Dopis příteli - Nágardžuna

Ke stažení v PDF

Dopis příteli

s. Suhrlekha, tib. Šepä Tringjig (bShes-pa'i springs-yig)

K překladu do češtiny jsem použil anglický překlad od Alexandra Berzina a překlad a úvod z překladu Padmakara Translation Group. Jaroslav Holeček 2021

Úvod

Velký indický mistr Árja Nágárdžuna vynikal schopností shrnout celé Buddhovo učení do ucelených děl, aniž by je jakkoli rozmělnil. Jak předpověděl sám Buddha Šákjámuni, vyniká zejména tím, že vyložil hluboký význam učení.

Dílo předkládané v této knize je dopisem, který napsal svému příteli a žákovi králi Dečo Zangpovi (jak je znám v tibetštině), a poskytuje upřímný, ale jemně vypointovaný výklad celé buddhistické cesty, od základních základů disciplíny až po hloubku mahájánového pohledu. Je určeno každému, ať už zasvěcenému mnichovi či mnišce, nebo laikovi, který si upřímně přeje praktikovat Buddhovo učení jako prostředek k osvobození od samsáry.

Pokud se nám někdy zdá, že nás přístup Nágárdžuny v Dopise příteli nerozveseluje, měli bychom pochopit, že nám jasným a nepřikrášleným způsobem ukazuje cestu k osvobození, a nepíše román. Jeho cílem není usilovat o slávu autora bestsellerů, ale prospět svému příteli a každému, kdo je ochoten reagovat na upřímné rady, které mu dává.

Jigme Khyentse

Dordogne, 2005

Úvod překladatele do angličtiny

Lidé, kteří začali studovat tibetský buddhismus, si nemohou dlouho neuvědomovat význam Nágardžunova Dopisu příteli (v sanskrtu Suhrillekha), protože i když neměli příležitost přečíst si jej samostatně, dříve či později se s citacemi z Nágardžunovy básně setkají v mnoha písemných i ústních komentářích k jiným textům, které tibetská tradice vytvořila. Dopis příteli je i přes svou krátkost monumentem indické tradice šástry, neboť s neobyčejnou jasností a nezapomenutelnou obrazností pokrývá celou mahájánovou cestu. Pro mnohé studenty buddhismu se původní kanonické texty - tedy sútry a další díla, která zaznamenala Buddhovo učení a byla přeložena do tibetského Kandžuru - mohou jevit jako poněkud skličující, neboť jich je obrovské množství a často se omezují na konkrétní témata, přičemž ve většině případů byly předneseny v reakci na konkrétní situace. Získat celkový pohled na celou buddhistickou cestu vyžadovalo nejen výjimečnou paměť, ale také ohromnou schopnost uspořádat a syntetizovat materiál vyjádřený v sútrách. Právě proto, aby studenti mohli lépe pochopit skutečné poselství celého rozsahu a rozmanitosti Buddhova učení, sepsali indičtí mistři jako Nágárdžuna po staletích od Buddhova odchodu z tohoto světa mnoho šáster pozdější kanonické tradice, které byly přeloženy do tibetského Tandžuru. Považovat šástry pouze za komentáře není vždy zcela smysluplné, neboť taková díla, jako je Dopis příteli nebo Šántidévova Cesta bódhisattvy, spíše zhušťují než rozšiřují původní Buddhovo učení. Přesto jsou zcela založena na Buddhových slovech a mnoho řádků v Dopise příteli se výslovně odvolává na pasáže ze súter. Tyto odkazy slouží jako klíč k osvěžení čtenářovy paměti, i když samozřejmě předpokládají, že čtenář je s těmito sútrami již obeznámen. Pohled na poslední dva řádky 68. verše a na odpovídající část komentáře s citací ze súter, na něž se odkazuje, to dobře ilustruje. Ukazuje také, proč bylo nutné, aby pozdější mistři, jak v Indii, tak v Tibetu, zase sestavovali komentáře, které tyto šástry vysvětlují a rozšiřují. Díla jako Dopis příteli, která se dala snadno naučit nazpaměť, tak poskytovala rámec, na který mohl buddhistický praktik "zavěsit" podrobné výklady, jež lze nalézt v sútrách. A protože pokrývaly širokou škálu témat, byly užitečné jako zdroje písem, které mohli citovat tibetští spisovatelé vysvětlující konkrétní body buddhistického učení.

