Praxe božského oka

Chce-li praktikující usilovat o božský zrak, začne tím, že svou mysl upne na znamení světla - světlo lampy, zářivé perly (korálky) nebo na světlo slunce, měsíce, hvězd atd. Když si tato jasná znamení osvojí, bude schopen vidět ve dne i se zavřenýma očima. V noci bude tato jasná znamení také jasně vidět svým [mentálním] okem, aniž by si je přivolával na mysl. Neustále cvičí, rozjímá o jasu, upíná k němu svou mysl a nepouští ji nikam jinam. Pokud je jeho mysl rozptýlená, usebere ji a přivede zpět k jednobodovosti. Pokud takto praktikuje, citlivost jeho očí odvozená od čtyř prvků nabude povahy sféry jemné formy[1]. Toto oko se nazývá božské oko. Protože je složeno ze čtyř prvků patřících do božské sféry, nazývá se božské oko. Nazývá se velké oko, protože má [povahu] jasného oka mudrců a světců.

Když meditující získá toto božské oko, vidí stromy železných hor obklopujících horu Sumeru a všechny různé země bez překážek. Díky svému oku bez překážek je schopen vidět nespočetné množství Buddhů v deseti směrech spolu s jejich ozdobami [Čisté země]. V této době si bude moci uvědomit, že všichni Buddhové jsou jedno, a také uvidí, že jeden Buddha je [roven] všem Buddhům. Jelikož povaha Dharmy je nezničitelná, když uvidí tělesné vlastnosti Buddhy, uvědomí si, že jeho vlastní [skutečné] tělesné vlastnosti jsou také takové[2]. Protože jeho vlastní tělesné vlastnosti budou čisté, [pro něj] budou takto [čisté] i vlastnosti všech jevů. Jestliže vnímá čistotu Buddhů, bude vnímat i čistotu žáků bez rozlišování z hlediska duality. Kromě bytostí v beztvaré sféře uvidí nezměrné země a bytosti v deseti směrech v různých dobrých či špatných stavech samsárické existence, jako jsou obyvatelé pekel, zvířata, hladoví duchové, lidé a bohové, a pozná karmické příčiny a následky všech vnímajících bytostí v šesti stavech existence v deseti směrech. [To znamená]: tyto bytosti se rodí mezi bohy nebo lidmi v důsledku příčin a podmínek svých prospěšných skutků, zatímco bytosti ve třech nižších stavech existence se rodí v důsledku příčin a podmínek svých neprospěšných skutků.

Praktikující při cvičení božského oka uvidí všechny druhy vnímajících bytostí, ale díky síle své moudrosti nedovolí, aby se objevilo vnímání [skutečných] bytostí. Je to proto, že všechny jevy jsou prosté představy [skutečných] bytostí. I když [praktikující božského oka] vnímá nepřetržitost karmy a jejích výsledků, vstupuje také do [sféry, kde] jsou všechny dharmy zbaveny karmy a jejích výsledků. I když božské oko vidí všechny formy, přesto se díky síle moudrosti nedrží jejich znaků. Je to proto, že všechny formy se stávají prázdnotou.

A navíc praktikující božského oka vnímá [všechny formy] bez ohledu na to, zda jsou překážkou nebo bez překážky, blízko nebo daleko, nahoře nebo dole. Vidí čisté a jemné podoby bohů ve sféře jemné formy, aniž by oni viděli jeho, dokonce ani velký Brahma ho nevidí. To jsou významy různých nadpřirozených schopností, jak jsou podrobně vysvětleny v mahájáně.


[1] Viz V. M. tr., 465-471, také D. N. 1: 180, A. K. B. kap. 7 verš 42,Y.B.S., Śrāvakabhūmi, 466.

[2] Srovnej Pratyutpannabuddhasammukhāvasthitasamādhi, viz např. Bhávanakram 3, 255-6.

Vytvořte si webové stránky zdarma!