Rozpravy

Sútra (mdo)

Hlavní část Buddhových promluv, od dlouhých a podrobných výkladů učení až po stručné shrnutí jednotlivých bodů (Toh 8-359).

O dokonalosti moudrosti

Pradžňápáramitá

Sbírka rozprav o dokonalosti moudrosti (Toh 8-30).

Dokonalost moudrosti v osmnácti tisících řádcích

Toh 10 - Aštá­daša­sáhasriká­pradžňá­páramitá - Anglický překlad 

Dokonalost moudrosti v osmnácti tisících řádcích je jednou z verzí súter Dlouhé dokonalosti moudrosti, která se vyvinula v jižní a jižní a střední Asii současně s verzí Osm tisíc řádků, pravděpodobně během prvních pěti set let po Kristu. Obsahuje mnoho pasáží z nejstaršího dochovaného textu Dlouhé dokonalosti moudrosti (Gilgitský rukopis v sanskrtu) a svou strukturou je podobná ostatním verzím Dlouhé dokonalosti moudrosti sūtry (Sto tisíc a dvacet pět tisíc) v tibetštině v Kangjuru. S úctou předkládá posvátné základní doktríny buddhistické praxe, ale zároveň nabádá čtenáře, aby je odmítl jako předmět připoutanosti, přičemž jejím opakujícím se poselstvím je, že všechny dharmy bez výjimky postrádají jakoukoli vnitřní povahu.

Sútru lze volně rozdělit na tři části: úvodní část, která uvádí na scénu, dlouhou ústřední část a tři závěrečné kapitoly, které se skládají ze dvou důležitých shrnutí dlouhé ústřední části. První z nich (kapitola 84) je veršovaná a koluje také jako samostatný spis nazvaný Veršované shrnutí vlastností drahokamů (Toh 13). Druhé shrnutí má podobu příběhu o Sadápraruditovi a jeho guruovi Dharmodgatovi (kapitoly 85 a 86), načež text končí tím, že Buddha svěřuje dílo svému blízkému společníkovi Ánandovi.

Transcendentální dokonalost moudrosti v deseti tisících řádcích

Toh 11 - Daša­sáhasriká­pradžňá­páramitá - Anglický překlad 

Během pobytu na Supím vrchu poblíž Rádžaghy Buddha uvádí do života sútry, které jsou nejrozsáhlejší ze všech‍ - sútry o Pradžňápáramitě neboli "Transcendentální dokonalosti moudrosti". Tyto sútry, které byly sepsány přibližně na počátku prvního tisíciletí, byly v následujících staletích rozšiřovány a zkracovány a nakonec v tibetském Kandžuru čítají dvacet tři svazků. Mezi nimi je kniha Transcendentní dokonalost moudrosti v deseti tisících řádcích kompaktním a uceleným převyprávěním delších verzí, které se unikátně dochovaly v tibetském překladu, bez specifických komentářů a jsou jen zřídka studovány. Zatímco struktura v zásadě kopíruje strukturu delších verzí, kapitoly 1-2 příhodně shrnují všech tři sta šedesát sedm kategorií jevů, příčinných a plodivých atributů, které sútra zkoumá ve světle moudrosti neboli rozlišujícího uvědomění. Kapitolu 31 a závěrečnou kapitolu 33 uzavírá hodnocení nezvratných bódhisattvů, úskalí odmítání tohoto učení a požehnání, která plynou z jeho písemného zaznamenání.

Srdce dokonalosti moudrosti, Blažená Matka

Toh 21 - Bhagavatípradžňápáramitá­hrdaja - Anglický překlad

V tomto slavném spisu, známém jako Sútra srdce, Buddha Šákjamuni inspiruje svého staršího mnicha Šáriputru, aby si od bódhisattvy Avalókitéšvary vyžádal pokyny, jak praktikovat dokonalost moudrosti. Avalókitéšvara pak popisuje, že ctižádostivý praktik dokonalosti moudrosti musí nejprve pochopit, že všechny jevy postrádají vnitřní povahu, což se rovná uvědomění si prázdnoty. Dále Avalókitéšvara odhaluje krátkou mantru, kterou může praktikující recitovat jako metodu, jak si toto pochopení zkušenostně osvojit. Po Avalókitéšvarově učení Buddha nabízí svůj souhlas a potvrzuje, že toto je nejlepší způsob, jak praktikovat dokonalost moudrosti.