Nágardžuna

Nágardžuna je spolu s Asangou obecně považován za nejvýznamnější osobnost mahájánového buddhismu. Je uznáván jako otec mádhjamiky a byl to právě on, kdo přinesl do lidského světa Pradžňápáramitu ve Sto tisících verších (dosud skrytou v říši nágů), která inspirovala jeho vlastní Múlamadhjamaka-kárika, na níž je založena celá mádhjamika. Byl plodným spisovatelem, mezi jeho díla patří Šest textů o rozvažování, chvalozpěvy a řada rozprav (včetně Dopisu příteli). Jako hlavní opat Nálandy se velkou měrou zasloužil o zvýšení pověsti této významné mnišské univerzity jako sídla vzdělanosti a čistého jednání. Většina podrobností o jeho životě se k nám však dostala převážně z legend a stejně jako v případě mnoha velkých mistrů prvních několika set let po Buddhově parinirváně je obtížné vytvořit si jasný obrázek ze všech dostupných četných a rozmanitých zpráv. Buddha sám předpověděl, že Nágardžuna se narodí čtyři sta let po jeho parinirváně a že bude žít šest set let. To ve skutečnosti koresponduje s daty, která mu většina badatelů přisuzuje a která leží někde kolem prvního a druhého století křesťanské éry, což spadá zhruba do poloviny Buddhou předpovězeného období.

Navzdory této předpovědi dlouhověkosti se zpočátku zdálo, že Nágárdžunův život bude krátký. Věštec, s nímž se rodiče radili krátce po jeho narození, jim řekl, že dítě přežije jen sedm dní, pokud nepřinesou oběti stovce mnichů, což rodiče s radostí splnili. Když jim však bylo následně řečeno, že pro prodloužení chlapcova života na více než sedm let nelze nic udělat, poslali ho krátce před jeho sedmými narozeninami pryč, aby nemuseli snášet zármutek z pohledu na synovu mrtvolu. Díky tomu, že přišel do Nálandy, kde byl vysvěcen a zasvěcen do tantrické praxe propůjčující nesmrtelnost velkým mistrem Sarahou[1] (v tomto kontextu známým také jako Ráhulabhadra), nejenže přežil tuto druhou lhůtu, ale stal se z něj vzdělaný učenec a plně zdatný praktik, který ovládl učení súter a tanter, a dokonce i vědu o alchymii. Během svého života významně prospíval učení a vnímajícím bytostem, přičemž mnohokrát použil zázračné síly. Zvláštní vztah, který pěstoval s nágy[2] a který mu umožnil načíst Pradžňápáramitu ve Sto tisících verších, se odráží nejen v jeho jménu, ale i v četných vyobrazeních, na nichž je vyobrazen s hlavami (kober) nágů, které ho stíní před sluncem, když učí Dharmu.

Král Surabhibhadra

Současné sanskrtské prameny sice poskytly moderním badatelům určitou představu o Nágárdžunově životě, ale není možné určit přítele, pro kterého svůj Dopis napsal, protože se nedochovala žádná sanskrtská verze tohoto díla. Jeho původní jméno lze pouze odhadnout zpětným překladem dvou tibetských jmen, která existují v různých verzích textu, do sanskrtu. V důsledku toho se v různých překladech Dopisu setkáváme s jeho různým označením jako Surabhibhadra (jméno, které jsme zde přijali, i když svévolně), Udajibhadra, Udajana, Gautamiputra, Kaniška, Šatavahana atd. Můžeme jen říci, že byl pravděpodobně jedním z řady andranských králů vládnoucích ve střední Indii v době, kdy tam žil Nágardžuna. Nicméně, i když znalost historického pozadí literárního díla může někdy poskytnout cenné poznatky o samotném textu, v tomto případě není přesná identifikace krále pro pochopení Nágárdžunova poselství rozhodující a nemá vliv na jeho hodnotu jako základu pro buddhistickou praxi.

