odier začal studovat s Kalu Rinpočhem v roce 1968 a zůstal jeho žákem až do roku 1989. V roce 2004 dostal Odier vysvěcení Ch'an v školách Lin t'si a Caodong v Číně, stejně jako povolení učit linii Zhao Zhou Ch'an na Západě. Pořádá semináře v Evropě, Kanadě a Spojených státech a je autorem Meditation Techniques of the Buddhist and Taoist Masters, Desire: The Tantric Path to Awakening, and Tantric Quest. Žije v Paříži.


[1] Satipatthana, le Coeur de la meditation bouddbiste, A. Maisonneuve, Paris.

[2] Všímavost - anglicky mindfulness - je anglický překlad pálijského termínu sati. - Překlad tohoto buddhistického termínu do češtiny se u různých autorů liší. J. Bartovský překládá sati jako ,bdělost' (či podle kontextu také pamětlivost, bedlivost), I. Fišer jako ,bdělost', M. Frýba jako ,všímavost', Š. Chromovský jako ,uvědomění', K. Hájek jako ,všímavost', V. Lesný jako ,rozvažování', J. Marx jako ,bdělá pozornost', V. Miltner jako ,sebeupamatování' (či introspekce, bedlivost); P. Neugebauer jako ,všímavost', L. Procházka jako ,rozjímání' (či upření, dozor, bdělost), K. Werner jako ,uvědomění' (popř. bdělost, uvědomělá pozornost, vědomé pozorování; též uvádí možné překlady dbalost, bedlivost, uvědomělost, pamětlivost), D. Zbavitel jako ,bdělost'... Pro správnou sati (sammá-sati) je charakteristické, že je spojena pouze s prospěšnými stavy vědomí a není nikdy deformována chtivostí, nenávistí či zaslepeností (což sati odlišuje od neprospěšných forem pozornosti). Podle Jana Honzíka (zkráceno).

[3] Cca 1,8 m

[4] Skandha (pálijsky khandha) - "skupina", "soubor"; složky bytosti tvořící tzv. já; projevují se v osobním vědomí. Jsou to: 1. tělesnost, tvar (rúpa); 2. pocity (védaná); 3. rozlišující představy a vjemy (sandžňá); 4. volní hnutí, psychické tvořivé síly (sanskára); 5. akty uvědomování (vidžňána). Jinými slovy: části těla, cit, vnímání, myšlení a vědomí. (K.Minařík: Malý mystický slovník naučný). Poznámka překladatele.

[5] LA. David-Neel, Le Bouddhisme, Ed. Du Rocher, Monaco, 1936.

[6] Viz poznámka 4.

[7] Le Bouddbisme, Ed. Du Rocher, Monaco, 1936.

[8] A. Maisonneuve, Satipattbana, A. Maisonneuve, Paris.

[9] Květoslav Minařík: Vnitřní smysl Nového zákona ... Velmi trpící i nemocný člověk vidí mnohdy člověka zlem nepostiženého jako nejvýš šťastného. A utrpení a nemoc nejsou náhodné. Jsou výsledkem našeho myšlení, jednání i karmických dispozic, které byly rovněž vyvolány těmito činiteli. Což není dokázáno, že nepříznivá duševní hnutí vytvářejí v těle jedy, jimiž se tělo otráví? Proto budete-li jednat, myslit a žít tak, abyste nebyli postiženi strachem nebo nepříznivým vzrušením, bude harmonická i vaše karma. Budete zdraví, spokojení a šťastní, aniž byste k tomu měli reálné, tedy fyzické důvody. - Když již jednou vstoupíte do karmických proudů, vyvolávajících pocity štěstí, nevystoupíte z nich také tak náhle. Pocit štěstí je věcí

duše, a proto se přenáší až za hrob. Šťastný člověk je šťastný i v umírání. Psychická mohoucnost, která po smrti těla přechází do nových forem a existencí, je jimi dál jakoby obalena, a to je předpoklad ke vzniku šťastnějších existencí. Stejně tomu je se zlem a utrpením. I to zůstává obalem duše a provází člověka životem, umíráním i cestou posmrtného přepodstatnění v novou bytost nebo existenci. Proto zjišťuje Buddha: "Dobro tvoří dobro a zlo tvoří zlo." A učí své žáky, aby vysílali přání dobra všem bytostem na všech světových stranách. Učiníme dobře, když se budeme řídit jeho radou. - Poznámka překladatele.

[10] A. David-Neel, Le Bouddbisme, Ed. du Rocher, Monaco, 1936.

[11] A. David-Neel, Le Bouddbisme, Ed. du Rocher, Monaco, 1936.

[12] A. David-Neel, Le Bouddbisme, Ed. du Rocher, Monaco, 1936

[13] Poznámka překladatele: https://www.triple-gem.net/luang-phor-mongkol-thepmuni