Ornamenty buddhů

Buddhávatansaka

Je prezentována jako jediná dlouhá sútra, ačkoli mnoho z jejích 45 kapitol jsou samostatná díla (Toh 44). 

Deset bhúmi

Toh 44-31 - Dašabhúmika - Anglický překlad

Po dosažení buddhovství je Buddha Šákjamuni přítomen na mnoha místech současně. Deset bhúmi se odehrává dva týdny po jeho osvícení, zatímco tiše sedí v meditaci v ústředním paláci v nejvyšším ráji říše touhy. Tam se shromáždil nespočet bódhisattvů. Díky Buddhově moci vstupuje bódhisattva Vadžragarbha do samádhi a je požehnán nesčetnými buddhy, kteří se rovněž jmenují Vadžragarbha, aby předal bódhisattvům učení Dharmy. V odpovědi na otázky bódhisattvy Vimuktičandry popisuje Vadžragarbha postupně deset bhúmi bódhisattvy. Přichází nespočet bódhisattvů a hlásí, že stejná událost se současně odehrává v nejvyšších rájích všech ostatních světů. Buddha je potěšen Vadžragarbhovým učením.

Kapitola o rozsahu života

Toh 44-37 - tshe'i tshad kyi le'u - Anglický překlad

Bódhisattva Král mysli přednáší shromáždění bódhisattvů o relativitě času mezi různými poli buddhy. Vyjmenovává jedenáct buddhovských polí, přičemž eon v první oblasti odpovídá jednomu dni v následující buddhovské oblasti, kde eon zase odpovídá jednomu dni v další oblasti atd.

Pole kmenů

Toh 44-45 - Ganda­vjúha - Anglický překlad

V této dlouhé závěrečné kapitole Avatansaka Sútry, zatímco Buddha Šákjamuni medituje ve Šrávastí, odjíždí Maňdžušrí do jižní Indie, kde se setkává s mladým laikem Sudhanou a dává mu pokyn, aby se vydal za jistým kaljánamitrou neboli "dobrým přítelem", který pak Sudhanu odkáže na jiného takového přítele. Takto se Sudhana postupně setkává s padesáti mužskými i ženskými, dětskými i dospělými, lidskými i božskými, mnišskými i laickými kaljánamitry, včetně nočních bohyň obklopujících Buddhu a Buddhovy manželky a matky, a dostává od nich učení. Poslední tři v řadě kaljánamitrů jsou tři bódhisattvové Maitréja, Maňdžušrí a Samantabhadra. Sútru uzavírá Samantabhadrova recitace Samantabhadračarjápranidhány ("Modlitby za dokonale správné chování").

Spousta klenotů

Kapitola, která učí očistě bezbřehých bran

Toh. 46 Ananta­mukhaparišo­dhana­nirdešaparivarta - Anglický překlad

Kapitola učící očištění bezbřehých bran se skládá z rozsáhlé přednášky, kterou Buddha přednesl svému bódhisattvovskému žákovi Anantavjúhovi. Poučení se skládá z tzv. dhárání brány, nauky, která zahrnuje řadu dhárání, jež jsou prokládána různými zaklínadly. Učení se obecně zabývá známými mahájánovými buddhistickými tématy, od nedostatku vrozené identity až po kvality úplného probuzení, ale tato témata jsou zde představena v rámci širší exegeze významu brány dhárání.

Učení o soustavě brnění

Toh. 51 Varma­vjúha­nirdeša - Anglický překlad

Učení o brnění popisuje dialog mezi Buddhou Šákjamunim a bódhisattvou Anantamati. Sútra se zabývá především velkou zbrojí, vlastností související s dokonalostí vhledu. Jako taková není běžným druhem brnění. Obléknout si ho znamená spíše vzdát se veškerého uchopování jevů a pilně se věnovat stezce s vhledem do podstaty jevů. Buddha a Anantamati také hovoří o povaze Velkého vozu a velké stezky, přičemž stále zdůrazňují jejich prázdnotu a nedostatek označení.