Dopis příteli

Ó ty, jenž máš dobré vlastnosti, který ses stal pomocí ctnostných činů ctihodným, naslouchej prosím těmto veršům, které jsem složil, aby se do paměti vštípila pozitivní energie, pocházející z následování výkladů řeči Sugaty[3].
Musíš se odevzdat morálnímu úsilí, které není zkompromitované, zkreslené a narušené. Bylo řečeno, že morální úsilí je základem všech dobrých kvalit, stejně jako je země základem všeho, co se pohybuje nebo nikoli.
Štědrost, morálka, trpělivost, vytrvalost, stálost v meditaci a analytická moudrost, to jsou nezměrné a dalekosáhlé způsoby jednání.
Každá rodina, ve které je ctěn otec a matka, bude společně s Brahmou a s učiteli; budou známí tím, že je ctí a pak také dosáhnou znovuzrození ve vyšších sférách.
Když se člověk vzdá ubližování, krádeží, sexuálních aktivit, lži, alkoholu a jídla v nevhodný čas, potěšení z vysokého lůžka a pohodlného sezení, hudby, tance a všemožných ozdob.
A přijme těchto osm článků, které napodobují morální disciplínu osvobozených arhatů, těchto dvacet jedna slibů udělí mužům a ženám půvabné tělo z oblasti bohů.
Za nepřátele považujte chamtivost, podlost, přetvářku, připoutanost, lenost, falešné sebevědomí, chtíč, nenávist a domýšlivost na vlastní původ (kastu), zevnějšek, vzdělání, mládí nebo sílu a moc.
Mudrc prohlásil, že starostlivost (pečlivost) symbolizuje nektar (nesmrtelnosti), zatímco lhostejnost je stavem smrti. Proto, abyste posílili své ctnostné záměry v Dharmě, musíte mít vždy pečující postoj a být pozorní.
Kdo byl původně lhostejný a později si osvojí pozorný postoj, stane se krásným jako Luna, když vystoupí z mraků, jako Nanda[4], Angulimála[5], Adžátašatru[6] a Udajana[7].
Protože se žádná zkouška nevyrovná trpělivosti, nesmíš dát hněvu příležitost (se objevit). Buddha prohlásil, že zbavení se hněvu přináší dosažení stavu "žádný návrat".
Udržováním záští a přemýšlením: "Ten mě urazil, překazil mi plány, porazil mě, ten mě připravil o majetek," - tím konflikty pouze posilují. Kdo se zbaví záští, klidně usíná.
Uvědom si, že myšlenky mohou být jako obrazce zobrazené ve vodě, v hlíně nebo v kameni. Nejlepší je, aby se rušivé emoce podobaly těm prvým, zatímco touha po Dharmě jako ty poslední.
Vítěz (Buddha) prohlásil, že jsou tři druhy lidské řeči: podobné medu, květinám a výkalům - příjemné srdci, pravdivé a falešné. Z nich se zbav těch posledních.
Jsou čtyři (druhy) lidí: ti, kteří se ze světla dostanou do světla; ti, kteří se z tmy dostanou do tmy; ti, kteří se ze světla dostanou do tmy a ti, který se z tmy dostanou do světla. Buď jako ti první.
Lidé jsou jako plody manga: nezralé, ale zdánlivě zralé; zralé, ale zdánlivě nezralé; nezralé se jeví jako nezralé; a zralé se jeví jako zralé. Chápejte (je) jako takové.
Nedívej se na ženy jiných, ale pokud je náhodou uvidíš, vnímej je podle jejich věku jako svou matku, dceru nebo sestru. Pokud by se objevil chtíč, důkladně přemýšlej o (jejich tělech majících) povahu nečistot.
Pevně drž svou mysl, když (začne) bloudit, jako by byla podobná tvému učení, podobná tvému dítěti, podobná pokladu nebo srovnatelná s tvým životem. Odvrať se od požitků smyslových objektů, jako by byly podobné jedu, moru, zbrani, nepříteli nebo ohni.
Touha po požitcích nás zničí, požitky jsou jako ovoce kimba[8], řekl Pán Vítězů. Zanechte jich! Jejich železnými řetězy jsou světští lidé spoutáni ve vězení opakující se samsáry.
Z těch, kdo vítězí nad předměty věčně se potulujících šesti smyslů, a z těch, kdo vítězí nad množstvím nepřátel v boji, jsou moudřejšími a lepšími hrdinové ti první.
Podívejte se na tělo mladé ženy, samo o sobě odděleno: s odporným zápachem se podobá nádobě na všechny nečistoty, vytéká z devíti otvorů, obtížně uspokojitelné a je pokryto kůží, a pak (se podívejte) na její okrasy, také samy o sobě oddělené.
Také si uvědom, že chtivost u těch, kdo touží (po smyslových objektech) je podobna tomu, co se děje s malomocným, sužovaným červy, který se spoléhá na oheň, aby se trochu utěšil, a přesto se mu nedostává úlevy.
(Proto) si kvůli vidění nejhlubší (pravdy) zvykněte věnovat správnou pozornost jevům. Neexistuje vůbec žádné jiné preventivní opatření, které by mělo tak dobré vlastnosti jako toto.
Ačkoli člověk může mít (dobrou) kastu, postavu a vzdělání, pokud mu chybí rozlišovací schopnost a mravní kázeň, není hoden úcty. Vzhledem k tomu je třeba ctít každého, kdo má tyto dvě vlastnosti, i když mu ostatní dobré vlastnosti chybí.
Ó Realizátore pomíjivého světa. Neměj za předmět své mysli osm pomíjivých věcí světa: totiž hmotný zisk a ztrátu, štěstí a neštěstí, věci příjemné k poslechu a nepříjemné k poslechu nebo chválu a pohrdání. Buď k nim lhostejný.
Nesmíš se dopouštět žádných špatných činů, a to ani kvůli bráhmanovi, mnichovi, bohu nebo hostu, ani kvůli svému otci, matce, dítěti, královně nebo družině. Oni se nebudou podílet na jejich uzrání v pekle.
I když tě (...) negativní karmické činy nemusí ihned poté rozsekat jako meč, až přijde čas smrti, projeví se všechny karmické následky.
Mudrc (Buddha) řekl, že víra ve skutečnost, mravní sebekázeň, štědré dávání, naslouchání, mravní důstojnost, péče o to, jak se tvé činy odrážejí na druhých, a rozlišující vědomí jsou sedmi ušlechtilými drahokamy (árja). Pochopte, že ostatní, obyčejné drahokamy nemají žádný význam.
Hazardní hry s kostkami, vyhledávání (bezvýznamných) setkání, lenost, spoléhání se na falešné přátele, omamné látky a noční toulky vedou k horším stavům znovuzrození a k úpadku pověsti. Těchto šesti se vzdejte.
Učitel bohů a lidí řekl vynikajícím způsobem, že ze všech pokladů je spokojenost tím nejlepším. Tedy buď zcela spokojen. Poznáš-li spokojenost, i když nevlastníš žádné bohatství, budeš zcela bohatý.
Dobrý pane, stejně jako mají problémy ti, kdo mají mnoho majetku, nemají problémy ti, jejichž tužby jsou malé. Kolik hlav mají přední nágové, tolik problémů z nich vyplývá (z drahokamů, které na nich mají).
Vyvarujte se (brát si) tyto tři (typy) manželek, ty, jejichž povahou je: stýkat se s vašimi nepřáteli, jako vražedkyně; pohrdat svými muži, jako paničky, nebo loupit a krást i malé věci, jako zlodějky.
Ale ta, která je s tebou sladěná jako sestra, nebo jako přítelkyně jde přímo k tvému srdci, nebo jako matka si přeje tvé blaho, nebo jako služebná je poslušná - cti ji jako rodinné božstvo.
Spoléhej se na jídlo ve správné (míře), jako na lék, bez nenasytnosti nebo nechuti, nikoliv z marnivosti, nebo aby ses předváděl a ne kvůli posedlosti zdravím, ale jen pro účel udržování těla.
Ó Pane spravedlnosti, poté, co jsi prožil celý den a první a poslední část noci (v konstruktivních činech), jdi mezi těmito dvěma (částmi) s rozvahou spát, aniž by tvůj spánek byl neužitečný.
Neustále správným způsobem medituj o lásce, soucitu, radosti a vyrovnanosti. I když takto nezískáš nejvyšší (cíl, nirvánu), dosáhneš (alespoň) blaženosti říše Brahmy.
Pomocí čtyř stavů dhján duševní stability, které nás zbavují působení (objektů) říše touhy, tělesné radosti, mentální blaženosti a utrpení, dosáhneš štěstí rovné bohům nebeské říše Brahmy, zářivého světla, plné ctnosti a nejvyššího plodu.
Závažnost karmických činů, ať už konstruktivních nebo destruktivních, vyplývá z pěti aspektů: jejich četnosti, (motivující emoce), která je provází, absence protichůdných sil, (prospěchu nebo škody, kterou vytváří) základny (na kterou jsou zaměřeny) a hlavních dobrých vlastností, které (tato základna) má. Proto se snaž o prospěšné chování (mající těchto pět bodů).
Stejně jako několik gramů soli může změnit chuť malého množství vody, ale ne chuť řeky Gangy, uvědom si, že drobné negativní karmické činy jsou ve skutečnosti podobné, pokud jde o rozsáhlé kořeny konstruktivní síly.
Roztržitost mysli a výčitky, zlá vůle, malátnost a ospalost, tužby a nerozhodné kolísání - uvědomte si, že těchto pět překážek jsou zloději, kteří loupí drahokamy konstruktivního (chování).
Víra ve skutečnost, radostná vytrvalost a bdělost, soustředěnost a rozlišující vědomí jsou pěti nejvyššími prostředky Dharmy. Usiluj o ně. Jsou známy jako síly a schopnosti a také jako to, co vás přivede na vrchol.
"Nepřekročil jsem nemoc, stáří, smrt, rozloučení s tím, co je mi příjemné, ani to, co se mnou provede moje karma." Bránou protikladu, opakovaně takto uvažujíce, se nestanete samolibými.
Toužíš-li po vyšším stavu znovuzrození nebo osvobození, osvoj si správný názor. U osob s nesprávným názorem budou mít všechny i dobré skutky nesnesitelné zrání (výsledky).
Věz, že lidé ve skutečnosti nejsou šťastní, nejsou stálí, nemají své já a nejsou čistí. Ti, kdo nemají (tyto čtyři) spojené polohy bdělé pozornosti, považují (lidi) za čtyři zvrácené ( cesty), a (tím) jsou zničeni.
Bylo řečeno, že formy nejsou já, já není vlastníkem forem, já nepřebývá ve formách a formy nepřebývají v já. Stejně tak pochop, že zbývající čtyři agregáty[9] (rovněž) postrádají (nemožné já).
Agregáty (nepocházejí) z triumfu přání, ani z (trvalého) času, ani z prvotní hmoty, ani z esenciální přirozenosti, ani od mocného stvořitele Íšvary, ani ne bez příčiny. Věz, že vznikají z nevědomosti, karmických činů a tužeb.
Považování zvrácené morálky nebo jednání za to nejlepší, nahlížení těla nesprávným, obráceným způsobem a nerozhodné váhání - uvědom si, že tato tři pouta jsou překážkami v bráně do města osvobození.
Osvobození závisí na tobě samém. Protože v tomto ohledu nelze nic (získat) pomocí druhých, vynakládej úsilí na (realizaci) čtyř pravd prostřednictvím (získání) naslouchání, disciplíny a stability mysli.
Trénuj se vždy v nejvyšší disciplíně, nejvyšší moudrosti a nejvyšším myšlení. Mnišských slibů je více než sto padesát, ale všechny jsou zahrnuty v těchto třech.
Můj pane, Buddha učil bdělou pozornost těla jako jedinou cestu, po které je třeba kráčet. Pevně se jí drž a dobře ji střež, neboť veškerá Dharma je zničena ztrátou bdělosti.
Se všemi svými riziky tento život nevydrží o nic více než bublinky z větru v potoce. Jak úžasné je nadechnout se a zase vydechnout, usnout a pak se probudit osvěžený.
Toto tělo skončí jako popel, vysušený prach nebo sliz. A hlavně jako lejno, žádná podstata nezůstane. Zkonzumované, vypařené, shnilé. Tak poznej jeho podstatu: rozpad.
Země, hora Méru[10] i oceány budou pohlceny sedmi planoucími slunci; z věcí, které mají formu, nezůstane ani popel, o malém, křehkém člověku není třeba mluvit.
Všechno je pomíjivé, zbavené jáství, takže pokud nemáš zůstat bez útočiště a bezmocný, odtáhni svou mysl, ó králi, od samsáry, podobné planému stromu.
Mnohem obtížnější, než aby se želva náhodou dostala do jediné pasti ve velkém oceánu, je znovuzrození jako člověk, když se narodí jako zvíře; tak dbej posvátné Dharmy, králi, a učiň svůj život prospěšným.
Ještě hloupější než ten, kdo zvrací do zlaté nádoby plné drahokamů, je ten, který získal vzácné lidské zrození a promarnil je ve zlém, hříšném životě.
Přebýváš na vhodném místě, následuješ svaté bytosti a důvěřuješ jim. Máš vysoké tužby a úsilí, se zásluhami z minulosti. Tato čtyři velká kola jsou ti k dispozici.
Ctnostný přítel, v něhož máš vkládat důvěru, dovedl čisté jednání k dokonalosti, řekl Pán. Tak následuj svaté bytosti, je jich mnoho, které se spolehly na buddhy a nalezly pokoj.
Zrození s falešnou vírou[11], nebo jako zvíře, nebo préta, nebo v pekle, zbaven Buddhových slov, barbar v pohraničních zemích, nebo zrození jako hlupák a němý. -
Nebo se zrodit mezi dlouho žijícími bohy... Těchto osm vadných stavů nedává žádné možnosti. Musíš být svobodný, a když najdeš příležitost, být pilný, abys zrození zastavil.
Ó urozený pane, aby sílilo tvé znechucení z této samsáry, zdroje mnoha bolestí, zmařených přání, smrti, špatného zdraví, stáří, věnuj prosím pozornost jejím nedostatkům, byť jen několika.
Muži, kteří zplodili syny, jsou zase syny. A matky stejně tak dcerami. Zarytí nepřátelé se mění v přátele, a naopak. Protože v samsáře není nic jistého.
Věz, že každá bytost vypila více mléka, než by se vešlo do všech čtyř velkých oceánů. A přesto, napodobujíc obyčejné lidi, bude kolovat a pít stále víc a víc.
Hromada všech kostí, které po sobě každá bytost zanechala, by dosáhla až na vrchol Méru nebo ještě výš. Na spočítání rodokmenu své matky pomocí kuliček velikosti bobulí, na to by země nestačila.
Indra, všeobecně uctívaný, padne opět na zem silou činu (karmy). A ten, kdo vládl vesmíru jako král, se stane otrokem v kole samsáry.
Dlouhé věky bylo vzrušující hladit krásná ňadra a pasy nebeských panen. Teď bude člověk snášet strašlivé pohlazení, drcení, řezání a trhání pekelnými stroji.
Po léta jsi mohl zůstat na vrcholu Méru a těšit se, jak se ti pod nohama poddává, ale teď pomysli na muka, která tě zasáhnou: Brodit se žhavým uhlím a shnilým masem.
Ti, kdo si hráli v Radostné zahradě a v Krásném háji je obsluhovaly nebeské panny, přijdou do lesů stromů s mečovitými listy a uříznou si ruce a nohy, uši a nos.
Mezi zlatými lotosy a krásnými dívkami se koupali v nebeském jemně plynoucím jezírku, ale do pekelných vod se ponoří, do spalující řeky, kterou nikdo nemůže přebrodit.
Bůh Kámalóka, ten získá takovou blaženost, jako Brahma, blaženost, která je prosta všech tužeb; ale věz, že po ní přichází neustálá bolest: Jako dříví na oheň živí plameny Avíči[12].
Ten, kdo se znovuzrodil jako slunce nebo měsíc, světlo jehož těla osvětlovalo celé světy daleko pod ním, pak dospěje do stavů nejtemnější temnoty. Jeho natažené ruce nebudou vidět.
Takto budeš trpět, a když to víš, chop se prosím lampy trojí podoby zásluh[13], neboť jinak se ponoříš a půjdeš sám v nejhlubší tmě neosvětlené sluncem ani měsícem.
Pro bytosti, které se oddávají zlým skutkům, je v těchto a dalších peklech neustálá bolest: Oživujícím pekle, černé linie a intenzivního žáru a nepřekonatelně drtivých, křičících muk.
Někteří jsou vymačkaní a vylisovaní jako sezam, jiní rozemleti jako nejjemnější mouka, některé jsou rozřezáváni pilami, jiní sekáni sekerami, nabroušenými jako břitva.
Podobně jsou někteří nuceni pít až do úplného naplnění hořící tekutinu (železo) a někteří jsou přímo nabodáváni na ostnaté železné kůly, planoucí plameny.
Někteří jsou zmítáni zuřivými psy s železnými tesáky a zvedají ruce k nebi; a jiným, bezmocným, havrani s ostrými železnými zobáky a nesnesitelnými drápy vyklovou (oči).
Některým červi, nejrůznější brouci, ovádi a desetitisíce černých sršňů způsobují takové rány, že je nemožné se jich dotknout, jsou požíráni a zplundrováni křičí.
Někteří jsou bez ustání páleni na hromadě žhavých uhlíků, s otevřenými ústy, a někteří jsou vařeni ve velkých železných kotlích, (obracející se) jako rýžové knedlíky.
Každý, kdo má negativní karmickou energii a koho tisícerým způsobem neděsí, když se doslechne o nezměrném utrpení v neradostných říších, od kterých je oddělen pouhým zastavením jediného dechu, musí mít povahu (tvrdou) jako diamant.
(Protože) pokud ti i pohled na výjevy neradostných sfér, poslouchání (o nich), uchovávání (jejich zobrazení) v mysli, čtení nebo (sledování) jejich fyzického ztvárnění vyvolává hrůzu, co je třeba zmínit, když bys je skutečně musel prožívat jako nesnesitelné dozrávání (své negativní karmy)?
Stejně jako je ze všech slastí jako nadřazená slastem stanovena slast zbavení se tužeb, tak je ze všech utrpení nej nesnesitelnější utrpení neradostné říše neutuchající bolesti.
Jakkoli velké utrpení může být na tomto (světě) způsobeno tím, že je člověk denně násilně probodáván třemi sty kopími, to se ani přibližně (nepřibližuje) a neodpovídá to ani zlomku nejmenšího utrpení v neradostných říších.
I kdybys takto prožíval krajně nesnesitelné utrpení po stovky milionů let, dokud se tvá destruktivní energie nevyčerpá, tak dlouho se s (tímto) životem nerozloučíš.
Semeny těchto plodů destruktivní energie jsou chybné skutky tvého těla, řeči a mysli. (Proto) ze všech sil vyvíjej takové úsilí, abys z nich neměl ani špetku, ať už z jakýchkoli příčin.
Dokonce i ve stavu zvířecího znovuzrození dochází k nejrůznějším útrapám: k porážení, svazování, bití atd. Pro ty, kdo se musejí vzdát (možnosti) obětavého chování vedoucího ke (stavu) míru, je tu krajně nesnesitelné požírání jednoho druhým.
Někteří jsou zabíjeni kvůli perlám nebo vlně, kostem, masu nebo kožešinám, jiní jsou přinuceni k otroctví, jsou biti kopanci, pěstmi nebo biči, háky nebo bodáky.
Také duchové, jsou sevřeni nepřetržitým proudem utrpení, které pramení z toho, že jim chybí to, po čem touží. Musí se poddat krajně nesnesitelnému (stavu), který se dostavuje z toho, že mají hlad, žízeň, zimu, horko a strach.
Někteří, s břichy (obrovskými) jako hora, (spojenými) s ústy velkými jen jako ucho jehly, jsou mučeni hladem a nemohou sníst ani tu nejmenší hrudku odhozené nečistoty.
Někteří s těly (jen) z kůže a kostí, a nazí jako uschlé vrcholky palmy palmyra; zatímco některým v noci z úst šlehají plameny, protože musí jíst hořící písek, který se jim dostává do úst.
Některé nižší skupiny nedokážou nalézt ani špínu, jako je hnis, exkrementy, krev a podobně; mlátí se navzájem do obličeje a hltají vytékající hnis, který jim vytéká ze vředů na krku.
V létě se jim zdá, že i měsíc je horký, a v zimě se jim naopak zdá, že i slunce je studené; stromy se stávají neplodnými, když se na ně jen podívají, a řeky jsou vyschlé.
Někteří, jejichž těla jsou pevně spoutána poutem karmy jejich chybných činů, kvůli nimž se vystavili utrpení, nezemřou ani za pět tisíc nebo deset tisíc let.
Jakkoli rozličná utrpení se tam vyskytují, (všechna jsou) jedné chuti, která obdrželi lpící duchové, jejich příčinou je potěšení z lakomství jako lidé; a Buddha řekl, že lakomost je nízká.
Přestože vyšší (nebeské bytosti) požívají velkou blaženost, míra utrpení při jejich skonu a sestupu je mnohem větší. Po takové úvaze by ctihodní lidé nikdy více netoužili po vyčerpatelném zrození s vyšším stavem.
"Barva tvého těla se změní v nehezkou, na tvém trůně není žádná rozkoš, květinové věnce zvadnou, šaty začnou zapáchat a na těle se objeví pot, který tam předtím nikdy nebyl."
(Těchto) pět prvních známek, které ohlašují smrt a sestup z vyššího stavu, se objevuje nebešťanům ve vyšších stavech znovuzrození, stejně jako se znamení smrti (objevují) lidem na Zemi a ohlašují blížící se smrt.
Pokud jim při sestupu z nebeských světů nezůstane vůbec žádný zbytek obranné síly, promění se poté bez kontroly do stavu znovuzrození jako plazící se stvoření, lpící duch nebo bytost uvězněná v neradostné sféře, podle toho, o kterou jde.
Pseudo-božské[14] bytosti mají také velké duševní útrapy kvůli nepřátelství k nebeské slávě, které je jejich přirozeností. Ačkoli mají inteligenci, nedokáží vidět pravdu kvůli zatemnění způsobenému (jejich) stavem zrození.
Protože se samsára opakuje, neexistuje žádné úžasné znovuzrození jako nebeská bytost, člověk, bytost z neradostné říše, lpící duch nebo plazivá bytost. Věz tedy, že znovuzrození je něco, co se ukáže být (ničím více než) nádobou na četná trápení.
I když ti tedy na hlavě nebo na oděvu náhle vzplane oheň, vzdej se snahy o uhašení a raději se snaž uhasit další nutkavé znovuzrození. Neexistuje žádná jiná nutnost, která by byla důležitější než tato.
S etickou sebekázní, rozlišujícím uvědoměním a duševní stabilitou dosáhni vysokého stavu nirvány, zklidněný, zkrocený a beze poskvrn, bez stárnutí, bez umírání a nikdy se nevyčerpávající, oddělený od země, vody, ohně a větru, slunce a měsíce.
Bdělá pozornost, rozlišování jevů, vytrvalost, radost, smysl pro přiměřenost, soustředěnost a vyrovnanost - těchto sedm je větví (příčinou) očištěného stavu: je to síť konstruktivních faktorů, které vedou k dosažení nirvány.
Bez rozlišujícího uvědomění nemůže existovat duševní stabilita a bez duševní stability nemůže existovat ani rozlišující uvědomění. Kdo však má obojí, bude schopen proměnit oceán (své) nutkavé existence na ("louži") v otisku kopyta vola.
(Buddha), příbuzný Slunce, prohlásil, že existuje čtrnáct (otázek), na které by světu neodpověděl. Ať už jsou jakékoli, neuvažuj o nich. Mysl, která (se jimi zabývá), není taková, která by mohla uklidnit (utrpení).
Z neuvědomění[15] vznikají karmické impulsy, z nich vědomí, z něj jméno a forma, z nich poznávací podněty a z nich kontaktní vědomí, prohlásil Mudrc.
Z kontaktu s vědomím vznikají pocity (na úrovni štěstí), na základě pocitů vzniká touha, z touhy se vyvíjí získávající emoce[16] nebo postoj, z něj impuls k další existenci a z impulsu další existence, znovuzrození.
Když dojde ke znovuzrození, vznikne nesmírně mnoho druhů utrpení, jako je smutek, nemoc, stárnutí, nezískání toho, po čem toužíme, a strach ze smrti, ale zastavením znovuzrození se všechna tato trápení zastaví.
Toto závislé vznikání, (nej)cennější (drahokam) v pokladu výroků Vítězného, je hluboké; kdo ho správně chápe, spatří Buddhu, nejvyššího Poznavatele Skutečnosti.
Správný názor, způsob života a úsilí, bdělost a soustředění, řeč a vymezení činů a správné myšlení jsou osmi oblastmi stezky mysli: musíš o nich meditovat, abys dosáhl míru (nirvány).
Toto znovuzrození je utrpení; to, co se nazývá touha, je jeho rozsáhlým zdrojovým faktorem; jeho zastavení je osvobozením; a cesta mysli k jeho dosažení je osminásobná: tyto oddíly mysli na cestě árjů.
Proto je třeba vždy usilovat o to, aby se člověk mohl seznámit se čtyřmi pravdami árjů. Dokonce i hospodáři na vrcholu moci, mohou uvědoměním přebrodit překážky (řeku) rozrušujících emocí.
Kdokoli (v sobě) uskutečnil Dharmu - ve skutečnosti to nejsou (bytosti), které spadly z nebe; nejsou to (bytosti), které vyrostly jako plodiny z lůna země; předtím to byli jen (obyčejní) lidé, kteří byli závislí na svých rozrušujících emocích; a tak,
Co je (ti) třeba poradit více, Neohrožený? (Nej)důležitější rada, která je přínosná, zní: Zkroť svou mysl! Vítězný Mistr prohlásil: "Mysl je kořenem (všech preventivních opatření) Dharmy."
Ať už jsou v těchto slovech pro tebe uvedeny jakékoli pokyny, i pro mnicha by bylo obtížné je dokonale splnit. (Snaž se tedy učinit) základní povahou svého jednání jakékoli jejich (aspekty), (které můžeš), a tím, že se svěříš dobrým vlastnostem (z toho plynoucím), učiníš (tento) život smysluplným.
(Pak) se raduj ze všech konstruktivních (činů) všech lidí a v zájmu dosažení stavu Buddhy se plně se věnuj také třem aspektům svého vlastního dobrého chování; a pak s touto zásobou pozitivní (energie) z toho,
Jsi ovládl všechny jógy v nesčetných znovuzrozeních ve světech bohů a lidí a pečoval jsi mnoho nešťastných bytostí chováním Árja Avalókitéšvary,
(Poté), co jsi přijal (poslední) znovuzrození a zbavil se nemoci, stáří, touhy a hněvu, učiň (tento) život nezměrně (dlouhým) jako strážce světa, podobně jako Vítězný mistr Amitábha ve (svém) buddhovském světě.
(Poté), se po nebeských sférách, ve vesmíru a na povrchu země rozšíří neposkvrněná velká sláva rozlišujícího uvědomění, etické kázně a štědrého dávání, a následně dosažení mocného stavu Vítězného - což u lidí na zemi a nebeských lidí v říších vyššího stavu zcela a definitivně utiší jejich potěšení z rozkoší s vynikajícími mladými dívkami a z (jiných) rozkoší,
jinými slovy, kdo pro spousty omezených bytostí, zbídačených jejich rušivými emocemi, utiší jejich obavy, jejich zrození a jejich smrt - dosáhne pak vysoké úrovně, která je mimo pomíjivý svět: je pouze jménem, neohrožený ve svém klidu, nestárnoucí, bez jakékoli chyby.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

[1] Saraha: proslulý tantrik ze 7. století. Dochovali se některé jeho zpěvy.

[2] Nága "hadi, draci", polobožské bytosti vod a lesů; mohou na sebe brát lidskou podobu. Nágarádžové, hadí či dračí králové, jsou vládci sladkovodních zdrojů, studánek, řek a jezer. Ve svých podvodních palácích střeží posvátná buddhistická písma, jejichž obsah lidstvo zatím není s to pochopit.

[3] Sugata je synonymum pro Buddhu podle Mahápradžňápáramitášástry (IV). Su znamená "dobrý" a gata "jít" nebo "mluvit".

[4] Nanda byl mladší nevlastní bratr Buddhy, a stal se jeho úspěšným žákem.

[5] Angulimála byl proslulý kóšalský loupežník a vrah, který se zdobil náhrdelníkem z uříznutých prstů svých obětí; Buddha ho přivedl k nauce.

[6] Král Magadhska, zmiňovaný v pálijských textech, který vládl během posledních osmi let života Buddhy a 24 let po jeho smrti. Byl synem Bimbisáry, kterého připravil o život. Společně s Dévadattou Adžátasattu plánoval proti Buddhovi spiknutí, jež ale ztroskotalo. Později byl obrácen na buddhismus, který podporoval.

[7] Udajana (Udéna) - král ve Vatse, přívrženec nauky.

[8] Jeho slupka je přitažlivá, ale vnitřek je nedobrý; neboli chutná lahodně, když ho člověk ochutná, ale později z něho onemocní.

[9] Pět agregátů (paňča-skandha). Cítící bytost se skládá z pěti agregátů:

rúpa (forma)
védaná (smyslové vnímání)
sandžňá (vnímání)
samskára (atavismy, sklony)
vidžňána (vědomí).

První z nich je hmotný a ostatní čtyři jsou "mentální". Protože tyto čtyři jsou ne-formové tedy přítomné pouze ve jménu, je pět agregátů shrnuto jako jméno a forma. Skandha v sanskrtu také znamená to, co zakrývá nebo skrývá, a pravidelné působení pěti skandh zakrývá před vnímající bytostí pravou skutečnost.

[10] Méru též zvaná Suméru, posvátná hora, střed a osa světa, obklopená "čtyřmi světadíly", později ztotožňovaná s horou Kailásou v západním Tibetu.

[11] Chybnými názory.

[12] Avíči: doslovně "žádná švanda", nejhroznější z pekel (naraka).

[13] Trojí podoba zásluh, které pocházejí ze štědrosti, kázně a meditace nebo těch, které se týkají těla, řeči a mysli.

[14] Asurové.

[15] Z nevědomosti, z nevědomí...

[16] Vztahy.